Městský erb:
Navštíveno: 13. 9. 2021
Historie: Vrskmaň (německy Wurzmes) je obec nacházející se asi 6 kilometrů od Chomutova. Původ názvu vesnice je nejasný, i když existuje hypotéza o jeho odvození z německého příjmení Wurzman, pro které se však nedochovaly žádné doklady. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Wrskman (1417), in Wrskmani (1449), v Wrskmani (1495), Burczmany (1555), Buczmany (1561), Buczmanj (1577), Wurczems a Wurzmes (1597), Worczmany (1621), Wurtzmes (1654), Wurzmes (1846) a Vrskmany nebo Wurzmes (1854). První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1417, kdy vesnice patřila k Jirkovu. Později byla částí panství hradu Borek. Roku 1578 ji spolu se sousedními Zaječicemi koupil Mikuláš Lang z Langenhartu. Mikulášův syn Jan Bedřich statek prodal Kašparovi staršímu Belvicovi z Nostvic. Po Kašparově smrti statek spravovala vdova Kateřina, rozená Satanéřová z Drahovic. Jejich syn Jan Kristián panství tvořené zaječickou tvrzí s dvorem a vesnicemi Vrskmaň, Pohlody, Holešice, Komořany a Langendorf (snad Lesná) prodal roku 1621 Ladislavu Juliu Kurzbachovi z Trachenburku. Ladislavův syn celý statek v roce 1651 prodal Lobkovicům, kteří jej připojili ke spojenému panství Jezeří – Nové Sedlo. U něj pak Vrskmaň zůstala až do roku 1850 a byla spravována ze dvora v Okoříně. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí města Jirkov, ale již v roce 1900 se stala samostatnou obcí a svou samostatnost si udržela do současnosti. Ve Vrskmani zůstal až do osmnáctého století statek, který patřil k červenohrádeckému panství. Mezi držitele, kteří jej měli pronajatý, patřil hrabě Nagy, baron Wolfsberg nebo Klára Pleierová z Jirkova. Na počátku devatenáctého století byl areál dvora rozdělen mezi domy čp. 1 a 15. V důsledku třicetileté války byla podle berní ruly z roku 1654 řada vrskmaňských usedlosti pustá. Ve vsi žili tři sedláci a osm chalupníků. Všichni dohromady měli čtyři potahy a chovali pět krav, sedm jalovic, jednu ovci, čtrnáct prasat a čtyři kozy, což bylo vzhledem k počtu hospodářství velmi málo. Pošta byla ve Vrskmani otevřena roku 1871 a obsluhovala také Strupčice, Malé Březno, Sušany, Hošnice, Všestudy, Pesvice, Okořín, Zaječice, Kyjice a Pohlody. Západně od vesnice byl od přelomu padesátých a šedesátých let devatenáctého století hnědouhelný důl Karel. Čtyřicet až padesát horníků v něm těžilo necelé dva metry mocnou sloj uloženou v hloubce od patnácti do třiceti metrů. Celková produkce uhlí v dolu dosáhla 200 tisíc tun. Majitelem dolu byl Karel Herr, kterému patřil také jiný zdejší důl Boží požehnání. Důl Karel od něj koupila společnost Frauenlob und Mayer a provozovala jej pod jménem Bedřich až do roku 1885. Mezi Vrskmaní a Pohlody se nacházel menší důl Aurora, otevřený na konci sedmdesátých let devatenáctého století, se 105 metrů hlubokou těžní šachtou. Jeho celková produkce byla asi sto tisíc tun uhlí. Ve dvacátém století byl hlavním důlním podnikem důl Běta, který se nacházel jižně od vesnice, ale již v katastrálním území Strupčice. V devatenáctém století se ve Vrskmani rozvíjela i jiná průmyslová odvětví. Na okraji vesnice fungovaly dvě cihelny a tzv. syrečkárna. Starší cihelna byla otevřena v roce 1847 a kromě cihel se v ní vyráběly střešní tašky a od roku 1850 drenážní trubky. Dne 8. října 1870 byla otevřena železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov, na které měla Vrskmaň vlastní stanici. Druhou železniční tratí byla dráha z Počerad do Vrskmaně, na níž byl provoz zahájen 1. února 1887. Propojení obou tratí však bylo dokončeno až v roce 1926. I přes rozvoj drobného průmyslu Vrskmaň zůstávala zemědělskou vesnicí. Z katastrálního území, které v roce 1928 měřilo asi 148 hektarů, zabíraly 135 hektarů pole, 10 hektarů zahrady a přibližně dva hektary připadaly na pastviny a louky. Typickým zdejším produktem bývaly hrušky, které se kromě běžného prodeje sušily v několika sušárnách. Od začátku dvacátého století Vrskmaň zásobovaly vodou dvě studny vyvrtané v roce 1903. Roku 1928 je nahradil vodovod, který přiváděl vodu z pramenů u Pyšné. Během druhé světové války způsobilo škody bombardování dne 20. října 1944, které poničilo osmnáct domů, a v závěru války tzv. hloubkoví letci napadali lokomotivy. U dolu Běta byl zajatecký tábor pro vězně z Anglie a Ruska. Rudá armáda armáda vesnici obsadila 8. května 1945 a vzápětí se na nádraží vrátili čeští železničáři. Přestože vysídlením Němců vesnice přišla o většinu obyvatel, poměrně rychle je nahradili noví přistěhovalci a počet obyvatel poklesl jen ze 480 v roce 1945 na 306 v roce 1947. Po válce ve vsi vzniklo jednotné zemědělské družstvo. Hospodařilo úspěšně, ale v souvislosti s rozšiřováním těžby uhlí a zánikem Nového Sedla bylo roku 1974 spojeno s družstvem ve Strupčicích. Zánik hrozil i Vrskmani a kvalita života ve vsi se zhoršovala. V roce 1976 byly zrušeny sady i škola, o rok později skončila těžba uhlí v dole Běta a v roce 1984 skončil provoz na původní železniční trati z Chomutova do Ústí nad Labem, i když úsek mezi Vrskmaní a Chomutovem ještě nějakou dobu sloužil jako vlečka k technologickému celku Dolů Vladimíra Iljiče Lenina (DVIL). Na nově vybudované trati na Ervěnickém koridoru sice bývala zastávka Kyjice, ale vzhledem k velké vzdálenosti od vesnice ji lidé využívali jen minimálně. Postupný zánik částí vsi pokračoval i v osmdesátých letech. V roce 1986 bylo zbořeno nádraží na bývalé ústecké trati. Jedinou výjimkou byla hlavní nádražní budova, protože ve vsi nebyly náhradní byty pro její obyvatele. O dva roky došlo k uzavření zámečnické dílny a autodopravy. 2. polovina také byla ve znamení devastace a boření zdejších historických staveb, jako například kaple. Roku 1989 bylo rozhodnuto o zachování vesnice, která se však potýkala s nedostatkem prostředků a nezájmem obyvatel o místní dění. Situace se začala lepšit až v roce 1993, kdy obec začala dostávat peníze za vytěžené suroviny a ukládání popílku z mělnické elektrárny. Zároveň ale zanikla prodejna potravin Jednota. Útlum těžby uhlí v katastrálním území Vrskmaně vedl ke snižování příspěvků do rozpočtu. Přesto byly do roku 1996 opraveny rozvody elektřiny, vodovod, kanalizace a kulturní dům. Další opravy byly financovány za přispění Programu obnovy vesnice. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 151 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vrskma%C5%88
Dojmy: Menší obec, nacházející se jihovýchodně od Chomutova, kde je několik zajímavostí.
