Navštíveno: 18. 3. 2023
Historie: Původně na tomto místě se nacházel poplužní dvůr, který je prvně zmiňován v listině z roku 1088, kdy jej získala Vyšehradská kapitula. Tato kapitula zde získal dvě popluží, o kterých se dozvídáme ještě v 11. století jen to, že zde byli sedláci Marin a Nezda. Následně se tento dvůr vytrácí z pramenů a objevuje se až v roce 1313, kdy jej držel Staroměstský patricij Mertlin z Chebu. Od roku 1343 pak tento dvůr získal Staroměstský měšťanský rod Vefloviců, který držel i tvrz v sousedním Dubečku. Konkrétně tuto tvrz získal Mein Dubec, který se stal zakladatelem vladyckého rodu Dubečských z Dubče. Snad již tento muž zde vybudoval gotickou tvrz ve 14. století či v době kolem roku 1400 ji vybudoval jeho syn Jan I. Dubecký z Dubče. Dle některých autorů se zde nacházeli tvrze dvě, což mi přijde ale jako hloupost s ohledem na to, že jedna tvrz by vznikla v polovině 14. století a druhá kolem roku 1400. Výstavba tvrze byla velmi nákladná, a že by jeden vladycký rod si v rámci 50. let vystavěl tvrze dvě hned vedle sebe je velmi nepravděpodobné. Pravděpodobně se jedná jen o jednu tvrz, která byla spíše upravována. Každopádně rod Dubeckých z Dubče postupně zkupoval okolní tvrze jako Chlumín, Průhonice a Vinoř. Rod Dubeckých zde sídlil až do roku 1465, kdy panství zdědil Jan III. z Dubče, který přesídlil na Průhonice. V roce 1502 byla Dubeč povýšena na město, a tvrz zase začala tak sloužit jako centrum tohoto rodu. Tento muž ale byl posledním mužským členem tohoto rodu, a tak panství roku 1508 odkázal své dceři Žofii a jejímu muži Zikmundu Zápskému ze Záp. Tento testament je také první písemnou zmínkou o této tvrzi. Zikmund začal sídlit na zdejší tvrzi a přijal i predikát sedící na Dubči. Již někdy v polovině 16. století byla tvrz přestavěna v renesančním slohu, kdy byla velmi bohatě ozdobena sgrafitovou výzdobou, jejíž zbytky se zachovali do současnosti. Význam dubečského sídla byl natolik velký, že se přímo na dubečské tvrzi vyjednávalo ve dnech 11. až 15. června 1608 mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem arcivévodou Matyášem Habsburským během dynastické krize, která vyústila v rozdělení zemí Koruny české a podunajské monarchie mezi oba bratry. V Dubči vyjednávala v červnu 1608 celá řada významných osobností z Čech a Moravy, mezi nimiž nechyběli Karel starší ze Žerotína, Karel I. z Lichtenštejna, Jaroslav Bořita z Martinic, Jáchym Ondřej Šlik nebo Václav Budovec z Budova. O jednání v Dubči se zmiňovali ze současníků Pavel Skála ze Zhoře či Mikuláš Dačický z Heslova. Posledním majitelem, který na tvrzi v Dubči sídlil, byl rytíř Adam mladší Zápský ze Záp. Jelikož podporoval vzbouřené české stavy penězi, byl v roce 1622 odsouzen pobělohorskou konfiskační komisí ke ztrátě třetiny majetku. Zápského majetek však nakonec propadnul královské komoře celý. Roku 1623 zakoupil dubečské panství kníže Karel I. z Lichtenštejna a připojil jej k Uhříněvsi. Tím přišla dubečská tvrz o rezidenční charakter. Během třicetileté války (1618–1648) tvrz zpustla a zanikla. Bohuslav Balbín proto uvedl roku 1681 ve svém díle Miscellanea historica regni Bohemiae (Liber III) už jen to, že se v Dubči nachází: „...opuštěný hrad, který stál ještě v minulém století“." Zdivo této tvrze bylo následně používáno na zdejší výstavbu. Nejvíce zdiva bylo použito na zdejší barokní sýpku ze 17. století. Díky tomu vzniká názor na to, že zde byli tvrze dvě.
