Městský erb:
Navštíveno: 26. 2. 2022
Historie: Vysočany (německy Wissotschan) jsou městská čtvrť a katastrální území v městském obvodu Praha 9. Podle archeologických nálezů bylo údolí Rokytky osídleno již v pozdní době kamenné. Ve Vysočanech byly nalezeny nástroje a hroby kultury šňůrové keramiky, v ulici Na Krocínce hroby kultury zvoncovitých pohárů. Objeveny byly též pozůstatky keltského osídlení. Podle záznamu z roku 1115 kníže Vladislav I. daroval vinice na svazích severně od Vysočan kladrubskému klášteru. První písemná zmínka o Vysočanech samotných ale pochází pravděpodobně až z roku 1239, kdy je měl král Václav I. darovat opět zmíněnému klášteru spolu se 128 dalšími vesnicemi. V roce 1325 jeden ze dvorů koupil Zdeněk, osobní lékař krále Jana Lucemburského, později v něm byla založena tvrz. Na počátku 15. století držela tuto ves Kristina z Podviní, která ji koupila od Přibíka z Malešic. Tato žena darovala zdejší statek roku 1407 klášteru na Karlově v Novém Městě Pražském. Tento klášter v roce 1416 prodal tento statek Markétě Čotrové z Prahy. V době husitských válek ves obsadili Pražané. Od druhé poloviny 15. století část místních pozemků patřila církvi, mj. zaniklému karlínskému špitálu u sv. Pavla, pražským dominikánům od sv. Jiljí, klášteru na Karlově nebo kostelu sv. Apolináře. Právě na konci 15. století byla na místě některého z dvorů vystavěna gotická tvrz. V roce 1562 byla již tato tvrz v pustém stavu a již beze střechy. V 17. století vlastnil ve Vysočanech statek se sedmi dvory David Jindřich z Černína. V roce 1634 mu byl zabaven a odevzdán Maxmiliánu J. Trauttmansdorffovi. Berní rula z roku 1654 zde uvádí 5 dvorů, 2 chalupy a 2 selské grunty. Ve druhé polovině 17. století velkou část pozemků získalo Nové Město Pražské. Na počátku 19. století se ve Vysočanech udávají dvory Čvančarka, Hytlovka, Krocínka, Flajšnerka a Jetelka. Během 19. století zde došlo k rozvoji průmyslu, který podpořilo i zprovoznění Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a její železniční stanice. Už v roce 1835 zde vzniknul cukrovar vlastněný rodinou Freyových. Počátkem 80. let 19. století začal podnikat místní pivovar (v 90. letech 20. stol. přestavěn na penzion). V roce 1896 ve Vysočanech Emil Kolben založil továrnu Kolben a spol., která se později stala jednou z částí ČKD, ve stejném roce Bedřich Frey mladší založil Vysočanskou mlékárnu. O dva roky později nechal František Křižík do Vysočan prodloužit tramvajovou trať z Libně. V roce 1854 byla ve Vysočanech zřízena triviální škola, jejímž prvním učitelem se stal Jan Pravoslav Přibík. V pozdější nové budově školy z let 1888–1890 dnes sídlí anglické gymnázium. Od konce 19. století ve Vysočanech působily různé obrozenecké spolky, např. Lubor nebo Vousáč. V roce 1902 byly Vysočany dekretem Františka Josefa I. povýšeny na město s právem užívat městský znak. V roce 1911 byla postavena budova vysočanské radnice. Ve 20. letech 20. století byly objeveny zbytky původní tvrze ve zdech domu čp. 25, ale tyto zbytky byly zničeny během bombardování v roce 1945. V roce 1922 se Vysočany staly součástí tzv. Velké Prahy, v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu Praha IX, do nějž patřily ještě Prosek a Hloubětín. Vysočany tehdy čítaly 295 domů o 8 554 obyvatelích. Vymezení obvodu Praha 9 zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část Praha 9. V první polovině 20. století ve Vysočanech vznikla řada průmyslových podniků, např. velkosklad spotřebního družstva Včela, mlýny a pekárny společnosti Odkolek, továrny ČKD, areál Praga, letecké továrny Avia a Aero a výrobna laků TEBAS. V roce 1934 byla uvedena do provozu městská spalovna odpadu (zbourána 2003). Na konci druhé světové války, 25. března 1945, byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i původní jádro včetně přestavby historické tvrze a vyžádal si čtyři stovky obětí. Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla továrna Elektročas (Pragotron) a sběrný dvůr Pražských služeb. V rámci administrativní reformy byla v roce 1946 k Vysočanům připojena oblast Předního Hloubětína. V 60. letech došlo k výstavbě víceproudé silnice spojující Hrdlořezy, Vysočany a Prosek (dnešní Freyova ulice), včetně tzv. Vysočanské estakády, zahnutého mostu překonávajícího prudký svah právě mezi Vysočany a Prosekem. V severní části katastru byl v 70. letech vybudován areál garáží Klíčov a v roce 1978 se do Vysočan přesunula osobní část nádraží Praha-Libeň. Během 80. let byly Vysočany částečně asanovány a nahrazeny novou výstavbou. Vznikla zde i budova Hospodářské komory ČR, ředitelství pražského dopravního podniku a sídlo společnosti Sazka. V roce 1998 byla do Vysočan prodloužena trasa metra B se stanicemi Vysočanská a Kolbenova. V 90. letech 20. století došlo k výraznému útlumu průmyslové výroby. Část bývalých výrobních závodů v současnosti (2019) chátrá, v jedné z budov Pragy působí umělecký prostor Pragovka, některé továrny čekají na demolici s budoucím záměrem bytové výstavby. Počátkem nového tisíciletí byl vybudován bytový soubor Nová Harfa a nákupní centrum Fénix. V roce 2010 byla na místě zrušené železniční vlečky ČKD otevřena cyklostezka Rokytka. Poblíž cyklostezky, v sousedství mostu přes Ocelářskou ulici, byl mezi lety 2011 až 2013 postaven mrakodrap Eliška, pátá nejvyšší stavba v Praze. K dalším nově vznikajícím obytným souborům patří AFI City, čtvrť Emila Kolbena nebo rezidence nad Rokytkou.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyso%C4%8Dany
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - František Holec
Dojmy: Velká městská část, která se nachází severovýchodně od centra, kde je několik zajímavostí.
