logo prehis.cz Cestování okres Cheb Střížov Těšov

Teplá

Informace

Městský erb:

Teplá_znak

Navštíveno: 3. 8. 2019

Historie: Teplá, devátá největší obec v České republice, je skvostem západních Čech. Nachází se na horním toku řeky Teplé, v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb a 37 km jižně od krajského města Karlovy Vary. Historie Teplé je úzce spjata s dějinami Českého knížectví a Německé říše.

V 11. století, kdy bylo Chebsko odtrženo od Českého knížectví a připojeno k Německé říši, se zemská hranice posunula více k východu. Právě na území dnešní Teplé, na zemské stezce z Plzně do Chebu, vznikla kupecká osada s celnicí. Ve 12. století se vliv Německa v okolí této hranice stále více prohluboval.

Česká práva v této oblasti hájil velmož Hroznata, správce rozsáhlého území okolo dnešní Teplé a Mariánských Lázní. Z hospodářských důvodů založil v roce 1193 poblíž své tvrze v Teplé nový premonstrátský klášter. Hroznata dal slib k účasti na osvobození Božího hrobu z rukou muslimů. Když byla tato výprava u Říma rozpuštěna, Hroznata si vyjednal u papeže dispens a ten mu jako náhradu uložil založit klášter.

První datovaná písemná zmínka o městě pochází z roku 1197, kdy byla v jedné Hroznatově listině zmíněna osada Teplá, majetek Tepelského kláštera. Po Hroznatově smrti převzal veškerou „administrativní správu“ klášter a tvrz zanikla. Osada se ale rozvíjela dál a postupem času se z ní stala trhová ves.

V 70. a 80. letech 13. století, Teplá prošla obdobím menšího úpadku. Důvodem byla válka proti císaři Rudolfu Habsburskému, kdy se nedaleko města střetla vojska císaře Rudolfa a českého krále Přemysla Otakara II. Vítězství v této bitvě si odnesl císař Rudolf, který následně vyplenil zdejší kraj.

V roce 1322 bylo Chebsko opět připojeno k Čechám a Teplá tak přestala být strategickým hraničním bodem. V letech 1380–1381 zasáhl ves mor, kterému podlehlo téměř celé české obyvatelstvo. Na jejich místo později přišli noví němečtí osadníci. V roce 1385 byla Teplá povýšena na poddanské město.

V husitském období byla Teplá celkem třikrát vypleněna (v letech 1421, 1427 a 1431). V roce 1525 se vzbouřili tepelští poddaní a zajali opata kláštera. Vadily jim neustále zvyšující dávky, které museli odvádět klášteru. Vzpoura byla nakonec potlačena, její předáci popraveni a protestantská víra systematicky likvidována po celý zbytek 16. století.

V této době město také vyhořelo (1539) a došlo k další morové epidemii (1549), která opět doslova vylidnila celé okolí. Koncem 16. století docházela k další vlně německé kolonizace, kdy ve městě získalo naprostou převahu německé obyvatelstvo.

V období třicetileté války prošlo městem Teplá mnoho vojsk, které ho plenily a ničily. Po válce došlo k další vlně germanizace a město opět mnohokrát vyhořelo (1669, 1747, 1794). Po posledním požáru došlo k velké přestavbě města a v 19. století byly zbourány hradby. Rozvoji města pomohla výstavba železniční tratě, která byla otevřená v roce 1898.

Obživou obyvatel v 19. století byla řemeslná výroba, ve městě bylo tkalcovství, uzenářství, pivovar a podniky na zpracování kamene. Známá byla místní puškařská dílna. Po Mnichovu v roce 1938 připadl celý bývalý okres Teplá pod Německou říši, protože v celém okrese měli Němci drtivou převahu.

Druhá světová válka ve městě skončila 6. května 1945, kdy byla Teplá obsazena Americkou armádou. Nedlouho po válce v roce 1945 byly ustanoveny Národní výbory, v Teplé vznikl městský národní výbor a ještě se zatím udržel i okresní národní výbor. Dne 1. září 1945 byla otevřena česká škola. Mezi významné kulturní události patřilo také otevření Městské knihovny a přestavba sálu Hotelu U nádraží na kulturní místnosti.

