logo prehis.cz Cestování Okres Sokolov Kostelní bříza hostinec čp. 16 křížek

Kostelní bříza - kostel sv. Petra a Pavla

Informace

Navštíveno: 16. 8. 2015

Historie: První písemná zmínka o kostele v Kostelní Bříze je uvedena v knihách Pražského arcibiskupství až dne 11. dubna 1410 a 17. června 1415, kdy je zde uveden farář, který dosazoval nového kněze ke kostelu ve Vranově. Sice to není přímo doložení založení kostela, ale musí se to chápat tak, že farář mohl být jen ve vesnici, kde již kostel byl. Tudíž kostel musel být založen ještě před tímto rokem. Další důkaz že je kostel mnohem starší než-li první písemná zmínka, je ten, že vesnice si do dnešních dnů zachovala více či méně středověký půdorys, kdy uprostřed vsi byla kapkovitá náves, na vrcholu návsi stál kostel a vedle něho panské sídlo. Díky tomuto důkazu je vyvozeno že kostel nebyl postavěn po výstavbě vesnice, ale pravděpodobně sní. První výslovné zmínění kostela v Kostelní Bříze pochází v listině Kašpara Steinbacha v Kynšperku ze dne 4. dubna 1479, kdy je vesnice zmiňována již jako Kostelní Bříza a kostel je obsažený ve jméně, v originále Kürchenbürck. Ještě ve Šlikovském urbáři z let 1523 - 1525 se střídalo pojmenování Kostelní břízy mezi novým a starým. Až 16. století se ustálil nový název vesnice.

Do dnešních dnů se vedou domněnky o vzhledu a hmotě kostela, ale pravděpodobně se jednalo o malý dřevěný kostel. Nejstarší památka na zachovalý kostel je nepochybně velký zvon, který má na sobě vročení 1483, což dokazuje, že již v té době kostel musel mít buď věž, a nebo musela zde být umístěná zvonice. Kostel se stal pravděpodobně zděným během 16. století. Toto tvrzení se opírá o zachované artefakty, které se do dnešních dnů zachovali ve zdi kostela. Uvnitř kostela se nachází renesanční náhrobník Perpetuy Steinbachové, která zemřela 10. února 1584. Podle popisu Jaroslava Schallera z roku 1785, se v kostele nacházely ještě dva náhrobníky, první patřil Engelhardovi ze Steinbachu z roku 1563 a druhý patřil faráři Salomonu Polerovi který zemřel 23. prosince 1602. Ty se bohužel do dnešních dní nedochovaly. Na vnější straně kostela je nečitelný reliéf s erbem a vročením 1583, na věži se nad hlavním vchodem nachází renesanční reliéf Zmrtvýchvstání Krista, a nad ním renesančně ztvárnění reliéf s Kristem na kříži a postavami po stranách, který je vykládán jako votivní deska rodu Steinbachů. Dalším důkazem zděného kostela je listina z 12. června 1585, kdy požádal Volf Steinbach Michaela Beera purkmistra města Chebu o dodávku čtyř kárů nehašeného vápna, které nutně potřeboval na opravu poškozené taškové střechy v kostele v Kostelní Bříze.

Existence fary byla doložena tím, že zde sídlil farář již v době předhusitské. Nejstarší zápis v matrice fary v Kostelní Bříze pochází ze dne 4. ledna 1650. Pokud zde byly nějaké matriky dříve, vzaly za své během třicetileté války. V průběhu 16. století zde byla situace poněkud nejistá. Zatímco ještě dne 18. června 1531 rod Šliků slíbil na žádost velmistra řádu křižovníků s červenou hvězdou, že bere pod ochranu duchovní, podané, a statky všech řadových far v kraji, o něco později jsou na všechny fary postupně dosahováni luteránští kněží. Císařský patent ze dne 18. května 1624 vypovídal všechny nekatolické duchovní z České země. Tím došlo k opuštění fary v Kostelní Bříze luteránským knězem a nahrazení knězem katolický. Ten sem ale přišel až ve 40. letech 17. století. Někdy kolem roku 1651 došlo k zasvěcení kostela v Kostelní Bříze svatým apoštolům Petrovi a Pavlovi, ale pravděpodobně takhle zasvěcený byl již dříve. V 18. století budova kostela stavem i velikostí byla nevyhovující počtu věřících, a tak Jan Václav z Turby daroval 2000 zlatých, které měly být použity na stavbu kostela nového. V roce 1801 se rozhodl majitel panství Karel Lebrecht Spiegel, a započala výstavba nového kostela. Stavba byla dokončena dne 19. října 1805. V tomto stavu se kostel dochoval víceméně do dnešních dnů. Dne 15. června 1864 udeřil do Kostelní věže blesk a způsobil požár, ale školy nejsou bohužel nikde blíže popsány. Ještě toho roku byl kostel opraven. Roku 1887 byly prováděny další rozsáhlé opravy, na které bylo dodáno 150 fůr kamene, 2000 střešních tašek, 10 tun vápna a 4 tuny cementu. První světová válka se kostela více či méně nedotkla, avšak doba meziválečná pro kostel znamenala obrovský pokrok. Mezi lety 1930 až 1931 byla totiž do kostela zavedena elektřina a osvětlení. V roce 1942 byly bohužel odvezeny zvony na válečné účely. Po konci 2. světové války a odsunu německého obyvatelstva začal kostel pomalu chátrat, a po vzniku vojenského sektoru, přestal být dokonce i sakrální stavbou. V roce 2001 tento kostel koupilo město Březová a započali nejnutnější rekonstrukce a opravy kostela které nadále pokračují.

Zdroj: http://kirchenbirk.cz/historie/historie-kostela/

Dojmy: Krásný kostelík u kterého je malý hřbitůvek se starými náhrobky.

Mapa

Fotografie

×