Jak ale tato tvrz vypadala? Bohužel nevíme. Víme jen že se jednalo o tvrz s palácovou stavbou, která byla obehnána vodním příkopem. Dvě repliky jak mohla tato tvrz vypadat přikládám do fotografií. O dubečské tvrzi se zmiňovali v minulosti četní autoři. Roku 1788 uvedl popis Dubče a zdejší tvrze Jaroslav Schaller ve svém místopisu Topographie des Königreiches Böhmen. Nejcennější svědectví podal František Alexandr Heber. Ten uvedl v roce 1846 o dubečské tvrzi následující: „Její rozvaliny leží těsně za sýpkou statku v sadu a jejich úplný zánik se valem blíží. Není na nich už možno rozeznat, jaké bylo vnitřní uspořádání panského sídla; pouze z vyvýšenin a dolíků lze usuzovat, že tvrz měla obdélnou podobu s rozměry osm sáhů na šířku a čtrnáct na délku a průčelí směřovala do všech světových stran. Celek byl obklopen příkopem a tam, kde nyní hospodářský dvůr od hradiště odděluje zeď, býval kdysi umístěn padací most, po němž se od západu dalo přes příkop dostat do tvrze. Statek však ležel výše než tvrz, která neměla žádné zvláštní opevnění. Z někdejších obytných budov existují ještě zbytky na východní straně a čnějí ze země porostlé travou jako jakési pilíře; z nich je pozoruhodná jen část v severovýchodním rohu, vysoká tři sáhy a zdobená na vnější straně vápennou omítkou se sgrafity. Tento zbytek zdi představuje nejvýznamnější část celé zříceniny.“ F. A. Heber se zmiňoval i o původním sklepení tvrze, které už neexistuje. Ve čtvrtém svazku Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, kde Heber popisoval dubečskou tvrz, byla zveřejněna rytina představující unikátní náhled na nedochovalé sklepení. Rytinu zhotovil na základě Heberova popisu a poskytnutých podkladů rytec W. Donath. Jedná se o jediné dochované zobrazení tvrze před rokem 1900. Patrná je zde i sgrafitová výzdoba severovýchodního nároží, která se dochovala do současnosti jen minimálně. Vzhledem ke stavu dubečské tvrze, ze které se do 19. století zachovaly jen fragmenty, nevěnovali archeologové místu větší pozornost. První pokus o archeologický výzkum se uskutečnil až v roce 1970. Nejednalo se však o plnohodnotný archeologický výzkum, nýbrž pouhé zdokumentování a zaměření tvrziště archeologickými pracovníky, kteří pracovali na nalezištích v sousední Litožnici. Tvrziště proto v následujících desetiletích značně zpustlo, zarostlo trávou a keři, a byla zde vystavěna kůlna i dřevěná bouda. S úpravou a obnovou tvrziště se začalo teprve po roce 2006. V letech 2007–2008 se uskutečnil povrchový nedestruktivní archeologický průzkum společnosti ARCHAIA Praha vedený Vojtěchem Kašparem. Průzkum byl vyvolán snahou místní části Praha-Dubeč zdokumentovat a zachránit tuto cennou památku. Původní záměr upravit tvrziště tak, aby co nejvíce odpovídalo historii místa (obnovení vodního příkopu nebo dřevěné lávky vedoucí na tvrziště), nebyl realizován.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dube%C4%8D_(tvrz)
Zdroj: https://www.hrady.cz/tvrz-dubec-mladsi-tvrz
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - František Holec
Zdroj Kreseb tvrze: http://www.mistopis.eu/mistopiscr/praha/praha15/dubec.htm
Dojmy: Prastará tvrz, ze které se dodnes zachovali bohužel jen relikty.
