Navštíveno: 12. 4. 2017
Historie:
První zmínka o zdejším kostele, nebo spíše možná i o kapli pochází ze dne 1. července 1340 kde stojí:
"Nechť naši dědicové a nástupci (Plick)v majetku usedlí týmiž právy, jimiž oni (klášterní bratři v Teplé) toto vlastní, k čemuž já, moji dědicové a nástupci 50 grošů úroků oněm pánům a kostelu každoročně platit se zavazujeme. "
Roku 1658 byl Jindřichovský kostel již tak sešlý, že byl zbořen a téhož roku se začal stavět kostel nový. Původní kostel stál blíže k dnešnímu městskému úřadu, oltář měl v místech, kde dnes stojí železný krucifix, tedy spíše jen jeho podstavec. V tomto starém kostele se nacházela původně hrobka hrabat Šliků, která bohužel byla zrušena. Kostel byl dokončen v roce 1661 a měl velmi vysokou věž, na kterém byli dvě lucerny, a byla pokryta břidlicí. Kolem roku 1790 se zřítila severní část zdi kostela, ta byla následně opravena a od té doby podpírají zdi kostela pilíře.
Dne 13. června 1802 udeřil do střechy věže blesk, a kostel zapálil. V kostele shořely všechny tři oltáře, valná část varhan, celá věž a z kostela víceméně zbylo jen torzo. Patron kostela Bedřich Nostic nechal na svůj náklad znovu vybudovat kostel sv. Martina, kde se již po pěti měsících opět konala mše. Střecha kostela byla pokryta šindelem a byli taktéž pořízené nové dva zvony, které byly vyrobeny z původních roztavených zvonů. Zde je popis nových zvonů:
" Roztavené zvony musely být přelity, větší zvon nesl vyobrazení sv.Martina a hraběcí erb Nosticů s nápisem: Christoph di Valle fudit me Egrae 1803 – tzn. Kryštof z Valle mne odlil v Chebu 1803. Menší zvon byl puklý a v r.1821 přelit, nesl vyobrazení sv.Josefa a sv.Barbory s nápisem: Christoph di Valle fudit me Egrae 1821 a pod tím: Bože, chraň město a zemi, od válek, krup, moru a požáru. Tzv. zvon pro pozdvihování (sanktusový) ve věžičce na střeše lodi kostela nechal na svůj náklad přelít hraběcí fořt Franz Rümmler s manželkou Susanne Pöschl, neboť i tento zvon byl puklý."
V průběhu 1. světové války, při sběru kovů, byli oba zvony zabaveny a roztaveny na válečné účely. Po válce byly zakoupeny dva nové zvony, ovšem během 2. světové války byly také zabaveny. V 50. letech minulého století, jelikož kostel byl bez zvonu, tak zdejší obyvatelé přenesly zvon z roku 1917 z evangelického hřbitova do věže kostela. V roce 2001 když došlo k opravě věžičky, zde byl instalován starý hornický zvon z roku 1727, který byl přesunut z původní budovy školy.
Kostel je původně ze 14. století, a i když v roce 1658 se dočkal barokní přestavby, i tak si zachoval svůj středověký ráz. Ve zdi kostela jsou zazděné taktéž dva náhrobky, a to těchto osob: jindřichovského rychtáře Chritopha Michala Hutschenreuthera (zemř. 1707) a jeho ženy Rosiny, roz. Pöschlové (zemř. 1705).
Zdroj: http://www.kraslice.cz/turista/vyznamne-kulturni-pamatky/jindrichovice-1/?more=471
Dojmy: Zajímavý obrovský kostelík, který je kromě zámku dominantou městečka. Na zdi kostela je dochovaný jeden náhrobek.
