Navštíveno: 18. 3. 2023
Historie: První písemný záznam o renesanční mlýnské usedlosti je z roku 1591, kdy převzal zdejší Zikmund ml. Zapský část Průhonického panství od svého bratra Fridricha, pravděpodobně vznikla ve druhé polovině 16. století. Pravděpodobně za třicetileté války byl areál mlýna zničen. K roku 1672 existuje doklad o nové barokní mlýnské usedlosti. Po polovině 18. století zakoupil zdejší mlýn Jakub Koníček, čímž se mlýn dostal do rukou této rodiny jejíž jméno dodnes nese. Ve druhé polovině 18. století byla budova vlastního mlýna přestavována (na mlýnském zařízení byly letopočty 1768, 1789, 1799). Na průčelí hlavní budovy s mlýnicí byl nápis „W.K. 1828“. Větších stavebních úprav doznal celý areál v průběhu 19. a na počátku 20. století. V letech 1946–1947 byla vsazena do severovýchodní části areálu obytná budova (čp. 2). Po konci 2. světové války byl mlýn znárodněn a jeho živnost byla ukončena. Původně byl v roce 1964 mlýn zapsán do rejstříku pod číslem 1-1887 a pod názvem „Čp. 11 s branou a čp. 2 (Koníčkův mlýn)“, v roce 1965 byl zapsán znovu pod číslem 2-2331 a názvem „Mlýn čp. 11 + brána“. Bohužel v průběhu 2. poloviny 20. století nebyl mlýn dostatečně udržován, a tak postupně chátral, až se dostal do havarijního stavu. Rozhodnutím z 18. dubna 1996 bylo upuštěno od ochrany hlavní budovy mlýna s mlýnicí, z níž existovalo již jen torzo. 20. dubna 2011 byla zrušena ochrana obytné budovy čp. 2. V projektu ateliéru Archion z roku 2010 se psalo o „rekonstrukci a dostavbě“ památkově chráněné historické usedlosti - mlýna pro účely luxusního trvalého bydlení. Architekt zakomponoval zachovalé části mlýna a doplnil je novou architekturou tak, aby výsledek tvořil harmonický celek a navazoval na historicky známé a ověřené schéma usedlostí v krajině. Na ortofotomapě z roku 2011 ještě budovy stojí, budova mlýnice čp. 2 však již neexistuje. Při obhlídce 7. dubna 2014 bylo Národním památkovým ústavem zjištěno, že většina budov areálu byla demolována (demolice údajně začala již koncem r. 2013), stála jen osamělá brána v dezolátním stavu a ruiny památkově nechráněných hospodářských budov na parcele č. 590. Národní památkový ústav podal podnět k zahájení správního řízení, MHMP zahájil správní řízení o uložení pokuty (o obojím referuje v Seznamu ohrožených nemovitých památek záznam z 26. června 2014, výsledek řízení tam není uveden). Národní památkový ústav podal (v srpnu 2014?) též trestní oznámení, výsledek jeho vyřízení není veřejně dostupný. Nakonec mezi lety 2015 – 2016 zde vyrostla nová usedlost, která dbala původního vzhledu a půdorysu bývalého mlýna. Z původního mlýna se do současnosti zachovala jen vstupní barokní brána.
Popis mlýna podle Františka Holce zněl takto. Na území Prahy ojediněle dochovaný vesnický mlýn, soubor obytných, provozních a hospodářských budov. Nejvýznamnější je zděná patrová stavba s mansardovou střechou a dřevěným štítem, uvnitř datovaná letopočtem 1768. Zachovaly se zbytky původního zařízení mlýnice pravděpodobně z druhé poloviny 18. století. Uvnitř zůstala kachlová kamna a pec hospodářské budovy – jsou z 19. století. Brána do mlýnského areálu, patrně z počátku 19. století, má segmentově zaklenutý vjezd. Areál kulturní památky původně zahrnoval pozemky na parcelách č. 588, 589 a 592; hlavní budovu s mlýnicí (roku 1996 zrušeno prohlášení za kulturní památku); obytný dům čp. 2 (roku 2011 zrušeno prohlášení za kulturní památku); východní hospodářskou budovu (čp. 11); stodolu s podsklepeným přístavkem; západní hospodářskou budovu; vstupní bránu (vjezdová brána s brankou). Vozová kolna a původní sušárna, pravděpodobně barokního původu, doplněné mladšími přístavbami, na parcele č. 590 nejsou částí kulturní památky, ale tvoří prostředí této KP ve smyslu památkového zákona.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kon%C3%AD%C4%8Dk%C5%AFv_ml%C3%BDn_(%C3%9Ajezd)
Zdroj: https://www.vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/384-konickuv-mlyn
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/konickuv-vodni-mlyn-15217403
Dojmy: Dříve nádherný mlýn, na jehož místě stojí jeho replika.
