Navštíveno: nenavštíveno
Historie: Přírodní památka Pitkovická stráň zahrnuje skalní ostroh severozápadně od pražské čtvrti Pitkovice na pravém břehu údolí Pitkovického potoka. Z jedné strany na ní navazuje porost borovice černé, dubu zimního a akátu, z opačné strany pak doubrava a lom. V horní partii stráň hraničí s polem. Lokalita přírodní památky a jejího okolí byla zejména v době před vyhlášením chráněného území hospodářsky využívána. Až do roku 1947 se na svazích podél potoka rozléhaly pastvy s travobylinným pokryvem, který spásaly ovce, kozy a hovězí dobytek. Zhruba mezi lety 1920 a 1970, byla lokalita uměle zalesňována nevyhovujícími dřevinami, např. akátem, borovicí černou nebo modřínem. Těžba ve zdejším lomu trvala do roku 1940. Během následujícího válečného období byla vlastní xerotermní stráň poškozena zákopy vybudovanými pro vojenská cvičení. Jámy jsou dnes již zatravněné, ale stále patrné. Přírodní památka Pitkovická stráň byla vyhlášena v roce 1969 výnosem Ministerstva Kultury ČSR čj. 13360/68-II/2 a jeho celková rozloha je 5525 m². V geologickém podloží Pitkovické stráně převažují jílovité břidlice, prachovce a droby z období prvohor. Díky jižní orientaci je xerotermním (tzn. suchomilným a teplomilný) stanovištěm, které poskytuje vhodné podmínky k životu vzácným chráněným druhům rostlin i živočichů. Nejcennější co se týče flóry je tato lokalita kvůli výskytu koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. nigricans), křivatce českého (Gagea bohemica) a chrpy chlumní (Centaurea triumfettii). Z dalších významných zástupců flóry lze jmenovat jetel alpínský (Triforium alpestre, C4a = méně ohrožený), mochnu písečnou (Potentilla arenaria, C4a), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum, C4a) nebo houbu škárku hvězdicovitou (Mycenastrum corium). Pitkovická stráň hostí zejména bezobratlé druhy živočichů jako jsou hlemýžď zahradní (Helix pomatia), střevlíkovití (Ophonus puncticollis, Harpalus subcylindricus), mandelinky (Cryptocephalus fulvus) a nosatci (Apion pubescens, Otiorhynchus conspersus); vyskytuje se tu i ještěrka obecná (Lacerta Agilis). Biologické výzkumy zde evidují i výskyt chráněného otakárka fenyklového (Papilio machaon), dříve též uváděn dnes již u nás vyhynulý žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone). Na chráněný koniklec luční český jsou pak vázaný tři druhy hmyzu a to bejlomorka koniklecová (Dasineura pulsatillae), třásněnka truběnka travní (Haplothrips aculeatus) a neurčený druh čeledi květilkovitých. Z ptáků lze pozorovat běžného strnada obecného (Emberiza citrinella) či konopku obecnou (Carduelis cannabina).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pitkovick%C3%A1_str%C3%A1%C5%88
Zdroj fotografií: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pitkovick%C3%A1_str%C3%A1%C5%88
Dojmy: Velmi zajímavá přírodní památka, kterou jsem bohužel nenafotil a tak jsem si dovolil zapůjčit její fotografie.
