Navštíveno: 26. 2. 2014
Historie: Nejstarší nálezy dokládají osídlení Vyšehradu v době eneolitu, další významné nálezy však pocházejí až z 10. století. Podle pověstí založil Vyšehrad vojvoda Krok, který sem měl přesídlit z Budeč a jehož dcera Libuše zde měla založit s Přemyslem Oráčem dynastii Přemyslovců. Nebyly zde však nalezeny sebemenší stopy raně slovanského osídlení ze 6. a 7. století.
V srpnu 2014 zde však archeologové objevili základy kostela z doby kolem roku 1000, který by svými rozměry byl největším známým kostelem své doby na území západních Slovanů, na němž je ojedinělý i byzantským slohem. Roku 1070 na Vyšehrad přesídlil kníže Vratislav II., pozdější první český král, a založil zde kostel svatého Petra a Pavla s bohatě nadanou kapitulou, které vyjednal exempci z biskupské pravomoci. Vyšehrad byl českým panovnickým sídlem až do Soběslava I., tedy do roku 1140. I poté si však Vyšehrad díky vlivu kapituly udržel velký význam. Po požáru v polovině 13. století procházel kostel téměř po celé 14. století rozsáhlou a postupnou gotickou přestavbou. Za Karla IV. v polovině 14. století v souvislosti s výstavbou Nového města pražského bylo přebudováno vyšehradské opevnění a napojeno na pražské.
Kromě samotného hradiště Vyšehrad bylo už od 10. století osídleno také jeho severní podhradí (také nazýváno Podvyšehradí) a zástavba také vznikala podél cesty mezi Vyšehradem a Pražským hradem, nazývané Mezihrady. Například ve vyšehradském podhradí v prostoru nynější křižovatky ulic Vratislavovy, Vnislavovy a Libušiny stál již ve 14. století špitál s kostelem Pokory Panny Marie.
Za husitských válek 1. listopadu 1420 husité hrad Vyšehrad vyplenili a proměnili v ruiny. V následujícím období byl Vyšehrad s podhradím osídlen chudými řemeslníky a změnil se v malé městečko. Vyšehradské kapitule patřily i nadále rozsáhlé pozemky, dvory a vsi v okolí – na území dnešních Nuslí, Podolí a Braníka. Jako samostatná pevnost v následujícím období nesloužil, ale jeho opevnění zůstala úloha v obranném systému Prahy. Vyšehrad byl již od 15. století královským městem v Kouřimském kraji. Začátkem 16. století se Podvyšehradí právně oddělilo od hradiště a připadlo kapitule, pevnost s osídlením připadla kapitule v roce 1528.
Za třicetileté války, od roku 1621, bylo hradiště postupně přestavěno na pevnost. Horní vyšehradské město bylo zcela zbořeno v letech 1653 až 1654 a téměř všichni jeho obyvatelé byli vystěhování, převážně do Podvyšehradí. Na dlouhou dobu byla z pevnosti vysídlena i kapitula. Za válek o rakouské dědictví byla pevnost v letech 1741 až 1742 okupována Francouzi, kteří provedli řadu stavebních vylepšení, poté na podzim 1744 opět bez boje na deset týdnů obsazena Prusy. Ti se při odchodu pokusili pevnost zničit výbušninami, doutnáky však byly včas uhašeny třemi místními občany.
V roce 1848 se Vyšehrad osamostatnil od kapituly. Bazilika svatého Petra a Pavla byla v 19. století novogoticky přestavěna do dnešní podoby a u ní byl zřízen národní hřbitov s hrobkou Slavínem. Rozhodnutí z roku 1866 o zrušení pražského opevnění a jeho bourání od roku 1875 se Vyšehradu prakticky nedotklo, Vyšehrad zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911, kdy byly i tyto pevnostní objekty předány městu Praze, avšak již nebyly zbourány.
Roku 1883 byl připojen ke královskému hlavnímu městu Praze jako jeho VI. část, až do roku 1960 označovaná Praha VI, v členěních z roku 1949 i 1960 i v samosprávném členění z roku 2002 byl začleněn do obvodu a později i městské části Praha 2.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vy%C5%A1ehrad_(%C4%8D%C3%A1st_Prahy)
Dojmy: Malebná historická část, kde bohužel je i mnoho ruin.
