Navštíveno: 20. 9. 2021
Historie: Kamenné (německy Steingrün) je malá vesnice nacházející se asi 1 kilometr jižně od Měděnce. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431 a nachází se ve smlouvě, kterou si bratři Aleš a Vilém ze Šumburka rozdělili perštejnské panství. Kamenné získal Vilém, který si na své části postavil hrad Šumburk. Roku 1449 však šumburské panství prodal Vilémovi z Ilburka, od kterého jej o čtyři roky později koupili bratři Opl, Boz a Bernart z Fictumu. V blízkosti vesnice stávaly dva hamry. Zpracování železné rudy zde dosvědčují struskové haldy. Hanuš z Fictumu roku 1543 prodal většinu svého panství a ponechal si pouze Měděnec s několika okolními vesnicemi, ke kterým patřilo i Kamenné. Jeho obyvatelé byli povinni kupovat pivo z měděneckého pivovaru. Měděnec byl v té době rozdělen mezi dva majitele: Šliky a Fictumy. Fictumskou část roku 1597 získal jáchymovský mincmistr Kryštof z Taubenreuthu. Jeho vdova Uršula, rozená ze Zettelbergu, svou část roku 1628 prodala Jindřichu Šlikovi, který tak měděnecký statek sjednotil a připojil ho k hauenštejnskému panství. Jeho součást Kamenné tvořilo až do roku 1663, kdy je vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský připojil k ostrovskému panství. Podle berní ruly z roku 1654 měla vesnice špatné domy, malé množství pastvin a na polích se pěstoval jen oves pro dobytek. Žilo zde dvanáct chalupníků, jeden zahradník, který provozoval mlýn s jedním kolem, a dva poddaní bez majetku. Hlavním zdrojem obživy bylo zpracování dřeva a dodávky dřevěného uhlí k hamrům. Podobnou charakteristiku uvádí také Tereziánský katastr k roku 1748. Podle něj měla vesnice patnáct domů, kromě mlynáře zde pracoval hamerník a osm nádeníků, zpracovávalo se dřevo a vyráběly se krajky. Johann Gottfried Sommer roku 1847 popsal Kamenné jako vesnici se dvěma mlýny a domy rozmístěnými podél cesty do Měděnce. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí obce Měděnec, ale již v roce 1880 se stala samostatnou obcí. Elektřina byla do vesnice zavedena roku 1937 z Údolíčka. Před druhou světovou válkou ve vsi byly dvě hospody, dva obchody se smíšeným zbožím, trafika a v budově obecního úřadu fungovala také škola. Koncem války zde pracovali francouzští zajatci, jejichž dílem jsou dva malé rybníky. Po válce byli vysídleni původní obyvatelé a brzy začali odcházet i noví přistěhovalci z vnitrozemí. Vesnice se tak téměř vylidnila, takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 300 obyvatel, tak v roce 1961 zde žilo celkem 44 obyvatel. Díky tomu se změnila vesnice v rekreační osadu, ve které roku 1991 stálo jedenáct chat a patnáct chalup. Již v roce 1950 se tato vesnice stala součástí obce Klášterecká Jeseň a v roce 1961 se stala součástí obce Měděnec, kam spadá do současnosti. Na počátku sedmdesátých let zde natáčely venkovní záběry filmu Kronika žhavého léta a malíř Herbert Kisza tu měl stodolu upravenou na víkendovou chalupu a ateliér. V devadesátých letech dvacátého století začala firma EKOCH na okolních pastvinách chovat skot plemene simentál. Dle sčítání z roku 2011 zde žili celkem 3 obyvatelé.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamenn%C3%A9
Dojmy: Maličká vesnička, nacházející se jižně od Měděnce, kde je mnoho zajímavostí.
