logo prehis.cz Cestování okres Cheb Střížov Těšov

Teplá

Informace

Městský erb:

Teplá_znak

Navštíveno: 3. 8. 2019

Historie: Město Teplá (německy Tepl) je rozlohou devátá největší obec v České republice. Nachází se v západních Čechách na horním toku řeky Teplé, v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb a 37 km jižně od krajského města Karlovy Vary. Po odtržení Chebska od Českého knížectví k Německé říši se v 11. století posunula zemská hranice více k východu. Hranice procházela právě územím dnešní Teplé, kde tehdy na zemské stezce z Plzně do Chebu vznikla kupecká osada s celnicí. Ve 12. století se v okolí této hranice stále více a více prohluboval vliv Německa. Česká práva v této oblasti tehdy hájil velmož Hroznata, který byl správcem rozsáhlého území okolo dnešní Teplé a Mariánských Lázní. Z hospodářských důvodů založil v roce 1193 poblíž své tvrze v Teplé nový premonstrátský klášter. Blahoslavený Hroznata založil klášter jako náhradu za účast na křížové výpravě. Dal slib k účasti na osvobození Božího hrobu z rukou muslimů, tato výprava byla u Říma rozpuštěna, ale slib byl stále platný. Proto si Hroznata vyjednal u papeže dispens a ten mu jako náhradu uložil založit klášter. První datovaná písemná zmínka o městě pochází z roku 1197, kdy byla v jedné Hroznatově listině zmíněna osada Teplá, majetek Tepelského kláštera. Po Hroznatově smrti převzal veškerou „administrativní správu“ klášter a tvrz zanikla. Osada se ale rozvíjela dál a postupem času se z ní stala trhová ves. V 70. a 80. letech 13. století nastalo období menšího úpadku, jelikož díky válce proti císaři Rudolfu Habsburskému se nedaleko města Teplá střetla vojska Císaře Rudolfa a českého krále Přemysla Otakara II. V této bitvě vyhrál Císař Rudolf a následně zdejší kraj vyplenil. V roce 1322 bylo Chebsko opět připojeno k Čechám a Teplá tím pádem přestala být strategickým hraničním bodem. V letech 1380–1381 zasáhl ves mor, kdy skoro celé české obyvatelstvo této epidemii podlehlo. Na jejich místo přicházeli později noví němečtí osadníci. V roce 1385 byla Teplá povýšena na poddanské město. V husitském období byla Teplá celkem třikrát vypleněna (v letech 1421, 1427 a 1431). V roce 1525 se vzbouřili tepelští poddaní a zajali opata kláštera. Vadily jim neustále zvyšující dávky, které museli odvádět klášteru. Vzpoura byla nakonec potlačena, její předáci popraveni a protestantská víra systematicky likvidována (po celý zbytek 16. stol.). V této době město také vyhořelo (1539) a došlo k další morové epidemii (1549), která opět doslova vylidnila celé okolí. Koncem 16. století docházela k další vlně německé kolonizace, kdy ve městě získalo naprostou převahu německé obyvatelstvo. V období třicetileté války městem prošlo mnoho vojsk, které ho plenily a ničily. Po válce došlo k další vlně germanizace a město opět mnohokrát vyhořelo (1669, 1747, 1794). Po posledním požár]u došlo k velké přestavbě města a v 19. století byly zbourány hradby. Rozvoji města pomohla výstavba železniční tratě. Trať byla otevřená v roce 1898. Obživou obyvatel v 19. století byla řemeslná výroba, ve městě bylo tkalcovství, uzenářství, pivovar a podniky na zpracování kamene. Známá byla místní puškařská dílna. Po Mnichovu v roce 1938 připadl celý bývalý okres Teplá pod Německou říši, protože v celém okrese měli Němci drtivou převahu. Druhá světová válka ve městě skončila 6. května 1945, kdy byla Teplá obsazena Americkou armádou. Nedlouho po válce v roce 1945 byly ustanoveny Národní výbory, v Teplé vznikl městský národní výbor a ještě se zatím udržel i okresní národní výbor. Dne 1. září 1945 byla otevřena česká škola. Mezi významné kulturní události patřilo také otevření Městské knihovny a přestavba sálu Hotelu U nádraží na kulturní místnosti. Po druhé světové válce začalo pro město období odsunu německého (to znamená téměř veškerého) obyvatelstva. Tento odsun probíhal od března do října 1946. V roce 1945, tedy ještě před odsunem Němců, byla do této oblasti (například do Rankovic) repatriována část potomků českých exulantů z doby pobělohorské z okolí polského Zelova. Pro jejich původ, silné náboženské cítění i archaickou (biblickou) češtinu byli tito reemigranti považováni mylně za Poláky. K udržení jejich pospolitosti stále významně přispívá spolek Exulant. Po vysídlení Němců se do vylidněné oblasti Tepelska (kromě Čechů z vnitrozemí) stěhovali také Maďaři ze Slovenska, Slováci, Rumuni a Bulhaři. V roce 1949 okres Teplá zanikl a jeho území bylo připojeno k okresu Toužim. V období po válce a nástupu komunismu v roce 1948 ovlivňovala život ve městě vojenská posádka, která si jako své sídlo vybrala klášter, který byl odebrán premonstrátům. Toto období bylo pro klášter asi nejhorší v celé jeho historii, protože docházelo k rozsáhlým a necitlivým devastacím této krásné stavby. Bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se postupně slučovalo do větších celků. Zakládány byly také pobočky průmyslových podniků (jako např. JITONA nebo TOSTA), proto byly pro zaměstnance stavěny nové bytové domy nejen ve vlastní Teplé, ale také v místních částech (např. v Poutnově nebo Služetíně). Vybydlené staré domy chátraly, a v mnoha případech byly zbourány. Dne 1. června 1960 došlo k další reformě územní správy, při které vzniklo nové členění okresů. Teplá byla přičleněna do Západočeského kraje (se sídlem v Plzni) a okresu Karlovy Vary. Ten vznikl spojením více okresů z roku 1949, mezi nimi byl i tehdejší okres Toužim. V roce 1975 město získalo dnešní rozlohu. Byly totiž připojeny obce Beranov, Poutnov, Křepkovice a Staré Sedlo. Jejich místní národní výbory byly zrušeny a jejich pravomoci plně převzal Městský národní výbor Teplá. Ve městě a okolí po roce 1989 zaniklo několik významných podniků a tím pádem se zvýšila nezaměstnanost až k hranici 20 %. Po roce 1989 došlo k opětovnému rozvoji podnikání. Klášter byl navrácen premonstrátům, ale ve špatném stavu. Od roku 2000 se Teplá stala součástí nově vzniklého Karlovarského kraje, po zrušení okresních úřadů 1. ledna 2003 byla přiřazena pod správní obvod obce s rozšířenou působností Mariánské Lázně. Přesto ale ještě čtyři roky zůstala součástí okresu Karlovy Vary. K 1. lednu 2007 bylo město podle působnosti vyhlášky č. 513/2006 Sb. přičleněno do okresu Cheb, aby bylo sjednoceno území okresu i správního obvodu obce s rozšířenou působností.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tepl%C3%A1

