Navštíveno: 26. 2. 2022
Historie: Původně na tomto místě byla vystavěna raně gotická kaple či drobný kostelík někdy na konci 13. století. První přímá písemná zmínka o tomto kostelíku pochází z roku 1352, kdy zemřel původní farář a nahradil jej nový. V průběhu 1. poloviny 14. století měl podací právo k tomuto kostelu Pražský rod Bohuslaviců, kteří drželi zdejší tvrz. V roce 1620 zanikla zdejší fara a v průběhu třicetileté války tento kostel zpustl a pravděpodobně byl i poškozen během této války. Již v roce 1669 v zemských deskách uvádí tehdejší majitel tohoto panství Maxmilián Lev Malovec z Malovic že je tento kostel ve velmi špatném stavu. Jeho rod pak používal tento kostel jako svou hrobku. V roce 1721 se stal majitelem tohoto panství Jan Arnošt Václav z Goltze, který se stal symbolem tohoto kostela. Tomuto muži totiž vadilo, že musí čekat na faráře, než dojede z Prahy a že zde byl jen v neděli. Tak se tento muž rozhodl obnovit kostel a také zdejší faru. O tomto činu se pak zachoval následující dopis od kunratického administrátora P. Vavřince Františka Václava Schmida:
Nejjasnější pán, pan Jan Arnošt Václav svobodný pán z Goltze, pán na Kunraticích, Chodově a Šeberově, jakožto nynější šlechetný patron kunratického kostela svatého Jakuba Staršího, se posléze zcela rozhodl a pevně si usmyslil, že řečený kunratický kostel, který byl jinými doveden do stavu ruiny, který nemá žádné své důchody a který kvůli svému příliš těsnému a malému prostoru nedokáže pojmout nynější množství lidu, nejen obnoví, ale i některé části kostelních i hřbitovních zdí kvůli rozšíření řečeného kostela prorazí a prolomí a nové oltáře, větší zvony a věž pro ně ze základů na témže posvátném místě ke chvále Boží a slávě apoštola svatého Jakuba Staršího postaví a co nejdříve vybuduje.
Kostel byl přestavěn ve vrcholně barokním slohu mezi lety 1730 – 1734. Autorství tohoto kostela je pak sporné, zatím co někteří uvádí Kryštofa Dientzenhofera, či Tomáše Haffeneckera, tak nejpravděpodobnějším autorem tohoto kostela je pak Ferdinand Václav Špaček, který byl dvorním stavitelem Anny Marie Františky, velkovévodkyně Toskánské, která byla přítelkyní zdejšího majitele panství Jana Arnošta Václava z Goltze. Stejně tak je ale sporné i autorství interiéru tohoto kostela, který je velmi bohatě zdobený. V roce 1734 byli do kostela umístěny ostatky sv. Jana Římského. V roce 1772 Marie Josefa dědička hraběte Goltze nechala pro tento kostel ulít zvon. Když držel panství rod Korbů z Weidenheimu, tak v roce 1837 a v roce 1867 přibyli další dva zvony. Během 19. století byl kostel mnohokrát opravována nakonec v roce 1893 byli do kostela umístěny nové varhany od firmy Rejnar a Černý. Zajímavé je že ještě v 19. století nebyl pokryt kostel krytinou. K tomuto kroku došlo až v roce 1903 na doporučení konzervátora Jana Heraina. V roce 1917 byly sejmuty všechny tři zvony a roztaveny pro válečné účely. Již v roce 1923 byly zavěšeny nové tři zvony, ale dva z nich byli opět sňaty v roce 1944 a roztaveny opět pro válečné účely. Ve 20. století byl kostel také mnohokrát opravován. Bohužel po konci 2. světové války přestal kostel být udržován a postupně se dostal do havarijního stavu. Díky tomu byl v 80. a 90. letech 20. století kompletně rekonstruován. Během této rekonstrukce byli objeveny v kostele gotické fresky pocházející ze 14. století. Poslední velké opravy se kostel dočkal v roce 1999. Barokní kostel má půdorys kruhu a k němu na východní straně připojené pravoúhlé presbyterium se sakristií, na západní straně předsíň s hranolovou věží a kruchtou, přístupnou po dvouramenném schodišti. Válcová loď je zaklenutá kupolí s lucernou. Podle historických zápisů 51 loktů dlouhá, 15 loktů vysoká a 20 loktů široká, přičemž 1 loket měřil cca 52 cm. Ohradní zeď kolem kostela obklopovala bývalý hřbitov. Na místě barokní kostnice byla roku 1868 postavena hrobka rodu Korbů z Weidenheimu v neogotickém slohu. Nový hřbitov byl založen na začátku 20. století severně od kostela. Autorem série obrazů Křížová cesta v kostele sv. Jakuba Většího v Kunraticích je Vjačeslav Iljašenko. Vnitřní bohatá, monumentálně řešená výzdoba je převážně barokní a sestává z nástěnných a nástropních maleb, pěti oltářů, kazatelny a varhanního prospektu na kruchtě. V kostele se pak nacházejí tyto zachované fresky: v klenbě kupole Boj křesťanů s Maury pod ochranou sv. Jakuba; Procesí křesťanů se sochou sv. Jakuba; na kruchtě: na klenbě Stětí sv. Jakuba a Stětí Holoferna, na stěnách nebeský chór andělů s hudebními nástroji a notami; pod kruchtou: na klenbě holubice Ducha svatého a nápis IOANNES ROMANVS DILECTVS FILIVS APROPPINQVANS AETATIS SVAE TRIGINTA ANNIS s chronogramem 1734; v předsíni: Křest Kristův, Kristus žehná apoštolům
Zdroj: https://www.praha-kunratice.cz/historie-soucasnost/1476-kostel-sv-jakuba-starsiho
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-vetsiho-15658520
Zdroj: https://www.hrady.cz/kostel-sv-jakuba-vetsiho-praha-4-kunratice/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho_(Kunratice)
Zdroj fotografií interiéru: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jakuba_V%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADho_(Kunratice)
Dojmy: Nádherný a impozantní kostel, nacházející se v centru bývalé obce.
