Navštíveno: 19. 7. 2018
Historie: Založení tohoto poutního místa sahá až do roku 1278, kdy zde stál malý kostelík. V této době byla v zemi velmi neklidná doba, jelikož král Přemysl Otakar II. zemřel. Na tento úkor vpadla do Čech vojska německého císaře Rudolfa II., která pustošila zdejší území. Proto se obyvatelé ze zdejšího okolí a také někteří mniši z již vypáleného Oseckého kláštera, se ukryli do tohoto malého kostelíka a modlili se k Panně Marii. Ta je pravděpodobně vyslyšela, jelikož se jim vojska náhodou vyhnuli. Z této vděčnosti pořídil opat Oseckého kláštera Teodorik II. roku 1280 dle jedné verze dřevěnou sochu Panny Marie, dle druhé verze obraz Panny Marie. Ať tak či onak tento předmět začal být velmi hojně uctíván jako zázračný. Již v roce 1289, potvrdil papež Mikuláš IV., a doporučil, aby věřící navštěvovali hojně tento kostel. Postupně se tak začali konat poutě a dít zázraky. Zdejší kostel přečkal husitské války, a i přes dobu protestanství, se tento kostel stal baštou katolictví a kultu Panny Marie. Bohužel se původní obraz či socha ztratila, a tak byla nahrazena novou sochou z let 1510 – 1520, která je uctívána do dnes. V roce 1626 se cisterciáni opět vrátili do kláštera v Oseku a následně obnovili v průběhu 17. století poutní cesty do tohoto kostela. V průběhu 18. století se zdejší poutě dočkávali svého vrcholu, a tak nechal opat Benedikt Littweich postavit nový barokní kostel s křížovou chodbou. Základní kámen byl položen v roce 1698 a stavba byla dokončena v roce 1718. Celý tento barokní areál byl vytvořen podle plánů architektů Jeana Baptista Matheye a Oktaviana Broggia. Na konci 18. století nechal vymalovat opat Mautituis Elbe křížové chodby, v té době vznikly také sochy svatých uvnitř areálu, ale i oltáře a obrazy. V roce 1857 nechal opat Athanasius Bernhard ulít nový zvon, jako náhradu za starý popraskaný, a následně nechal provést rekonstrukci kostela. V 80. letech 19. století byl areál opět opravený, ale také byl kostel upraven, co se týká dekorací a změny vzhledu oltářů. Úpravy hlavního oltáře tak jak vypadá dnes byli dokončeny v roce 1910. Po konci 2. světové války a odsunu německého obyvatelstva přestal být kostel udržována, a díky nové komunistické vládě, také přestaly zdejší poutě. Díky tomu kostel pomalu chátral, i když v roce 1971 byl částečně opraven, i tak následně opět chátral, až se dostal do havarijního stavu. Po politickém zvratu v roce 1989 se cisterciáni vrátili do Oseka a obnovily se díky tomu opět pouti, které se konají od roku 1994 každého 13. dne v měsíci.
Zdroj: https://www.marianske-radcice.com/dom%C3%A1c%C3%AD-%C4%8Desk%C3%BD/historie/
Zdroj: Naučná tabule
Dojmy: Zajímavý areál, který postupně nabývá svou původní slávu, i když nikdy už nebude taková jako dřív.
