Navštíveno: 28. 8. 2022
Historie: Točná (německy Totschna) je městská čtvrť a katastrální území Prahy o rozloze 462,6 ha, které spadá do městské části Praha 12. Podobně jako v okolních místech začíná historie osídlení oblasti Točné nejspíš již v době bronzové. To je spjato primárně s vrchem Šance. Tuto historii ale uvedu u hradiště Šance. Obec je zmiňována nejspíš poprvé v roce 1345 v souvislosti s rychtářem Květoněm z Točné (Quieton de Toschne), který se stal ručitelem rychtáři ze Zlatník. Další zmínka je datovaná rokem 1355, kdy přilehlý dvůr Hostašovice prodal malostranský johanitský klášter klášteru zbraslavskému, do jehož držení se měla Točná dostat později. K roku 1412 je znám pražský měšťan Jakeš z Točné, který měl držet majetky ve vsích kolem Prahy. Zbraslavský klášter měl Točnou s Hostašovicemi v držení až do husitských válek, kdy roku 1420 vsi zabrali pražané. Válečné události roku 1420 zasáhly významně do celého okolí vsi. Od pozdního jara toho roku, během první křížové výpravy proti husitům pobýval král Zikmund na Zbraslavi. Část jeho vojska využila pro své polní ležení zajišťující spojení s protějším břehem řeky mohutné starověké valy na protilehlém vrchu Šance, které vojáci upravili pro potřeby obrany s využitím palných zbraní, respektive dělostřelectva. Během tohoto roku padla a byla vypálena Zbraslav, Modřany, oba Komořanské dvorce a dobyta tvrz v Dolních Břežanech. Po Zikmundově porážce v bitvě pod Vyšehradem a ústupu jeho vojsk husité vytáhli dobýt nejdůležitější zbývající královskou baštu u Prahy - Nový hrad u Kunratic, který padl po téměř měsíčním zimním obléhání 25. ledna roku 1421. Jak konkrétně se tyto boje a plenění dotkly obcí Cholupice, Hostašovice a Točná není známo, ale s ohledem na rozsah postižení okolních vsí lze předpokládat, že se válečné události nevyhnuly ani jim. Další události, které se mohly historie obce dotknout ve smyslu jejího opakovaného poničení souvisejí s doloženým výskytem vojska v Regionu. Lze tedy uvažovat o březnu 1427, kdy u Modřan stanula táborská a sirotčí vojska a požadovala otevření vstupu do Prahy, což jim zatím pražané odepřeli. Druhou doloženou událostí se stala 23. dubna 1429 bitva u Zbraslavi/Modřan, kdy na brodu přes Vltavu došlo k přepadení novoměstských pražanů výpravou katolických pánů Habarta z Aldaru a na Týřově, Jana Šmikouského ze Žďáru a Fridricha z Donína se 154 jezdci. Před úplnou porážkou novoměstské zachránily posily staroměstských pražanů, ale i tak získali katolíci tučné výkupné. Obec ale mohla postihnou zničující návštěva vojska i kdykoliv jindy, neboť jak nedaleký Karlštejn, tak Šternberské panství na Sázavě včetně Konopiště, zůstalo po celou dobu katolické. Mimo to různé husitské frakce často válčily i mezi sebou. Roku 1436 se na krátký čas Točná i s Hostašovicemi dostali zpět do vlastnictví zbraslavského kláštera, nicméně zadlužený císař Zikmund je obratem zabavil a obě klášterní vsi zastavil za 200 kop grošů Dětřichu Tluksovi.
Následovalo období střídání vlastníků o němž je pouze málo dochovaných zpráv. Lze předpokládat, že se obce vrátili do majetku zbraslavského kláštera poté, co roku 1454 nařídil král Ladislav Habsburský, řečený Pohrobek vrátit klášteru statky, které jeho děd Zikmund odebral a zastavil. Poté zemi postihla druhá vlna válek, nejprve krále Jiří z Poděbrad proti katolické Zelenohorské jednotě, která záhy přerostla v křížovou výpravu a česko-uherské války. Zchudlý zbraslavský klášter pak roku 1476 rozprodal značnou část pravobřežních pozemků a vesnic Bendovi z Nečtin. Točná není explicitně jmenována, ale lze předpokládat, že někdy v této turbulentní době se dostala do soukromých rukou. Každopádně před rokem 1526 měl Točnou a dvůr Hostašovice v zástavě Jan Mládek a někdy poté, nejpozději však roku 1552 se stávají se majetkem rodu Hýzrlů z Chodů. Jisté je, že právě roku 1552 potvrdil král Ferdinand I. Albrechtovi Hýzrlovi z Chodů a jeho bratrům držení vsí Točné a Hostašovic Zda a jak se Točné dotkl dlouholetý spor mezi Adamem a následně Janem Hýzrlem z Chodů na jedné straně a opatem zbraslavského kláštera a jeho modřanskými poddanými na straně druhé o sporné hraniční pozemky, není známo. Konflikt z let 1586–1587 dospěl do stavu lokální příhraniční války, kterou Adam Hýzrle z Chodů v srpnu 1586 zaplatil životem. Jeho nástupce Jan „Usekaný“ Hýzrle z Chodů pán na Cholupicích a Popovicích si v polovině května 1587 svolal své poddané rychtáře a sedláky z Cholupic, Kunratic, Písnice a Točné, aby mu ukázali hranice panství, přičemž se opět dostal do sporu a střetu s modřanskými