logo prehis.cz Cestování okres Cheb Malá Šitboř Martinov

Mariánské Lázně

Informace

Městský erb:

Mariánské_Lázně_CoA

Navštíveno: 12. 9. 2015

Historie: Mariánské Lázně (německy Marienbad) jsou město nacházející se asi 27 km jihovýchodně od Chebu. Místo, na kterém dnes leží druhé největší lázeňské město v Čechách, Mariánské Lázně, bylo v dávných dobách plné bažin a zcela pusté. Šlechtic Hroznata založil v roce 1197 premonstrátský klášter v osadě Teplá, pod jehož správu patřilo i území dnešních lázní. Mniši byli také první, kteří zaznamenali slaný pramen ve svých lesích, a dokonce se zde snažili odpařováním získávat sůl. Tato sůl byla později úspěšně prodávána jako projímadlo. O léčivých účincích minerálních vod mezitím začaly kolovat různé zvěsti a k pramenům zamířili první nemocní. Klášterní představitelé pak nechali vyčistit prameny a upravit cestu k nim. První pokusy založit lázně se však nepodařily. Místní obyvatelé lázním nedůvěřovali. Za vlády císařovny Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad. O vznik lázní se významně zasloužil doktor Johann Josef Nehr – klášterní lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil poté, že voda v nepatrném množství několikrát denně podávaná upravila trávení, povzbudila chuť do jídla a přinesla opatovi a mnichům osvěžující spánek. Klášter však musel bojovat o získání potřebných povolení ke stavbě lázeňské budovy až do roku 1786. V roce 1812 byl Marienbad vyčleněn jako samostatná obec z dosavadní obce Úšovice a v roce 1818 získal status lázeňského místa. Název Marienbad získaly podle první lázeňské budovy postavené u Mariina pramene. Tento pramen byl dávno předtím kvůli pronikavému zápachu nazýván Smradlavý, svůj dnešní název však dostal podle Mariánského obrazu, který blízko pramene údajně připevnil voják vracející se z války jako poděkování za to, že si zde vyléčil svá zranění. O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů. V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně německý básník Johann Wolfgang Goethe, který sem zavítal ještě dvakrát a prožil zde v roce 1823 svůj pozdní milostný román s mladou šlechtičnou Ulrikou von Levetzow. Byl velmi nadšen zdejšími přírodními podmínkami a povzbuzoval opata Reitenbergera, aby nepolevoval ve výstavbě lázeňských domů. Také doporučil zdejším lékařům, aby kromě tradiční lázeňské péče prosazovali moderní léčebné metody. Přítomnost Goetheho v Mariánských Lázních měla velmi příznivý dopad na návštěvnost. Lázně začala navštěvovat majetnější klientela. Operní skladatel Richard Wagner našel v Mariánských Lázních klid a inspiraci. Pracoval zde na dvou významných operách, a to Lohengrin (v létě 1845) a Mistři pěvci norimberští. Lázeňské místo se rychle rozrůstalo, a tak bylo již dne 29. května 1865 povýšeno výnosem císaře Františka Josefa I. na město. Již 1. června 1866 pak získalo město svůj současný znak. V roce 1897 poprvé do Mariánských Lázní zavítal budoucí britský panovník Eduard VII. Co rozhodlo, že princ navštívil právě tyto lázně, není známo. Avšak hned při první návštěvě si Eduard, vystupující pod titulem vévoda z Lancasteru, Mariánské Lázně zamiloval a celkově sem zavítal devětkrát. Britský král obrátil světovou pozornost na Mariánské Lázně, které se každou sezónu proměňovaly, aby dokázaly pojmout stále větší počet hostů. Většina budov byla v tomto období přestavěna a rozšířena a neustále se otevíraly nové hotely.

Mariánské Lázně se staly také dějištěm několika politických jednání. V září 1899 se zde rozhodovalo v záležitostech předcházejících vzniku búrské války v jižní Africe. Dne 16. srpna 1904 se v hotelu Nové Lázně sešli při oficiálním setkání císař František Josef I. a britský král Eduard VII. V dalších letech zde proběhla jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem. Král Eduard VII. zemřel v roce 1910, poté následovalo období první světové války a další rozvoj lázní byl pozastaven. Po první světové válce a vzniku Československa se do lázní opět vrátili hosté. Prudký růst dopravy přilákal další návštěvníky a lázně musely řešit ubytovací problémy. Záhy však přišla ekonomická krize, která další rozvoj města opět zastavila. Druhá světová válka naštěstí město téměř ušetřila, a tak lázeňský ráz města zůstal zachován. Během tzv. Křišťálové noci roku 1938 byla nacisty zničena židovská synagoga. Pozemek po zničené synagoze na Hlavní třídě zůstal prázdný až do dnešní doby. Po poválečném odsunu německých obyvatel a po výměně obyvatelstva se Mariánské Lázně staly zčásti chátrajícím městem. Výraznější obrat nastal až po roce 1989 a od té doby došlo k velkému pokroku v oblasti revitalizace budov. Významný bývalý např. hotel Lesní mlýn (později ozdravovna ROH Donbas) s tradicí od roku 1833, který po letech chátrání a změnách majitelů získali 8. srpna 2018 noví majitelé, kteří ihned započali s rekonstrukcí a objekt již částečně zpřístupnili. Některé historické lázeňské budovy však zůstávají opuštěny dodnes, jako například lázeňský komplex Kavkaz na Goethově náměstí, ve kterém pobýval britský král Eduard VII. V případě architektonicky významného hotelu Halbmayr Haus (později Rozkvět) vybudovaného na Mírovém náměstí došlo po delším chátrání v roce 2014 k vyhoření objektu a v následujícím roce i k jeho demolici. Dle sčítání z roku 2020 zde žilo celkem 12 795 obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B#Historie_m%C4%9Bsta

Zdroj: https://www.muml.cz/mesto-a-jeho-sprava/o-meste/historie/

Dojmy: Krásné lázeňské město, kde je velmi mnoho zajímavostí.

