Městský erb:
Navštíveno: 25. 10. 2015
Historie: Březová stojí na kraji prvních kopců Slavkovského lesa, před vstupem do údolíčka, kudy vede silnice do starých vesnic jako jsou Kamenice a Lobzy. Také tímto údolíčkem protéká potok, kterému se říká Březovský (Prosaubach).
První písemný záznam pochází z 25. listopadu léta páně 1353, kdy jsou zmiňovaní jistí bratři z Březové jako "bruder die prezzerer" a při tom na pečeti je použit tvar jména vesnice "presseuer". Roku 1370 je zaznamenán tvar Preysa a v roce 1492 tvar Presa. Všechny tyto tvary poukazují na to, že Březová je původní slovanská vesnice, jelikož v jejím jméně je odkaz na břízu, která tady všude hojně rostla a také právě původní jméno znamená ve staroslovanštině břízu. Roku 1525 Šlikovský urbář zaznamenává dvě podoby jména této vesnice a to: Presau a Bresau.
Díky bitvě na bílé hoře, kde se Šlikové přidali na stranu poražených, jim byl zabaven veškerý majetek a Sokolovsko bylo předáno do rukou Nosticů.
Topograf Sommer zaznamenává na počátku 19. století vybavenost tehdy malé vesničky, kdy se tu nacházelo 15. čísel popisných a v nich 81. obyvatel, dále tu byla hospoda, mlýn s pilou a obrovské ovocné sady. Sommer také zaznamenává jméno Březové jako Prosau. V pamětní knize Sokolovského pátera Korbla z roku 1841 stáli u usedlostí čp. 1. a 13. kapličky a také stavení čp. 4 mělo zvoničku.
Následně začal v zdejším kraji rozmach těžby hnědého uhlí, nejblíže u Tisové, Dolního a Horního Rychnova. Pro všechny chudší usedlíky to byla výborná příležitost práce, a i když docházelo že lidé za prací docházeli, i tak si Březová zachovala svůj vesnický ráz.
V první světové válce padli 4 občané vesnice Březová a ve vesnici byl na jejich památku vztyčen pomník. Jelikož časem chátral tak byl v roce 1993 pietně upraven.
V době první republiky získala březová mnoho vymožeností tehdejší doby, jako byla elektřina anebo vodovod. Tou dobou také vyhořel mlýn, který se nacházel v horní části vsi.
V roce 1939 byla spuštěna těžba v dolu Silvestr, který se nachází v sousedství Březové, a trvala celých 40 let.
Na konci 2. světové války byla zdejší oblast více méně bez bojů. Obzvláště Březová byla ušetřena, ale zaplatila za to obrovskou daň ve formě 8 obyvatel, kteří se z fronty nevrátili, což bylo na 20. čísel popisných obrovská daň.
Když došlo na poválečný odsun, tak bylo zde ponecháno 6 rodin německých starousedlíků, z nichž několik spolupracovalo s místní správní komisí, která vykonávala některé základní funkce pozdějšího národního výboru. Co se týče další historie, tak v kronikách jsou jen některé útržky, jelikož se kronika začala psát až v roce 1960.
Dolnorychlovské sklárny zařídili, že se malá vesnička změnila na dělnické sídliště, když zde v letech 1948 - 1952 postavili 18 dvojdomků, 6 čtyřdomků a 7 činžáků pro 102 rodin zaměstnanců. Zdejší doly se pak přidaly a pokračovali ve výstavbě, kdy po jejím zakončení dne 31. prosince 1952 zde bylo 700 obyvatel.
Část sídliště bylo vybudováno na dně vysušeného rybníka, což přinášelo řadu problémů. Celková vybavenost městečka byla nedostatečná na počet obyvatel. První autobusové spojení Sokolov – Březová začalo jezdit až v roce 1952 a velká budova školy která slouží do dnes, byl otevřena až 31. srpna 1958.
Březovský katastr se několikrát měnil, nejdříve do něj byly připojeny v roce 1954 vesnice Kamenice, Lobzy a území zaniklé obce Paseka. V roce 1960 získala Březová povolení používat městský výbor, stala se městem a bylo k ní připojeno území zaniklé obce Tisová. V roce 1976 bylo provedeno největší rozšíření katastrálního území, kdy byla připojena vesnice Kostelní Bříza se všemi vesnicemi a katastrálními územími zaniklých obcí, které zanikly v důsledku vojenského prostoru v letech 1946 - 1954.
V roce 1979 byl udělen Březové městský znak, který byl v roce 1993 pozměněn. Je na něm vyobrazen list břízy, který značí jméno obce a pod ním je černá pata, která značí těžbu uhlí.
Současná Březová se neustále vyvíjí a rozrůstá, i když tím zaniká mnoho krásných míst na která, již se dá jen vzpomínat, třeba na velké staré sady šípků a hrušek. Ale aby tu jen věci nezanikali, tak i vznikají, třeba nové kino, udržované komunikace, turistické stezky a mnoho dalšího.
Zdroj: http://www.mu-brezova.cz/?section_id=6148
Dojmy: Maličké městečko, které nese v sobě stopy komunismu ve stylu Sorela, ale jsou zde i venkovské usedlosti.
