Navštíveno: 16. 1. 2022
Historie: Budova Průmyslového paláce, kterou navrhli čeští architekti Bedřich Münzberger a ing. František Prášil, byla postavena v roce 1891 v neobarokním slohu s prvky secese u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Münzberger chtěl původně vytvořit klasickou stavbu z cihel a omítky, ale pod vlivem mladých architektů, ovlivněných pařížskou Světovou výstavou z roku 1889 a tamní architekturou (např. Eiffelova věž) nakonec navrhl kombinaci tradiční a železné konstrukce, v českých zemích do té doby nevídanou. Tuto konstrukci pak vytvořili První českomoravské strojírny Kolben-Daněk v Praze. Na výstavbě pracovalo pak 150 dělníků a stavba byla hotová již za 5 měsíců. Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce, kterou doplnily zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad střední částí se klene střešní kopule a věž s hodinami a točitým schodištěm uprostřed ve volném prostoru, s nejvyšším bodem 51 metrů nad terénem. Vyhlídka na vrcholu věže byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti. Ve dvou nikách na hlavním průčelí se nacházely plastiky císařů Leopolda II. a Františka Josefa I. a v horní věži byla umístěna císařská koruna, spolu s dalšími prvky odstraněna v době první republiky. Interiér navrhl profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze, pražský architekt Friedrich Ohmann. Dalším člověkem, který se podílel na dekoracích paláce pak byl Alois Dryák. Do průčelí následně byly osazeny figurální okna, která představují Průmysl a Vědu. Tyto okna byla vytvořena podle kartonů Mikoláše Alše. Palác byl slavnostně otevřen v březnu 1891 a dne 15. května 1891 v něm byla otevřena Jubilejní zemská výstava. Již v roce 1907 se palác dočkal v interiéru úprav, které provedl architekt Josef Fanta. Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou. K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany: z průčelí paláce byl odstraněn původní majestátní portál se sochami českých velikánů (na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován), přistavěly se nové klenby a v bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků. Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa. Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven Nový „Sjezdový palác“, tzv. Pakul. Po roce 1989 s v paláci konaly např. knižní veletrhy. Dne 16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár, při němž úplně vyhořelo levé křídlo budovy. Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent, jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu. Oheň byl uhašen zhruba za hodinu a půl, škoda dosáhla přibližně miliardy korun. Dne 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár mohl zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty. Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno. Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016. V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha. V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze. V roce 2018 byl vypracován projekt obnovy, v létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení. Rekonstrukce paláce a dostavba levého křídla začala více než 13 let po požáru 1. února 2022.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%BD_pal%C3%A1c
Zdroj: https://www.bubenec.eu/prumyslovy-palac/
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/prumyslovy-palac-3054169
Dojmy: Nádherná a impozantní budova, ze které se zachovala do současnosti díky požáru jen něco přes polovinu. I tak ale naštěstí probíhá postupná obnova zničené části.
