Hora sv. Kateřiny

Informace

Městský erb:

463px-Hora_Svaté_Kateřiny_znak

Navštíveno: 21. 7. 2018

Historie: Horské (dříve též horní) město Hora Svaté Kateřiny leží v Krušných horách na státní hranici mezi ČR a SRN, zhruba 12 km severozápadně od Litvínova v okrese Most v Ústeckém kraji. Na zdejším území se již pravděpodobně od doby kolem roku 1350 rozkládala vesnice, která nesla jméno Hallberg, o kterém jsou domněnky že vznikl ze staroněmeckého označení pro staré horní dílo, neboli Kupferhall. O založení současného městečka Hora sv. Kateřiny kolují dva příběhy. První méně uvěřitelný vypráví o tom, že zdejší přejmenování osady bylo podle toho, že jedna služka sloužící zdejší vrchnosti narazila při sekání trávy na stříbro. Následně byla osada přejmenována na St. Katharinaberg. Po patronce horníků sv. Kateřině. Druhý příběh, který je více pravděpodobný vypráví o jedno saském muži, který se jmenoval Hans Georg. Tento muž nalezl se svými lidmi rudu a díky tomu založil město Johann-Georgenstadt, které pojmenoval po sobě. Následně tento muž nalezl další naleziště rudy, a to pojmenoval po své první sestře Anně, tedy Annaberg. U dalšího ložiska založil město, které pojmenoval po své druhé sestře a to Marienberg po Marii. Nakonec po své třetí sestře pojmenoval poslední založené město na tomto ložisku, a to po své sestře Kateřine Katharinaberg. Zdejší těžba zde probíhala ještě v předhusitské době, jelikož jsou dochovány staré důlní mapy s nepojmenovanými šachtami. Po celou dobu se zde těžilo převážně stříbro a měď. Také se v této obci provozovalo zemědělství, a pravděpodobně se zde nacházel také nějaký statek či dvůr, jak dokládají pomístní názvy. Z počátku spadala Hora Svaté Kateřiny pod panství Červeného Hrádku a byla dána ještě králem Václavem IV. Jako léno Týmovi z Koldic, který vlastnil doly v Krupce. Dalším majitelem této v té době vesnice byl roku 1443 Wilhelm z Illenburka, následně v roce 1462 Albrecht z Kompasu a nakonec v roce 1473 zakoupil zdejší panství Lorenz Glatz z Altenhorgu, který byl Krupským patricijem. Své hornické zkušenosti začal ihned uplatňovat tady v Hoře. Již v roce 1480 jsou zde zmiňovány tři lokality kde probíhala těžba a to Beim Reichen Geschiebe, Eliseasgang a na dole Georgi.

