Navštíveno: 31. 12. 2017
Historie: Ve 13. století na místě paláce stávalo několik obytných domů, později dva mohutné gotické domy českých šlechticů. Palácový objekt začal stavět před polovinou 16. století Wolf Krajíř z Krajku a po něm Jaroslav z Pernštejna a Vratislav II. z Pernštejna. Původní renesanční palác měl čtyři křídla kolem nádvoří. V roce 1618 se zde po tzv. defenestraci před protestanty ukryli místodržící Slavata a Martinic. V roce 1627 palác získala Polyxena z Pernštejna, provdaná za Zdeňka Vojtěcha z Lobkovic, a provedla poslední renesanční úpravy. V letech 1651-68 palác barokně přestavěl architekt Carlo Lurago pro jejího syna Václava Eusebia z Lobkovic, tehdejšího českého královského místodržícího.0 V době německé okupace a poté komunistických vlád byl majetek Lobkoviců včetně paláců dvakrát zkonfiskován. V roce 1973 prošel palác rozsáhlou rekonstrukcí, která trvala 13 let, a v roce 1987 sem byla umístěna historická expozice Národního muzea. V roce 2002 byl palác vyrestituován Lobkovici. V lednu 2006 byla zrušena expozice Národního muzea v paláci. V roce 2007 byl palác znovu otevřen veřejnosti. V prvním patře paláce se v původní podobě dochovala rodová kaple sv. Václava a dva sály z třetí čtvrtiny 17. století. Ve druhém patře se nacházejí umělecké sbírky rodu Lobkoviců.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lobkovick%C3%BD_pal%C3%A1c_(Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad)
Dojmy: Zajímavý palác, stojící na okraji Pražského hradu, a také jediná soukromá stavba na Pražském hradě.
