Navštíveno: 26. 2. 2022
Historie: Trojská je přírodní památka ev. č. 760 na území hlavního města Prahy. Byla vyhlášena 1.8.1982. Podle IUCN spadá do kategorie řízená rezervace. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany jsou společenstva teplomilných pastvin a křovin na výchozech břidlic šáreckého souvrství (spodní ordovik) s výskytem vzácných druhů hmyzu. Přírodní památka leží na území o velikosti 1,2764 ha v Troji, Praze 8. Nachází se na pravém svahu údolí (mezi zastávkou tramvaje Nad Trojou v Trojské ulici a již zaniklým hostincem Březanka) směrem dolů k Vltavě. Rozkládá se na dvou částech jihovýchodně orientovaného svahu, z něhož je celkem dobře vidět nejen část Libně s Bulovkou a obloukem Vltavy, ale i Holešovice. Dříve byla oblast pokryta tolitovou doubravou (světlý svahový les) s dominantním dubem zimním (Quercus petraea). Pravděpodobně až s příchodem prvních zemědělců začalo postupné odlesňování této lokality a její přeměně na trvalé pastviny. Z Mülerova mapování (proběhlo v roce 1720) vyplývá, že se zde také pěstovala vinná réva. Není jasné, zda rostla na svahu v dnešní ulici Nad Trojou. Během prvního až třetího Josefského mapování v letech 1836–1852 byla celá oblast nejspíš používána jako pastvina a v pozdější době i jako ovocný sad. V druhé polovině 20. století začal svah zarůstat křovitou vegetací. Podklad PP Trojská je tvořen sedimenty prvohorního moře, které se usazovaly před více než 470 mil. let v období spodního ordoviku. Vrstvy zpevněné černošedými břidlicemi patří do tzv. Šáreckého souvrství (typické naleziště ordovických sedimentů, které jsou popsané ze Šárky). Břidlice vystupující na povrch v podobě malých skalek se nacházejí hlavně v západní části území. Pod skalkami v sutích jsou úzké sloupkovité úlomky různé velikosti. Tento rozpad se podle tvaru nazývá roubíkový. Dnešní podoba údolí je způsobena erozemi, které byly v posledním geologickém období, což jsou čtvrtohory. Nejdříve byly narušeny a odplaveny novější druhotné sedimenty, později se tehdejší vodní toky zařízly i do prvních břidlic. Voda tak časem vytvořila středně hluboké údolí a někde odkryla i drobné skalky černošedých břidlic.
Co se týká flory, tak se zde vyskytuje málo bohaté společenstvo teplomilných trávníků. Svah je pokryt teplomilnými křovinami a trávníky s dominantním druhem – sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus). Časté tu jsou taky kostřavy – hlavně kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) nebo strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), která je po odkvětu v červnu výrazná hojně obrvenými pluchami. V červnu tu kvete výraznými nachovými květy vzácná růže galská (Rosa gallica), která roste v nízkých plazivých keřících. Mezi cenné rostliny lze zařadit také např. řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium) nebo řebříček panonský (Achillea pannonica). Ten se vyskytuje v Čechách v okolí Bíliny a Ohře. U dolní části toku Vltavy a v Českém středohoří se nachází na skalnatých nebo kamenitých svazích, na kraji lesa či na stepních pastvinách. Roste zde též vzácná locika vytrvalá (Lactuca perennis) nebo mochna přímá (Potentilla recta), která dosahuje výšky až půl metru. Jedná se o vytrvalou bylinu s malými žlutými kvítky. Typicky roste právě na suchých a slunných místech, na kamenitých stráních či loukách nebo okolo lesních cest. Dále zde rostou např.: mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), mateřídouška časná (Thymus praecox), tolice nejmenší (Medicago minima), jetel alpínský (Trifolium alpestre). V západní oblasti území se objevují vzácné druhy plevele jako je drchnička modrá (Anagallis foemina), chruplavník rolní (Polycnemum arvensis), černucha rolní (Nigella arvensis) či dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos). Po odstranění hustých křovinných porostů došlo také k nárůstu počtu zástupců snědku Kochova (Ornithogalum kochii). Vzhledem k odstranění křovin je zastoupení dřevin v lokalitě malé. Nacházejí se zde především hlohy (Crataegus sp.), trnka obecná (Prunus spinosa) nebo růže šípková (Rosa canina). Ve východní oblasti PP Trojská se v určitých obdobích roku objevují jako dominantní druhy některé četnější stepní druhy. Hojně se tak vyskytuje např. máčka ladní (Eryngium campestre) nebo chrpa latnatá (Centaurea stoebe). Oba druhy začínají kvést na začátku července. Mezi dominantní druhy patří též rozchodník velký (Hylotelephium maximum). Nacházejí se tu ale i jiné rozchodníky – rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), rozchodník bílý (Sedum album). Rostou v blízkosti malých skalek. Čičorka pestrá (Coronilla varia) tvoří bohaté porosty na začátku léta. Je důležitá pro některé druhy motýlů, hlavně stepní modrásky, jako živná rostlina. Sem tam se ve vegetaci v horní části svahu objevuje šalvěj hajní (Salvia nemorosa). V celé východní oblasti se vyskytuje srpek obecný (Falcaria vulgaris) a prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum).
