Navštíveno: 26. 2. 2022
Historie: Michle (německy Michl) je městská čtvrť a katastrální území v Praze, jihovýchodně od centra, s jádrem v údolí Botiče a zahrnující i Kačerovský vrch s okolím. Poprvé se statek Michle zmiňuje nepřímo ante quem v roce 1185, když se mezi poddanými Vyšehradské kapituly uvádějí zlatník Prowod a jeho syn Janis z Michle, v latinském originálu listiny „Prowod aurifaber et filius eius Janis de Michel“. Ve falsu listiny krále Přemysla Otakara I., hlásícímu se k roku 1222, je Mihle společně s dalšími vesnicemi potvrzena jako majetek vyšehradské kapituly získaný již králem Vratislavem I. Dále se v roce 1279 objevuje Jindřich z Michle mezi svědky smlouvy břevnovského opata, dále Michle patřila k majetku benediktinského v kláštera na Břevnově. Původně „Michelj“ znamenalo „Michlův dvůr“ od os. jména Michel, Michal, Michael. Na úrodných pozemcích byly poplužní dvůr, mlýn, louky, lesy, sladovny, vinice a zahrady. Ve 14. století byla Michle poměrně velkou osadou, k níž od konce středověku náležela také synagoga. Roku 1420 si Michli přivlastnilo radikální husitské křídlo – pražané. Roku 1436 král Zikmund za 500 zlatých prodal ves (Villa) a panství Michle sladovníku Janu Rečkovi z Ledec, zakladateli Rečkovy studentské koleje pražské univerzity. Ten roku 1438 ves Michel odkázal univerzitě, aby z věčného platu byl financován provoz koleje na Starém Městě pro 12 rodem českých studentů. Roku 1506 nechal Jiří Kopidlanský Michli vypálit za to, že pražané sťali jeho bratra. K roku 1509 existuje místní označení nad Michlem a z roku 1509 nad Michlí. Roku 1605 se připomíná škola, od roku 1724 kaple. Artistické a právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity ves patřila až do zrušení poddanství v roce 1848. Administraci od konce 16. století prováděli jezuité z novoměstské koleje od sv. Ignáce na Novém Městě, od roku 1702 byla farní správa u sv. Mikuláše ve Vršovicích a prováděla se misijním způsobem, stejně jako v Krči, Podolí a v Nuslích u sv. Pankráce. Během 2. poloviny 19. století mizel zemědělský ráz vesnice a na pozemcích přibývalo výrobních objektů. K roku 1900 byla Michle s 6144 obyvateli, mlýnem, cihelnou, pivovarem, zpracováním železa a zelinářstvím jednou ze vsí okresu Královské Vinohrady. Roku 1922 byla ves Michle s 9318 obyvateli a 446 domy připojena k Praze, v níž pak tvořila součást obvodu Praha XIV (Nusle, Michle, Krč). V roce 1949 byla severovýchodní část k. ú. Michle přičleněna k Praze 13 (s Vršovicemi a částí Záběhlic) a druhá část k Praze 14 (s Nuslemi, Lhotkou, a částí Krče). V r. 1960 se větší část k. ú. Michle stala součástí městského obvodu Praha 4 a v roce 1990 součástí městské části Praha 4. Severní část Michle, tedy vrch Bohdalec včetně autobusových a kamiónových garáží a část nouzové kolonie Na Slatinách, je součástí městského obvodu a městské části Praha 10. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 21 402 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Michle
Dojmy: Velká městská část, nacházející se jižně od centra, kde je několik zajímavostí.