Mapa

Památky a zajímavosti

Alexandřin pramen v Mariánských Lázních
Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních
Anglikánský kostel v Mariánských Lázních
Balbínův pramen v Mariánských Lázních
busta Samuela Basche v Mariánských Lázních
busta Václava Skalníka v Mariánských Lázních
Centrální lázně v Mariánských Lázních
Clementsovo odpočívadlo v Mariánských Lázních
Duncanova vyhlídka v Mariánských Lázních
evangelický kostel v Mariánských Lázních
Farská kyselka v Mariánských Lázních
Friedrichstein v Mariánských Lázních
Goethovo odpočívadlo v Mariánských Lázních
grandhotel Pacifik v Mariánských Lázních
Heidlerův obelisk v Mariánských Lázních
hotel Hvězda v Mariánských Lázních
hotel Kolonáda v Mariánských Lázních
hotel Krakonoš v Mariánských Lázních
hotel Miramonte v Mariánských Lázních
hotel Opera v Mariánských Lázních
hotel Saing Georg v Mariánských Lázních
hotel Svoboda v Mariánských Lázních
hotel Weimar v Mariánských Lázních
hřbitovní kaple se hřbitovem v Mariánských Lázních
hudební pavilon v Mariánských Lázních
kaple Panny Marie v Mariánských Lázních
kaple Panny Marie Bolestné v Mariánských Lázních
Karlův kříž v Mariánských Lázních
kašna v Mariánských Lázních
kavárna Panorama v Mariánských Lázních
kavárna Polom v Mariánských Lázních
knihovna v Mariánských Lázních
kolonáda Ferdinandova pramene v Mariánských Lázních
kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene v Mariánských Lázních
kolonáda Maxima Gorkého v Mariánských Lázních
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánských Lázních
kostel sv. Vladimíra v Mariánských Lázních
krucifix v Mariánských Lázních
lázeňský dům Apollon v Mariánských Lázních
lázeňský dům Bohemia v Mariánských Lázních
lázeňský dům čp. 123/11 v Mariánských Lázních
lázeňský dům čp. 429/12 v Mariánských Lázních
lázeňský dům Helga v Mariánských Lázních
lázeňský dům Chopin v Mariánských Lázních
lázeňský dům Koševoj v Mariánských Lázních
lázeňský dům Osborne v Mariánských Lázních
lázeňský dům Palladio v Mariánských Lázních
lázeňský dům Svatý Antoníček v Mariánských Lázních
lázeňský dům U Zlatého Hroznu v Mariánských Lázních
lázeňský dům Vila Lil
lázeňský dům Westend v Mariánských Lázních
Lesní pramen v Mariánských Lázních
Medvědí pramen v Mariánských Lázních
Mecséryho vyhlídka v Mariánských Lázních
Městské divadlo v Mariánských Lázních
Nové lázně v Mariánských Lázních
obora Hvozd v Mariánských Lázních
park Boheminium v Mariánských Lázních
pavilon Křížového pramene v Mariánských Lázních
penzion Nimrod v Mariánských Lázních
Pohádkový ráj v Mariánských Lázních
pomník v Mariánských Lázních
pomník Milénia v Mariánských Lázních
pomník obětem 1. světové války v Mariánských Lázních
pomník opata Karla Reitenbergera v Mariánských Lázních
pomník osvobození v Mariánských Lázních
pomník Václava Beneše Třebízského v Mariánských Lázních
pomník židovského obyvatelstva  v Mariánských Lázních
pramen Medvídě v Mariánských Lázních
PR Smraďoch v Mariánských Lázních
PR Žižkův vrch v Mariánských Lázních
rozhledna Hamelika v Mariánských Lázních
rozhledna Kamzík v Mariánských Lázních
Rudolfův pramen v Mariánských Lázních
Slatinné lázně v Mariánských Lázních
socha J. W. Goethe v Mariánských Lázních
socha sv. Jana Nepomuckého v Mariánských Lázních
socha Zahradníka v Mariánských Lázních
sousoší Goethe a Múza v Mariánských Lázních
sousoší monarchů v Mariánských Lázních
společenský dům Casino v Mariánských Lázních
Tržnice v Mariánských Lázních
tvrziště Kaiserruhe v Mariánských Lázních
vodní nádrž Mariánské Lázně v Mariánských Lázních
vodojem Carola v Mariánských Lázních
vyhlídka Karola v Mariánských Lázních
vyhlídka Shäferlust v Mariánských Lázních
Waldstejnův monument v Mariánských Lázních
Zpívající fontána v Mariánských Lázních
židovský hřbitov v Mariánských Lázních