Navštíveno: 9. 4. 2018
Historie: Původně zde byl postaven gotický farní kostel spolu se hřbitovem již někdy v polovině 13. století. První písemná zmínka o tomto kostele je ale až z roku 1358 a pochází z farní kroniky. Další zmínka je z roku 1380, kdy podával Boreš V. z Rýzmburka ke zdejšímu kostelu nového kněze. Z registru církevních desátků se zase dozvídáme že zdejší farnost byla velmi dobře dotována. Roku 1427 obsadil město Valeč husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, tím se stal tento kostel husitským. Někdy na počátku 16. století byl interiér kostela vyzdoben nástropními freskami. Následně se zde roku 1554 usídlil protestanský kněz, který zde byl až do roku 1632. Nejstarší matriční knihy z této farnosti pochází pak z roku 1589 a jsou psány v němčině. Na přelomu 16. a 17. století nechali Štampachové ze Štampachu kostel renesančně přestavět. Během této přestavby tak vyrostla hlavní věž kostela. Během této přestavby byl ulit pro kostel nový zvon dne 6. listopadu 1592 od jáchymovského zvonaře Hanse Wildta. Původní gotická sakristie byla přeměněna na rodovou pohřební kapli sv. Šebestiána rodu Štampachů ze Štampachu, v kostele byla i druhá kaple na jižní straně kostela, ta je ale již zaniklá. Zdejší hřbitov byl pak v roce 1598 zrušen a již dne 10. října 1610 byl dokončený kostel znovu vysvěcen.
V roce 1614 byla klenba kostela znovu opatřena novými freskami. Po bitvě na Bílé hoře a následné rekatolizaci byl sem umístěn katolický farář jménem Maschau a byla obnovena zdejší fara. V průběhu 17. století pak byla přistavěna k severní straně lodi kaple Božího hrobu. Na přelomu 17. a 18. století byl za hraběte Johanna Kryštofa Kagera ze Štampachu kostel barokně přestavěn. V letech 1694 – 1696 působil na přestavbě italský architekt Francesco Barelli, který pracoval také na přestavbě zámku. Přestavbu kostela ale nakonec dokončil pravděpodobně jeho polír Giovanni Antonio Bianno Rossa. Během této přestavby byla prodloužena loď kostela, konec původního presbytáře byl ubourán a dostavěn byl presbytářem novým. Během této přestavby byly také upraveny vnější fasády a proražena barokní okna. V roce 1708 vyrostlo na kostele charakteristické zakončení věže kostele s dřevěnou helmicí a ochozem pro věžníka. Dne 21. prosince 1728 po mši byly vyjmuty z hrobek ostatky Johanna Kryštofa Kagera ze Štampachu a jeho manželky Kateřiny Terezie rozené z Monau a Marie Josefy z Globenu rozené ze Stechau, které byli následně přeneseny do nové rodinné krypty v kostele Nejsvětější Trojice. V průběhu 18. století také byli vztyčeny u kostela barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele, které byly vztyčeny u bývalého vstupu na hřbitov. Někdy později k nim přibyla socha světce s dvěma dětma, pravděpodobně socha sv. Antonína Peduánského. Všechny tři sochy jsou od neznámého autora.
Na konci 19. století pak byla upravena fasáda kostela a následně na přelomu 19. a 20. století byla zazděna postranní kaple Božího Hrobu. V průběhu 1. světové války byl zrekvírován prostřední zvon na vojenské účely. V roce 1933 byli pak renovovány nástropní fresky. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války byl kostel kupodivu oproti jiným památkám udržován, na rozdíl od tří soch ty postupně chátraly. Roku 1961 byl kostel po zásahu bleskem značně poškozen a bylo zažádáno o finance na opravu šindelové střechy kopule, konstruktivních částí budovy. O opravu tehdy jménem farníků žádal farní úřad v Lubenci. Dále byla téhož roku zadána oprava varhan. Rokem 1967 byla zahájena oprava fasády a 1972 pokračovala oprava venkovní omítky. Národním výborem byly zadány další pokyny pro následující opravy. Roku 1985 byl předložen návrh na opravu průčelí kostela a do kostela byla navrácena část interiéru, který musel být kvůli předchozímu špatnému stavu kostela převezen a uskladněn. Oprava oken byla projednávána roku 1986 a téhož roku proběhlo restaurování plastik umístěných u kostela. V následujícím roce 1987 došlo k restaurování podstavců. V roce 1992 pak darovali zdejší němečtí rodáci do kostela alarm a zdejší farář z vděčnosti daroval muzeu Chebska v Markrewitzu čtyři původní historické ornáty. Rok 1995 znamenal opravu střechy a fasády, dále byla nařízena Městským úřadem Žlutice nutná oprava střechy, krovu, následné odvlhčení, statické zajištění a oprava fasády, oken a dveří. Odvodnění a vysušení bylo v roce 1996 schváleno, započala také renovace epitafu rodiny Štampachů za částku 71 000 Kč. V roce 1997 bylo nařízeno provedení odvodňovacích a vysušovacích prací, dále oprava fasády a dostavba schodiště k oratoři. Osazení mříže k zabezpečení kostela proběhlo v roce 1998. V témže roce proběhla také obnova ciferníku věžních hodin za 60 000 Kč. Epitaf rodiny Štampachů je po restaurování znovu umístěn na původní místo v kostele. Obnova fasády a střechy pokračovala i v roce 1999. Následně pokračovala rokem 2000 obnova fasád. Provedena byla také obnova elektroinstalace a barevné tónování fasády. Vysušovací práce stále ještě nejsou kompletně dokončeny. Rok 2003 přinesl zhotovení nových vchodových dveří. Původně bylo plánováno restaurování starých, původních dveří, ale bohužel stav dřeva již renovaci neumožňoval, a tak alespoň kovové části původních dveří byly montovány do (dle původních) nově vyrobených dveří. Rokem 2004 jsou dokončeny restaurátorské práce v presbytáři a na hlavním oltáři. Roku 2007 byla v programu městských památkových rezervací Ministerstvem dopravy financovaná závěrečná část restaurace interiéru. Následujícího roku bylo dokončeno odvlhčení a odvodnění kostela (zemní práce, trativody, potrubí dešťové kanalizace, konstrukce na trubním vedení a s tím související práce). Práce byly financovány z havarijního programu Ministerstva kultury. V roce 2010 byla nově natřena šindelová střecha a zrenovovány vstupní dveře kostela. Finančně se na opravách kostela podíleli i místní obyvatelé.
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/valec-kostel-narozeni-sv-jana-krtitele/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Narození_svatého_Jana_Křtitele_(Valeč)
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/valec-socha-sv-jana-nepomuckeho-2
Dojmy: Sochy byly v době mé návštěvy v pěkném udržovaném stavu, co se kostela týče, ten musí zaujmout každého kolemjdoucího, jelikož jsem takový to typ kostela ještě neviděl.