Zdroj: https://www.tepla.cz/tepla-2/infocentrum/podrobna-historie-mesta/

Dojmy: Menší město, kde je mnoho zajímavostí.

Mapa

Památky a zajímavosti

bitva u Teplé
boží muka v Teplé
boží muka v Teplé
děkanství v Teplé
dům čp. 3 v Teplé
dům čp. 4 v Teplé
dům čp. 5 v Teplé
dům čp. 10 v Teplé
dům čp. 17 v Teplé
dům čp. 18 v Teplé
dům čp. 61 v Teplé
dům čp. 62 v Teplé
dům čp. 63 v Teplé
dům čp. 65 v Teplé
dům čp. 74 v Teplé
dům čp. 75 v Teplé
dům čp. 81 v Teplé
dům čp. 106 v Teplé
dům čp. 113 v Teplé
dům čp. 122 v Teplé
dům čp. 123 v Teplé
dům čp. 130 v Teplé
dům čp. 135 v Teplé
dům čp. 142 v Teplé
dům čp. 144 v Teplé
dům čp. 146 v Teplé
dům čp. 147 v Teplé
dům čp. 157 v Teplé
dům čp. 159 v Teplé
dům čp. 262 v Teplé
dům čp. 268 v Teplé
kaple Panny Marie Bolestné a sv. Ondřeje v Teplé
kašna v Teplé
klášterní škola v Teplé
kostel sv. Jiljí v Teplé
radnice v Teplé
sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v Teplé
smírčí kříž 0119 v Teplé
socha sv. Jana Nepomuckého v Teplé
špitál s kostelem Nejsvětější Trojice, v Teplé