Z Fauny se tu nachází 46 druhů ploštic z 13 čeledí. U motýlů bylo nalezeno 418 druhů. Bohatě tu jsou taky zastoupeni blanokřídlí a brouci. Z prvních zmíněných je na lokalitě přítomno 184 druhů, brouků je 138 druhů. Některé druhy hmyzu se považují za významné nebo ohrožené. Třináct druhů je chráněno zákonem. Některé druhy stepních vosiček a ploštic nežijí v Čechách jinde než v PP Trojské. Nejbližší podobné lokality se stejnými druhy se nalézají na jižním Slovensku nebo v Maďarsku. Nejvýznamnější je výskyt vosičky Cleptes aerosus, která se jinak objevuje na jižní Moravě, co se týká území ČR. Jedná se zde o momentálně jediný výskyt v Čechách a nejseverněji položené místo v Evropě, kde lze vosičku spatřit. Stejně tak to platí o vosičce Ceratepyris fuscipennis, která byla poprvé popsána v Dalmacii. Mezi zajímavý hmyz také patří zlatuška Cleptes aerosus. Ta byla spatřena poprvé na českém území v PP Trojská v 60. letech 20. století. Až v 90. letech 20. století byla znovu nalezena na protějším břehu Vltavy v PP Baba a v Prokopském a Radotínském údolí. Jedná se o velmi vzácný druh, který je závislý na prostředí skalní stepi s občasnými křovinami. Z blanokřídlých se tu také nalézají vzácné teplomilné kutilky (Belomicrus italicus, Solierella compedita, Tachysphex grandii) nebo teplomilná hbitěnka Heterocoelia hungarica či kleptoparazitická hrabalka Evagetes subglaber. Z motýlů zde žijí např. otakárek fenyklový (Papilio machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius). Z ploštic stojí za zmínku lovčice Prostemma guttula, ploštička Raglius cofusus. Brouci jsou na této lokalitě zastoupeni stepními střevlíky Harpalus serripes, Masoreus wetterhalli a Microlestes fissuralis. Z mandelinkovitých jsou tu zástupci Crioceris duodecimpunctata, Crioceris asparagi. Mezi reliktní druhy patří např. Coptocephala rubicunda, Cryptocephalus schaefferi, Galeruca pomonae. Z nosatcovitých reliktních druhů se zde vyskytují Apion penetrans, Sitona longulus či Comasinus setiger nebo z kráscovitých Agrilus sinuatus či hrotařovitých Mordellistena weisei. Na území lze nalézt bezkřídlí stepní terikolní hmyz (Otiorhynchus velutinus, Omias rotundatus, Brachysomus villosulus). Mezi teplomilný rovnokřídlý hmyz patří kobylka Leptophyes albovittata a cvrčivec révový (Oecanthus pellucens). Přítomnost vzácného cvrčivce révového jen potvrzuje, že zde byly v minulosti vinice. Jde o 1-1,4 cm velikého živočicha. Mezi místní pavouky patří běžník Ozyptila nigrita či teplomil Titanoeca quadriguttata, jehož samci mají čtyři nápadné bílé skvrny na tmavém zadečku.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Trojsk%C3%A1_(p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_pam%C3%A1tka)
Dojmy: Malebná přírodní památka, která se nachází v drobném údolí.
