Městský erb:
Navštíveno: 6. 7. 2018
Historie: Boží Dar (německy Gottesgab) je nejvýše položené město v České republice, leží totiž ve vížce 1028 metrů nad mořem a současně to je třetí nejmenší město v České republice. Boží Dar se nachází asi 20 km severovýchodně od Karlových Varů. Zdejší oblast v roce 1424 získali Páni z Tetova, po smrti Jiřího Viléma z Tetova se zdejší území stalo majetkem krále Jiřího z Poděbrad, který jej dal jako věno roku 1459 saskému kurfiřtovi Albrechtovi. Na počátku 16. století se zde ale začali objevovat nálezy stříbra a cínu. Tyto nálezy vedli ke sporům mezi Saskem a zemí koruny české. Již v roce 1517 zde započala těžba stříbra a cínu, což spory umocnilo. V roce 1528 narazil horník Hans Schramm, který pracoval pro hamerníka Kleinhempela na stříbro na úpatí Fichtelbergu, ale v tomto samém místě hraničili území pánů z Tetova, Šliků a pánů ze Schneebergu. V roce 1529 vyhlásil saský kurfiřt Johann Friedrich kutací svobodu pro svou část Schwarzenberského panství a již v roce 1530 založil horní město Boží dar. Své jméno město získalo tak že zdejší pán prohlásil „Tento vzácný kov je vaším chlebem, je to dar od Boha!“
Díky tomuto začali velké spory o hranice, které ukončil až saský kurfiřt Johann Friedrich, který v roce 1533 podepsal kupní smlouvu s pány z Tetova a získal toto panství do svého vlastnictví. Již dne 6. června 1546 saský kurfiřt Johann Friedrich udělil tomuto městečku privilegium svobodného horního města, založil farní kostel, a udělil měšťanům právo obchodu a řemesel. Někdy v této době zde byla nalezena také zlatá žíla, ale také vypukla Šmalkaldská válka mezi německým císařem a saským kurfiřtem, díky čemuž byl Boží Dar dne 23 října 1546 obsazen vojskem Bohuslava z Lobkovic. Díky tomuto činu došlo téměř k vylidnění města. Mezitím co zuřila válka podepsal kurfiřtův bratranec Mořic Saský v Praze s českým králem Ferdinandem I. Habsburským tajnou dohodu, díky níž se Boží Dar dostal do rukou České koruny kde již zůstal. Následně dne 26. října 1556 byla podepsána dohoda mezi českou korunou a saským kurfiřstvím, která určovala přesné umístění zdejších hranic. Již v roce 1574 jsou zmínky o tom že se na těžbu rud muselo doplácet. Na konci 16. století pak postupně hornictví upadalo, kvůli zmenšujícím se ložiskům, a také v té době byla již vytěžena také zlatá žíla. Během třicetileté války Boží dar velmi trpěl a po ní se těžba přeorientovala na těžbu cínu a arsenu, jejichž získávání bylo často prodělečné. Následovala silná rekatolizace, během které odešlo mnoho zdejších protestanských horníků do Saska. V roce 1743 byl pokus o opětovné obnovení těžby stříbra, výsledek byl bohužel ale jen dočasný. Dne 7. srpna 1795 císař František II. Habsburský potvrdil veškerá práva občanům Božího daru z roku 1546. Dne 4. května 1808 zastihl město velký požár, který spálil 104 domů spolu s radnicí, farou a školou. Těžba zde byla ukončena definitivně v roce 1820, následně se zdejší obyvatelé živili hlavně paličkováním krajek, či jako potulní hudebníci. Před odsunem německého obyvatelstva v roce 1930 zde žilo celkem 1070 obyvatel. Po odsunu německého obyvatelstva byl Boží dar téměř celý vylidněn tak že počet obyvatel v roce 1950 byl 816 a v roce 1970 již jen 147. Jeho situace se zlepšila až v roce 1971 kdy byl otevřen zdejší hraniční přechod. V průběhu 2. poloviny 20. století se Boží dar změnil na městečko, které v současnosti žije hlavně díky tomu že je centrem zimních a letních sportů, provozovaných v okolní nádherné přírodě. Podle sčítání z roku 2011 zde žilo 192 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Boží_Dar
Zdroj: http://www.bozi-dar.eu/cz/historie-boziho-daru
Dojmy: Malé městečko s množstvím zajímavostí a památek.