poddanými. Spor se pak soudně táhl léta. Po Janově smrti roku 1596 zdědila jeho statky manželka, která je měla následně předat Jindřichovi Hýzrlemu z Chodů. Tento známý voják pak panství roku 1597 obratem prodal místokancléři Království českého, Kryštofovi Želínskému ze Sebuzína. Roku 1622 koupil Točnou jako levný konfiskát opět zbraslavský klášter. Při zavedení obecního zřízení roku 1850 zůstal součástí politické obce Točná i Komořanský statek/zámek s přilehlými hospodářskými budovami (obec se statkem patřily dohromady již od dob, kdy Komořany patřily zbraslavskému klášteru) a větší část osady Závist (nyní součást katastrálního území Zbraslav). Díky tomuto spojení je jako zdejší rodák uváděný známý český architekt a malíř Karel Vítězslav Mašek, který se dle matričního zápisu narodil 1. září 1865 v Točné č. p. 1 - tedy v Komořanském zámku, kde byl jeho otec revírníkem. V této době bylo na Točné 39 domů a 293 obyvatel.[36] Ještě roku 1898, byly v jubilejní publikaci k 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. o Zbraslavsku a Smíchovsku uvedeny tyto údaje: „Komořany, zámek s hospodářskými budovami... Středem zahrad vede dráha Modřansko-Dobříšská při skalnatém břehu Vltavském až k Závisti. Místní i katastrální obec Točná. Farou, školou i poštou náleží dvůr, kde obývá 40 dělníků zemědělských, do Modřan, poštou ke Zbraslavi.“ Údaje k obci: „Místní i katastrální obec s 53 domy a 583 obyvateli, zemědělci a dělníky, z nichž někteří zaměstnávají se v cukrovaru Modřanském, jiní většinou zruční stavební dělníci na práci do Prahy chodí. Fara v Modřanech, škola v (Dolních) Břežanech (okr. Jílové), pošta na Zbraslavi.“ Roku 1904 byl založený místní sbor dobrovolných hasičů, který fungoval až do roku 1914, kdy většina jeho mladých a zdravých mužů narukovala do císařské a královské armády.
Vypuknutí světové války, jak se v té době užívalo, postihlo obec stejně tragicky jako celé rakousko-uherské soustátí. Češi rukovali většinou bez nadšení, ale stejně jako ostatní s vírou, že budou do vánoc doma. Muži žijící na Točné, respektive mající zde domovskou příslušnost, spadali do odvodního okrsku Praha, takže pokud nedošlo k nějaké výjimce, byli odváděni k pěšímu pluku č. 28 nazývaného též „Pražské děti“, nebo k zeměbraneckému (od roku 1917 střeleckému) pěšímu pluku č. 8, případně k domobraneckému pěšímu pluku č. 8. Většina odvedenců končila u jedné z pěchotních jednotek, které měly největší ztráty a byly průběžně doplňovány. Část odvedenců ale mohla narukovat i k jezdeckým formacím, zvláště pokud měl odvedenec zkušenosti s koňmi. Pro obyvatele vsi spadali odvodním okrskem pod vojenské velitelství VIII. "pražského" sboru, které disponovalo z jezdectva dragounskými pluky č. 2, 7, 10 a 14. a zeměbranecký hulánský pluk č. 6. Dělostřelecké jednotky VIII. „pražského“ sboru představovaly: divizion těžkých houfnic č. 8, polní houfnicový pluk č. 8, pevnostní dělostřelecký prapor č. 9, polní kanónové pluky č. 22, 23 a 24, zeměbranecké polní houfnicové diviziony č. 21 a 44, zeměbranecké polní kanónové diviziony č. 21 a 44 a pluk horských děl č. 8. Dále pod pražský sbor spadaly zákopnický prapor, ženijní prapor a vozatajský divizion, všechny s číslem 8. Vedle těchto jednotek mohli odvedenci skončit v některé z dalších specializací, které neměly přidělen konkrétní odvodní obvod, a samozřejmě existovaly četné výjimky. Po druhé světové válce, od roku 1947, usiloval MNV Modřany o převedení Komořan z obce Točná do Modřan. Komořany se totiž mezitím rozrostly na samostatnou obec. Ke oddělení katastrů došlo roku 1957 - Komořany byly přičleněny k Modřanům a Závist, jejíž většina dosud také připadala k Točné byla připojena ke Zbraslavi. Točenský katastr se tím značně zmenšil, přestože nešlo pouze o územní ztráty, neboť jeho hranice vedoucí Břežanským údolím se zarovnala podél tamní silnice. Roku 1960 byla Točná připojena k obci Cholupice. Díky tomuto spojení obcí byla mezi nimi vybudována asfaltová silnice na místě původní polní cesty. Roku 1974 byla celá obec Cholupice včetně Točné připojena k hlavnímu městu Praze. Roku 1976 byl v obci zrušen místní národní výbor a obě vsi připadly pod přímou působnost MNV v Modřanech, na jehož působnost navazuje dnešní městská část Praha 12. Pozůstatkem po někdejším umístění místního národního výboru v Točné je ulice K výboru, pojmenovaná roku 1974. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 870 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/To%C4%8Dn%C3%A1
Dojmy: Malá městská část, nacházející se jižně od Centra, kde je několik zajímavostí.
