Malá strana

Informace

Městský erb:

Mala_Strana_(Prague)_CoA

Navštíveno: 7. 8. 2013

Historie: Na území dnešní Malé strany je doloženo osídlení od neolitu, v 8. a 9. století byla oblast kolem dnešního Malostranského náměstí dvakrát ohrazena valem a příkopem. V dnešní Mostecké ulici se našly zbytky důkladného dřevěného zpevňování komunikace, patrně jako nástupiště k dřevěnému mostu. Ve 12. století zde už byla kamenná dlažba, na celém území bylo nejméně 10 zděných kostelíků a na jeho obraně se podílela opevněná komenda johanitů (později Maltézských rytířů), Biskupský dvůr u mostu a Strahovský klášter, založený 1140.

Roku 1257 Přemysl Otakar II. na území Malé Strany velkoryse založil tzv. Nové Město (Nova Civitas), město s magdeburským právem a povolal německé osadníky. Z této doby pochází základní síť ulic včetně dnešní Nerudovy s rozměrným obdélným náměstím s kostelem sv. Mikuláše uprostřed. Nálezy ze 14. století však překvapivě svědčí o spíše chudobném osídlení, snad v důsledku válečných zmatků kolem roku 1300. Nicméně se i za Lucemburků na Malé Straně hodně stavělo, vyrostly nové kostely (sv. Tomáš 1315, přestavba kostela Pod řetězem i Biskupského dvora). Za Karla IV. došlo výstavbou Hladové zdi k výraznému rozšíření Malé Strany, jejíž součástí se tak stala jižní oblast bývalých vsí Nebovidy a Újezd a přilehlé stráně Petřína. Za husitských válek bylo město zcela zničeno a zbylí obyvatelé byli přestěhováni na pravý břeh. Teprve koncem 15. století se začalo obnovovat.

V domě na Malostranském náměstí vznikl rozsáhlý požár, který 2. června 1541 zničil 133 z 211 malostranských domů a silně postihl také Pražský hrad. Zásadní obrat pro Malou Stranu způsobilo přestěhování císařského dvora Rudolfa II. do Prahy, kdy s město stalo hlavním cílem nově příchozích dvořanů i dvorské šlechty. Na Peterleho vedutě z roku 1562 je vidět stav před touto proměnou, s mnoha vypálenými domy a jen několika novými domy hlavně na náměstí. V této době přišli do Prahy významní italští architekti (Ulrico Aostalli de Sala, Giovanni Maria Filippi aj.), kteří určovali ráz nových staveb. Filippi postavil i nejvýznamnější církevní stavbu, luteránský kostel sv. Trojice, později proměněný v kostel P. Marie Vítězné a sv. Antonína Paduánského, a v oblasti Tržiště si Italové zřídili i vlastní špitál. Nově postavená radnice (1619) svědčí o bohatství města.

Ještě za třicetileté války vznikl Valdštejnský palác a po posledním švédském vpádu 1648 se rychle obnovují a rozšiřují hlavně církevní stavby (nový jezuitský Profesní dům s kostelem Svatého Mikuláše a dominikánský u sv. Marie Magdaleny, přestavby u sv. Tomáše a P. Marie pod řetězem). Zároveň se stavělo nové mohutné opevnění, navazující na opevnění Hradu. Odchodem dvora do Vídně město ztratilo na významu, zároveň se však uvolnilo mnoho místa, které vyplnily hlavně honosné stavby barokních paláců. Přes morové epidemie z let 1680 a 1714 počet obyvatel stále rostl a na Malé Straně působila řada vynikajících umělců.

Roku 1784 byla pražská města císařským nařízením spojena do Královského hlavního města Prahy a Malá Strana se stala do roku 1949 obvodem Praha III. Byla zrušena řada klášterů a roku 1787 byl zřízen stavební úřad, který o každé stavbě rozhodoval. Vznikly přesné plány a roku 1791 se začalo se stavbou podzemní kanalizace. Přibývalo také veřejných olejových luceren a roku 1847 se objevilo prvních 200 plynových. Roku 1826 se stal nejvyšším purkrabím hrabě Karel Chotek, který prosadil stavbu nové silnice na Špejchar a zasloužil se o parkovou úpravu kolem hradeb. 1841 byl otevřen řetězový most, 1869 Rudolfova lávka pro pěší na Klárově, 1876 začala jezdit koňská tramvaj z Újezda na Smíchovské nádraží a 1883 od Národního divadla na Malostranské náměstí. 1891 byla postavena Petřínská rozhledna a pozemní lanovka.

Dopravní ruch si už koncem 19. století vynutil rozšíření Karmelitské a proražení Letenské ulice, což vzbudilo vlnu kritiky a - spolu s asanací Josefova - probudilo památkové hnutí. Velká stavební činnost se pak naštěstí omezila na Újezd a okolí Klárova a Mánesův most z roku 1914 dopravě přes Malou Stranu odlehčil. Většími zásahy byla přestavba Michnova paláce pro Obec sokolskou, výstavba Ministerstva financí a později vystěhování a přestavba celých bloků severně od Malostranského náměstí pro účely Parlamentu po roce 1992.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_Strana

Dojmy: Jedna z krásnějších částí prahy, zvláště petřínský kopec.

Mapa

Památky a zajímavosti

IMG_1761
WP_20130807_007
WP_20130807_006
IMG_0459
WP_20130807_001
WP_20130807_008
WP_20140727_083
WP_20130820_016
WP_20140127_120
WP_20140419_036
IMG_0488
„Rozdávat rady je zbytečné. Moudrý si poradí sám a hlupák stejně neposlechne.“ Mark Twain