Po smrti Lorenze roku 1516 přešel celý jeho majetek na jeho dceru Annu, která byla provdána za Šebestiána z Veitmile. Tento muž byl velmi podnikavý, co se týkalo hornictví, a tak se zde velmi rozvíjelo hornictví. Již v roce 1517 oddělil Šebestián horní dílo, které se nazývalo Kupferhall. Toto dílo tak získalo zvláštní privilegiované postavení, pravděpodobně se tak stalo, jelikož zde v té době bylo objeveno stříbro. Toto horní dílo se nacházelo na kopci, kde nyní stojí zdejší náměstí. Jelikož již dne 2. února 1528 udělil český král Ferdinand I. nově založenému městečku na tomto místě městská práva ve formě výročního trhu a také právem používat zelený vosk a užívat městský znak. Roku 1554 prodal Šebestián panství červený hrádek Christophu z Karlovic a Hermannsdorfu, ten jej ale již roku 1577 prodal Bohuslavu z Michalovic, od kterého se již roku 1585 dostalo toto zboží do rukou rodiny Lobkowicz. Po konfiskaci zdejšího majetku císařem Rudolfem II bylo toto zboží odebráno Jiřímu Popelovi z Lobkowicz. Toto horní městečko se postupně stalo evangelickým. Roku 1605 prodal zdejší zboží císař Rudolf II. Adamu Hrzánovi z Harrasu. Za vlastnictví tohoto rodu Hora sv. Kateřiny velmi trpěla útlakem a bezprávím. Zdejší obyvatelé si často stěžovali císařovi, a ten i několikrát zakročil, ale i tak útlak nepolevoval. V letech 1611 – 1614 udeřila na toto městečko první morová rána, během které vymírali celé zdejší rodiny. Již v roce 1632 táhlo skrz toto město valdštejnské vojsko, které v tomto městě drancovalo a následně zde zůstalo 200 mušketýrů, kteří odnesli vše jídlo co měli. Následně vypukl v tomto městečku mor který zkončil až roku 1636, během této doby zde zemřelo celkem 352 lidí a pravdou je že v té době zde již mnoho lidí nežilo, takže to bylo pro tuto obec velmi zničující. Největší útlak zdejší svobodných obyvatel nastal za Ferdinanda Maxmiliana v letech 1680 – 1699. Aby toho nebylo málo, tak roku 1680 vypukl v tomto městečku další mor, kdy již 6 listopadu byla pochována první oběť a mezitím se neustále pochovávalo až do dne 27. ledna 1681, kdy byla pochována poslední oběť. Rod Hrzánů celkově neměl v oblibě hornictví, a tak již Adam Hrzán nechal zrušit jedinou zdejší tavicí huť. V podstatě by se dalo říct že zde probíhala velmi důsledná rekatolizace, během které byli nedodržovány všechny svobody zdejšího obyvatelstva. V této době se také po okolí toulalo mnoho loupeživých band, které se nebáli zabít lidi, či podpálit domy, kterých od nich bylo spáleno celkem 44. Všechny tytu události měli za následek, že do roku 1681 celkem 55 rodin buď vymřelo a nebo se vystěhovalo, celé město pak vypadalo tak že 70 obydlených domů stálo mezi 65 splálenými domy. Pro obrázek veškerých ztrát si zde dovolím říci že ještě na počátku 17. století zde žilo okolo 1800 až 2500 osob a v roce 1713 zde bylo evidováno celkem 622 osob. Dne 8. října 1707 prodal Zikmund Valentin Hrzán zdejší panství J. Adamovi Ondřeji knížeti z Lichtenštejnu, který jej následně daroval své dceři Marii Dominice, která byla provdána za knížete z Auerspera. Když se následně toto městečko pozvolna vzpamatovávalo, tak již v roce 1759 bylo napadeno pruským vojskem, které si z města odvezli veškerý majetek v hodnotě 2 915 zlatých a měšťané ještě museli zaplatit na výkupném za uneseného faráře, purkmistra a radních dalších 1880 zlatých. Za celou dobu rakousko-pruských válek byla Hora sv. Kateřiny přepadená celkem 14-krát, což mělo za následek škody ve výši celkem 21 763 zlatých a 4 krejcary.

V roce 1777 prodal kníže J. Adam celé panství hraběti Jindřichu z Rothenhanu, jehož dcer a se provdala za hraběte Jiřího Buguoie. Již po 60. letech 18. století dochází k rychlému útlumu zdejší těžby, a tak se zdejší obyvatelé stahují pomalu k náhradním zdrojům obživy, jako je například zemědělství, hračkářství či punčochářství. Roku 1850 se Hora sv. Kateřiny osamostatnila a stala se okresním městem v této době zde žilo přibližně 1512 obyvatel. I když se zde pokoušelo několik pokusů o obnovení těžby, tak k žádnému obnovení nedošlo. Nepomohlo tomu ani nalezení antracitové naleziště a blízkost železniční sítě, díky čemuž zde narostl počet obyvatel a v tomto městě v podstatě stagnoval. V roce 1857 tudy prošla vojska a následně v roce 1904 vypukl v tomto městečku velký požár, při kterém shořelo celkem 44 domů. Svého vrcholu co do počtu obyvatel se tato obec dočkala roku 1910, kdy zde žilo celkem 1721 obyvatel. Ještě roku 1930 zde žilo 1544 obyvatel, následně přišla ale 2. světová válka a po ní odsun německého obyvatelstva a dosídlení obyvatel z vnitrozemí, což mělo za následek že počet obyvatel klesl roku 1950 na 338. Stav obyvatel se v podstatě udržel až do roku 2011, kdy zde žilo celkem 425 obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hora_Svat%C3%A9_Kate%C5%99iny

Zdroj: https://www.horasvatekateriny.cz/zivot-ve-meste/o-meste/historie/

Dojmy: Malé horské městečko, v němž se do dnešních dnů dochovalo mnoho zajímavostí.

Mapa

a

Památky a zajímavosti

IMG_7578
IMG_7556
IMG_7546
IMG_7594
IMG_7745
IMG_7598
IMG_7525
IMG_7742
IMG_7735
IMG_7518
IMG_7586
IMG_7532
IMG_7488
IMG_7635
IMG_7580
IMG_7528
IMG_7606
IMG_7499
IMG_7496
IMG_7492
IMG_7558
IMG_7537