Po druhé světové válce začalo pro město období odsunu německého (to znamená téměř veškerého) obyvatelstva. Tento odsun probíhal od března do října 1946. V roce 1945, tedy ještě před odsunem Němců, byla do této oblasti (například do Rankovic) repatriována část potomků českých exulantů z doby pobělohorské z okolí polského Zelova. Pro jejich původ, silné náboženské cítění i archaickou (biblickou) češtinu byli tito reemigranti považováni mylně za Poláky. K udržení jejich pospolitosti stále významně přispívá spolek Exulant.

Po vysídlení Němců se do vylidněné oblasti Tepelska (kromě Čechů z vnitrozemí) stěhovali také Maďaři ze Slovenska, Slováci, Rumuni a Bulhaři.

V roce 1949 zanikl okres Teplá a jeho území bylo připojeno k okresu Toužim. Po válce a nástupu komunismu v roce 1948 ovlivňovala život ve městě vojenská posádka, která si jako své sídlo vybrala klášter, který byl odebrán premonstrátům. Toto období bylo pro klášter asi nejhorší v celé jeho historii, protože docházelo k rozsáhlým a necitlivým devastacím této krásné stavby.

Bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se postupně slučovalo do větších celků. Zakládány byly také pobočky průmyslových podniků (jako např. JITONA nebo TOSTA), proto byly pro zaměstnance stavěny nové bytové domy nejen ve vlastní Teplé, ale také v místních částech (např. v Poutnově nebo Služetíně). Vybydlené staré domy chátraly, a v mnoha případech byly zbourány.

Dne 1. června 1960 došlo k další reformě územní správy, při které vzniklo nové členění okresů. Teplá byla přičleněna do Západočeského kraje (se sídlem v Plzni) a okresu Karlovy Vary. Ten vznikl spojením více okresů z roku 1949, mezi nimi byl i tehdejší okres Toužim.

V roce 1975 město získalo dnešní rozlohu. Byly totiž připojeny obce Beranov, Poutnov, Křepkovice a Staré Sedlo. Jejich místní národní výbory byly zrušeny a jejich pravomoci plně převzal Městský národní výbor Teplá.

Ve městě a okolí po roce 1989 zaniklo několik významných podniků a tím pádem se zvýšila nezaměstnanost až k hranici 20 %. Po roce 1989 došlo k opětovnému rozvoji podnikání. Klášter byl navrácen premonstrátům, ale ve špatném stavu.

Od roku 2000 se Teplá stala součástí nově vzniklého Karlovarského kraje, po zrušení okresních úřadů 1. ledna 2003 byla přiřazena pod správní obvod obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně. Přesto ale ještě čtyři roky zůstala součástí okresu Karlovy Vary. K 1. lednu 2007 bylo město podle působnosti vyhlášky č. 513/2006 Sb. přičleněno do okresu Cheb, aby bylo sjednoceno území okresu i správního obvodu obce s rozšířenou působností. Tento vývoj představuje fascinující kapitolu v historii Teplé.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tepl%C3%A1

Zdroj: https://www.tepla.cz/tepla-2/infocentrum/podrobna-historie-mesta/

Dojmy: Menší město, kde je mnoho zajímavostí.

Mapa

Památky a zajímavosti

bitva u Teplé
boží muka v Teplé
boží muka v Teplé
děkanství v Teplé
dům čp. 3 v Teplé
dům čp. 4 v Teplé
dům čp. 5 v Teplé
dům čp. 10 v Teplé
dům čp. 17 v Teplé
dům čp. 18 v Teplé
dům čp. 61 v Teplé
dům čp. 62 v Teplé
dům čp. 63 v Teplé
dům čp. 65 v Teplé
dům čp. 74 v Teplé
dům čp. 75 v Teplé
dům čp. 81 v Teplé
dům čp. 106 v Teplé
dům čp. 113 v Teplé
dům čp. 122 v Teplé
dům čp. 123 v Teplé
dům čp. 130 v Teplé
dům čp. 135 v Teplé
dům čp. 142 v Teplé
dům čp. 144 v Teplé
dům čp. 146 v Teplé
dům čp. 147 v Teplé
dům čp. 157 v Teplé
dům čp. 159 v Teplé
dům čp. 262 v Teplé
dům čp. 268 v Teplé
kaple Panny Marie Bolestné a sv. Ondřeje v Teplé
kašna v Teplé
klášterní škola v Teplé
kostel sv. Jiljí v Teplé
radnice v Teplé
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Teplé
smírčí kříž 0119 v Teplé
socha sv. Jana Nepomuckého v Teplé
špitál s kostelem Nejsvětější Trojice, v Teplé