Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Bývalá zotavovna ROH Květen stojí na místě, kde kdysi v roce 1876 fungovala Löwenthalova košérská restaurace, vlastněná Josefem Löwenthalem. Již 12. října téhož roku podal David Löwenthal žádost o stavební povolení u obecního úřadu ve Velké Hleďsebi, která tehdy patřila správě Šance.
V říjnu 1876 se na radnici v Mariánských Lázních sešla stavební komise, jejímž členy byli například Josef Weimann a Josef Lenhard z Velké Hleďsebe, ředitel Josef Blaha, tepelský fořtmistr Heinrich Reiniger, inspektor pramenů P. Ludolf Staab, doktor August Herzig, starosta města a městský lékař W.F. z Mariánských Lázní, dále majitelka Lesního mlýna zastoupená Fridrichem Zicklerem a Ervínem Luchou, a jako pozvaný host byl David Löwenthal. Přestože se komise sešla, celá záležitost se nevyřešila – patrně kvůli majetkovým a katastrálním nejasnostem.
Dne 30. května 1877 se Löwenthal opět obrátil na Velkou Hleďsebi s žádostí o prohlídku místa a možnost stavební koupě. Podle dostupných údajů se zdá, že už v letech 1877–1878 byla na daném místě postavena Löwenthalova kavárna.
Další kapitola začala 20. srpna 1883, kdy David Löwenthal podal žádost obecnímu úřadu ve Šancích o povolení přístavby dle přiložených plánů. O několik měsíců později, 3. dubna 1884, byla odeslána další žádost a tak plynul tok žádostí, protokolů a povolení, který formoval budoucnost budovy.
1. listopadu 1893 si Löwenthal žádal o rozšíření – chtěl postavit pivní sklep, ledovnu (Eiskeller) a šenk (Bierschänk) uvnitř domu a zároveň zřídit pitnou halu (Trinkhalle) před budovou. V letech 1893–1894 pak stavitel Alexandr Zickler postavil jídelní sál se schodištěm, dnes sloužícím jako přístupové schodiště. Díky těmto přístavbám získala budova svou současnou honosnou historizující podobu.
Od roku 1895 pak majitel Josef Löwenthal směroval své žádosti již přímo na radnici v Mariánských Lázních a svůj podnik přejmenoval na Café National. Záznamy z roku 1899 opět potvrzují, že dům vlastnil Josef Löwenthal.
Po roce 1900 se v příběhu dále objevuje jméno Josefa Bära, který se stal majitelem i sousedního domu čp. 206. V období první republiky se hostinec a výčep v domě 205 proslavily pod názvem Transvaal, a taktéž se tento název používal i pro samotnou budovu. V roce 1926 působil v tomto prostoru nájemní restauratér Anton Kraus a již v roce 1939 měl pension Transvaal evidováno 32 postelí a 22 pokojů, přičemž majitelem byl Johann Bär. Po druhé světové válce název Transvaal zůstal zachován.
Až pozdější doba přinesla zásadní změnu – dnešní název Květen se objevil až v době odborářské rekreace, kdy se budova stala součástí systému ROH a byla začleněna pod centrální správu Donbas. Dnes slouží dům jako nájemní objekt, ale jeho bohatá historie, od košérské restaurace až po prosperující kavárnu a pension, stále nese stopy dávných časů a osudových proměn Mariánských Lázní.
Zdroj: https://www.hamelika.cz/?cz_trebizskeho-ulice,373
Zdroj fotografie: https://mapy.cz/s/koracuvose
Dojmy: Zajímavé stavení, které jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil zapůjčit jeho fotografii.
