Navštíveno: Nenavštíveno
Historie: Pod Žvahovem je přírodní památka ležící v pražských Hlubočepích v nedaleké blízkosti přírodní rezervace Prokopské údolí. Jedná se o skalnatý vápencový svah předělený železniční tratí, vedle které je možné pozorovat odkrytí geologického profilu značného významu. Nálezy fosilních druhů zkamenělin, výskyt vzácných druhů rostlin a stanoviště teplomilných druhů bezobratlých vedlo v roce 1968 k vyhlášení území přírodní památkou o celkové rozloze 0,5 ha. Ke vzniku skalního vápencového výchozu došlo v důsledku těžby vápence v zaniklém blízkém lomu známém jako Švagerka. Stavba železniční dráhy a její zprovoznění v roce 1872 mělo za následek trvalé narušení geologického útvaru. Po té se území stalo významným paleontologickým nalezištěm, které nebylo cizí ani Joachimu Barrandovi. V minulosti část území sloužilo také jako pastvina. Přírodní památkou bylo území vyhlášeno 29. dubna 1968.
Chráněné území spadá pod geologicky významnou oblast zahrnující lokality období staršího paleozoika - Barrandien. Zářez železniční tratě a blízké okolní výchozy umožňují odkryv geologického podloží, které je tvořeno zlíchovským vápencem z období devonu. Můžeme pozorovat strukturu vrásy ve tvaru antiklinály s rozhraním poloh mezi souvrstvím Zlíchova a dalejskými břidlicemi z devonského období. Přírodní památka Pod Žvahovem je význačným místem nálezů fosilií trilobitů Reedops decorus, Odontochile auriculata, Phacops degener, konodontů Mimosphinctes zlichoviensis a rod Anetoceras, korálů Favosites svagerius spolu s Aulopora sp.. Území je také místem nálezů vzácných pozůstatků ryb Machearacantus bohemicus.
Přírodní svah orientovaný na východ umožňuje růst řadě vzácnějších druhů teplomilných rostlin. Na skalní stepi prudkého svahu se zřídka vyskytuje česnek chlumní horský (Allium senescens subsp.montanum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), kavyl vláskovitý (Stipa capillata). S roztroušeným areálem se zde vyskytuje bělozářka liliovitá (Anthericum liliago ), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica ), silenka uškatá (Silene otites), mateřídouška časná (Thymus praecox ). Dosti hojně jsou na vápencovém jihovýchodním svahu nalézány stanoviště kostřavy walliské (Festuca valesiaca), mochny písečné (Potentilla arenaria ), rozchodníku bílého (Sedum album), seselu sivého (Seseli osseum), tořice rolní (Torilis arvensis ). Naopak permanentně zastíněný západní svah je přirozeným biotopem pro vlhkomilné druhy, např. sleziník červený (Asplenium trichomanes ).
Osluněný východně orientovaný svah je ideálním místem pro výskyt teplomilných druhů plžů, např. žitovky obilné (Granaria frumentum), brouků z čeledi střevlíkovitých Ophonus puncticollis, Callistus lunatu . Je zde i stanoviště velkého drabčíka Ocypus similis semialatus a dvou druhů dřepčíků Longitarsus minusculus a Psylliodes instabilis.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pod_%C5%BDvahovem
Zdroj fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pod_%C5%BDvahovem
Dojmy: Mohutné skály, které jsem bohužel nenafotil, a tak jsem si dovolil půjčit jejich fotografii.
