Městský erb:
Navštíveno: 14. 6. 2017
Historie: Původním předchůdcem města Bochov byla malá farní středověká ves Krašnov (Krassnow), která se rozkládala okolo kostela sv. Jakuba. Poblíž ní pak v průběhu 14. století byla založená maličká hornická osada Bochov, o které jsou první písemné zmínky z roku 1325, kdy byla povýšena bratry Slavkem a Borešem Hrabišici z Rýzmburka na město. Město na to že bylo poddanské mělo neobvyklý tvar, mělo velké obdélníkové náměstí a na něj navazovali kolmo ulice, z města pak vedly tři brány a to Karlovarská, Pražská a Ostravská. Na ochranu města byl následně postavěn na návrší nad městem hrad Hungerberg, kde měli Rýzmburkové hlavní centrum správ jejich lén. Postupně sem byli převedeni lidé z Krašnova a lidé se pomalu začínali živit zemědělstvím. V roce 1349 pak byli Bochovu uděleny měšťanská práva a následně dne 24. června 1366 kterou získal Bochov žlutické městské právo a nakonec dne 4. června 1375 získali města Žlutice a Bochov Chebské městské právo. Po porážce panské jednoty, která povstala proti Králi Václavu IV. v roce 1406 ztratily Rýzmburkové svůj majetek a v roce 1412 se Bochova a hradu zmocnily páni z Plavna, kteří byli zarputilí nepřátelé krále Václava a také husitů. V průběhu 15. století byl pak vystavěn kostel sv. Michaela, který tak nahradil kostel sv. Jakuba ke kterému museli měšťané docházet. Za účast v Zelenohorské jednotě, která povstala proti králi Jiřímu z Poděbrad, byl zdejší majetek pánům z Plavna zabaven a předán vévodům Arnoštovi a Albrechtvi Saským, ale páni z Plavna se jej nechtěli vzdát, a tak armáda Jiřího z Poděbrad město a hrad dobila. Během dobývání byl hrad zničen a již nebyl nikdy obnoven.
Následně páni z Plavna opět získali svůj majetek a jako náhradu za zničený hrad si nechal postavit Jindřich II. z Plavna hrad Hartenštejn, který je poprvé zmiňován v roce 1473. Po smrti Jindřicha III. z Plavna, který zemřel na hradě Hartenštejn v roce 1519 získal zdejší panství Jindřich IV. z Plavna, avšak hned na to získal zdejší panství sňatkem Jindřich Mašťovský z Kolovrat. Poté město opět připadlo v dědickém řízení Jindřichu VI. a hned na to v letech 1556 – 1624 se zde rozšířilo protestanství. Následně získal v roce 1567 zdejší panství Jindřich Mikuláš Hasištejnský z Lobkowitz, který jej ale hned na to prodal roku 1573 Adamu staršímu Štensdorfovi a na Údrči. Ten obnovil opuštěn hrad, ale sídlil již ve městě Bochov, kde taky roku 1579 zemřel. Jeho syn pak vyměnil hrad a dva Bochovské domy s Jeronýmem starším Hrobčivkým z Hrobčiv na Březně a Manětíně za statek Koštice. V roce 1608 zakoupila zdejší panství Marianna Černínová, od které získal panství v roce 1609 Vilém starší z Lobkowitz a ještě v tom samém roce jej získal Linhart Colonna z Felsu, který zdejší panství připojil k Andělské Hoře. Následně v roce 1622 získali zdejší panství spolu s Andělskou Horou Černínové a ty jej připojily k panství Kysibl (stružná). V roce 1666 pak vypukl obrovský požár, který poškodil většinu zástavby. V roce 1871 pak byl do města zaveden telegraf a následně v roce 1885 se propadl na náměstí otvor. Byli zde objeveny středověké důlní chodby, a v nich mnoho vybavení, ale pro nákladné čerpání vody bylo akorát vyměněno potrubí. V průběhu 19. století pak byla do Bochova přivedena železnice, která zde měla konečnou stanici. V roce 1920 pak byla zavedena autobusová doprava do tohoto města a v roce 1922 sem byl přiveden elektrický proud. S rozvojem turismu začal zájem o zdejší trosky hradu, a tak jej město zakoupilo za 500 kč a začala probíhat rekonstrukce hradu. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války, sem byli dosídleni čeští občané, ale i tak bylo 144 domů následně zbořeno.
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/bochov-buchau/
Dojmy: Větší městečko, s mnoha zajímavostmi.
