Navštíveno: 21. 5. 2021
Historie: Olšanské hřbitovy jsou největší pražské pohřebiště s rozlohou 50,17 hektarů. Odhaduje se, že za dobu jejich existence zde bylo pohřbeno přibližně 2 000 000 zesnulých, což z nich činí největší pohřebiště v celé České republice. Pojmenovány jsou podle zaniklé vesnice Olšany na území Žižkova. Nejstarší I. hřbitov byl na rozloze 1131 čtverečních sáhů zřízen po morové epidemii v roce 1679, vysvěcen byl 29. ledna 1680 svatomartinským farářem Janem Václavem Olomouckým. Následně zde byl roku 1682 vybudován i kostel svatého Rocha, zasvěcený patronům na ochranu proti moru svatému Rochu, svatému Šebestiánu a svaté Rosalii. Tento I. hřbitov byl zrušen roku 1860. Hlavním pohřebištěm pro Staré Město a Nové Město se Olšanské hřbitovy staly v roce 1786, kdy bylo za josefínských reforem zakázáno pohřbívání uprostřed měst. II. hřbitov vysvětil 16. září 1786 společně s I. hřbitovem světící biskup Erasmus Krieger. Byl založen pro Staré a Nové Město Pražské na výměře 3 jitra a 480 sáhů, zrušen roku 1860. III. hřbitov byl založen jižně od II. hřbitova roku 1835 a vysvěcen byl 9. června 1839 světícím biskupem pražským Vilémem Tippmannem. Jeho výměra byla 3 jitra a 135 sáhů. IV. hřbitov byl založen 10. února 1841 na ploše 5 jiter a 323 sáhů. V. hřbitov byl vysvěcen 6. července 1862 kanovníkem dr. Františkem Plouzarem, výměru měl 6 jiter a 699 sáhů. Na jeho odděleních 1 až 4 se přestalo pohřbívat roku 1866. VI. a VII. hřbitov byly vysvěceny 28. února 1886, jejich celková výměra byla 8 jiter a 817 sáhů. VIII. a IX. hřbitov byly vysvěceny 27. ledna 1889, jejich celková rozloha byla 6 jiter a 1506 sáhů. I. obecní hřbitov byl založen roku 1896 a měl výměru 7 jiter a 852 sáhů. X. hřbitov byl otevřen roku 1910. II. obecní hřbitov se nacházel na pozemcích Starých Strašnic, pozemky byly zakoupeny roku 1917. Na I. obecní hřbitov byly v letech 1900–1906 přeneseny ostatky a náhrobky ze zrušeného evangelického hřbitova v Karlíně. Celkem se na hřbitovech nachází zhruba 25 000 hrobek, 200 kaplových hrobek, 65 000 hrobů, 20 000 urnových hrobů, 6 kolumbárních zdí a dvě rozptylové loučky. Návrhy řady hrobek a náhrobků pocházejí od významných architektů a sochařů. Nejstarší dochovanou hrobkou je Zelenkova hrobka, založená roku 1799 na ploše 87,5 m². Největším pomníkem je hrobka Hrdličkova s rozlohou 98 m², která se nachází u hlavního vchodu. Pro odlehčení Olšanským hřbitovům rozhodla Státní regulační komise roku 1922 vybudovat tři velké hřbitovy na obvodu Prahy – na pravém břehu Vltavy pro severovýchodní část Prahy byl již v letech 1912–1914 postaven hřbitov v Ďáblicích, pro jihovýchodní část Prahy byl naplánován hřbitov na Chodovci a pro levý břeh Vltavy hřbitov v Ruzyni na Dlouhé míli. Tyto nové centrální hřbitovy měly nahradit dosavadní vnitropražské hřbitovy. V IX. oddílu je nejmohutnější strom Olšanských hřbitovů, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který je zbytkem původního porostu před založením této části a je tedy zhruba 150 let starý (odhad z roku 2021, kdy byl také změřen obvod 366 cm).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ol%C5%A1ansk%C3%A9_h%C5%99bitovy
Dojmy: Velmi zajímavý a rozsáhlý hřbitov, který má velké množství zajímavých zákoutí a hrobek převážně v historizujícím a neogotickém slohu.
