logo prehis.cz Cestování Hlavní město Praha Bubeneč fara kaplička sv. Jana Nepomuckého

Bubeneč - Hostinec Na Slamníku

Informace

Navštíveno: 16. 1. 2022

Historie: Hostinec Na Slamníku je bývalá viniční a hospodářská usedlost a výletní hostinec v Praze 6-Bubenči, který stojí na rohu ulic Gotthardská a Wolkerova. Již ve středověku zde fungoval hostinec s názvem „Dolejší krčma“. Kolem roku 1620 jej držel bubenečský oborník Jan Trnovský; za jeho vlastnictví k němu patřila sousední kovárna, stodola, 7 strychů polí a také Klaudovská zahrada obehnaná zdí. Písemně doložen je také v polovině 17. století, kdy byl v majetku královského oborníka Václava Šány (1624–1668); po skončení třicetileté války je však uváděn jako pustý. V poslední čtvrtině 17. století jej vlastnil Jan Petr rytíř Hubryk z Hennersdorfu, který jej barokně obnovil; v té době k němu náleželo 10 strychů polí a 2 strychy vinice. Roku 1741 koupil hospodu František Antonín Mahler a s ní i 7 strychů pole, Klaudovskou zahradu a pustou kovárnu. O rok později vše vyplenilo francouzské vojsko při válce o rakouské dědictví. Pobořenou krčmu Mahler prodal Šebertiánu Erhartovi z Malé Strany, který ji skromě obnovil opět v barokním slohu. V této době měla jen světnici a komoru. Od roku 1766 patřila hospoda Tomáši Baurovi a jeho dědicům. Na polích pěstovali již jen pro vlastní potřebu a další majitel, od roku 1816 Antonín Kratochvíl, sjednal do šenku nájemce a to válečného invalidu Franze Albitze. Po vyhoštění nájemce z Bubenče pro hlučné zábavy šenkoval v krčmě syn František Kratochvíl do roku 1867 a následně ji koupil v roce 1876 Václav Bambásek, který hospodu držel až do roku 1888. V roce 1890 tuto hospodu upravil do své současné klasicistní podoby stavitel Jan Bambásek. V soukromém vlastnictví zůstal do roku 1956. Dodnes se však zachoval účel této stavby a to jako hostinec. Jako příměstský podnik měl hostinec zvláštní postavení; byl navštěvován při poutích, korunovacích a dalších slavnostech. Své jméno získal po velikonoční slavnosti pražských krejčí „Slamník“. Krejčí střihli z pevného plátna na slamník, tovaryši s učedníky jej ušili a ozdobili pestrobarevnými mašlemi a také na něm vyšili postavy panny a mládence. Slamník byl poté pověšen na břízu, později nošen od Bruské brány do Podbaby, kde byla májka se slamníkem zaražena do země a kolem ní se tancovalo. Přízemní budova na nepravidelném půdorysu seskládaného z obdélníku má sedlovou střechu, jejíž jednotlivá křídla jsou završena štíty. Jednu z fasád člení velká obdélná okna s nadokenní římsou a s klenákem s nárožní bosáží. Nad nízko umístěnou korunní římsou je hladký pás vlysu. Druhá fasáda má okna šestitabulková, s půlkruhovým dvojtabulkovým nadsvětlíkem. Okna mají profilovanou šambránu s klenákem, který nese nadokenní římsu. Nad vstupem je malý dřevěný portikus s trojúhelným tympanonem. Stěny jsou tvořeny mřížemi z latí. Dochovalo se také několik dekorativních kruhových mřížek - terčů, kryjících větrací otvory.

Zdroj: https://www.pamatkovykatalog.cz/restaurace-na-slamniku-13511693

Zdroj: https://www.bubenec.eu/hostinec-na-slamniku/

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hostinec_Na_Slamn%C3%ADku

Dojmy: Malebný barokní hostinec, který má klasicistní fasádu.

Mapa

Fotografie

×