Malá strana - kostel sv. Mikuláše

Informace

Navštíveno: 3. 5. 2015

Historie: Na místě stál původně gotický farní kostel ze 13. století zasvěcený taktéž Mikuláši z Myry. V roce 1625 získali kostel a sousední domy jezuité, kteří farnost přenesli k sousední románské rotundě sv. Václava. Výstavbu nového chrámu umožnil především velký dar, který 1654 poskytl Václav Libštejnský z Kolovrat (1634–1659), který se zřekl svého majetku, aby mohl vstoupit do Tovaryšstva Ježíšova. Veškeré své finance čítající 178 500 zlatých určil na stavbu chrámu sv. Mikuláše a profesního domu v Praze na Malé Straně.

Ve druhé polovině 17. století začali jezuité uprostřed náměstí dle projektu Giovanniho Domenica Orsiho budovat nový komplex budov, kterému ustoupila i rotunda sv. Václava. Samotný kostel byl postaven ve dvou etapách v průběhu 18. století.

Z let 1703–1711 pochází západní průčelí, prostor předsíně s kruchtou, kaple sv. Barbory, kaple sv. Anny a dvě pole lodi s bočními kaplemi, provizorně uzavřené zdí. První fáze byla zbudována dle nových, již vrcholně barokně plánů tradičně (od Pelcla) připisované Kryštofu Dientzenhoferovi. Jeho autorství však není doloženo a je nejisté. V dalších letech pokračovaly práce uvnitř hotové části kostela.

Od roku 1737 byly zahájeny práce na dostavbě kostela pod vedením Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který předložil plány již roku 1728. Bylo vybudováno třetí pole lodi kostela, která byla upravena i v původní části a její strop scelen do složitě tvarovaného podkladu pro fresku. Nový byl také trojlistý závěr kostela s odvážně řešenou kupolí a štíhlá přilehlá věž. V roce 1752, po úmrtí Dientzenhofera na konci roku 1751, již na stavbě kostela i věže probíhaly dokončovací práce. Tvůrčí přínos jeho žáka a zetě, nového vedoucího stavby Anselma Luraga, proto není významný. V následných letech probíhalo dokončení chrámové výzdoby.

V minulosti na věži kostela drželi službu hlásní, kteří měli za úkol hlásit případné požáry či blížícího se nepřítele.

Za socialismu byla ve věži vybudována pozorovatelna Státní bezpečnosti, ze které bylo možné sledovat americké a jugoslávské velvyslanectví a přístupovou cestu k západoněmeckému velvyslanectví. Poslední zprávy o pozorování z tohoto místa pocházejí z roku 1990. Dne 15. dubna 2010 byla pozorovatelna s krycím názvem „Kajka“ zpřístupněna veřejnosti, nacházela se v ní expozice, která dokumentovala činnost správy sledování StB.

Vnitřek chrámu sv. Mikuláše představuje nejhonosnější pražský vrcholně barokní interiér. Stěny jsou pokryty umělým mramorem od Jana Hennevogela a stropy nástropními freskami od významných barokních malířů. V lodi se nachází monumentální freska Zázraky a Apoteóza sv. Mikuláše z roku 1760 od Jana Lukáše Krackera. Malbu Oslava sv. Mikuláše za přítomnosti Nejsvětější Trojice a světců na 70 m vysoké kupoli zhotovil František Xaver Palko, který též autorem Svaté Cecílie nad kruchtou. Fresky na klenbách jednotlivých kaplí provedl Josef Kramolín.

Interiér je zdoben dřevěnými sochami pokrytými bílým štukem se zlacenými detaily od Ignáce Františka Platzera. Hlavní oltář s pozlacenou měděnou sochou sv. Mikuláš podle Platzerova návrhu doprovází sochy sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce z Loyoly. K dalšímu vybavení patří i monumentální sochy čtyř církevních učitelů v křížení pod kupolí a sochy světců a vázy na konzolách v lodi. Z Platzerovy dílny také pochází většina soch na bočních oltářích a alegorické sochy nad pedantivy a v tamburu kopule. Rokoková kazatelna je dílem Richarda a Petra Prachnerů.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svatého_Mikuláše_(Malá_Strana)

Dojmy: Krásná gigantická stavba, jen lituju, že jsem se nedostal dovnitř.

Mapa

a

Fotografie

×