Navštíveno: 28. 10. 2017
Historie: Tento hrad byl vystavěn Vilémem z Illburka, který je synem loketského purkrabího Půty z Illburka. Vilém si také dělal nároky na titul purkrabího a díky tomu vedl vleklé boje s novými konkurenty Šliky, a tak roku 1434 vystavěl tento hrad. Již v roce 1434 se psal při prezentaci nového faráře Vilém z Illmburka dominus in Hymmelstein. Následně získal i hrad Hauenštejn, kam se přestěhoval a na Himlštejnu fungoval pouze jako purkrabí. V roce 1437 Vilém z Illburka z Himlštejna a Hauenštejna z neznámých důvodů odešel a přenechal oba hrady Jindřichovi z Vejdy z rodu Rousů z Plavna. Ten již dne 10. února 1438 se účastnil ve sporu Alše ze Šumburka s Jindřichem a Anargem z Waldenburku. Následně v roce 1449 se účastnil strakonické jednoty a byl jedním z odpůrců Jiřího z Poděbrad. Když se Jiří z Poděbrad stal králem tak Jindřich o oba hrady přišel a po něm je získal Ondřej z Kaufunku, který dne 22. prosince 1457 podepsal s chomutovskými a kadaňskými kverky smlouvu o užívání vody z potoka vydanou na hradě Hauenštejn. Následně před rokem 1463 získal toto panství rytíř Hildebrant Satanéř z Drahovic. Po jeho smrti ale započali spory, jelikož měl dva syni Oldřicha a Václava a současně byl ženat s jejich nevlastní matkou. Právě mezi nevlastní matkou a jeho syny vypukl onen spor, kdy 15. prosince 1488 bylo vydáno svědectví jejich nevlastní matky, která je nazývala lotry, zlosyny a zrádci jejich cti. Na obranu bratrů pak vystoupil Jetřich Opl z Egeberka, který potvrdil výpověď bratrů, ale také potvrdil že viděl poslední vůli a také její obsah. Tak získali tito bratři hrad Hauenštějn a Himlštejn o který se rozdělili někdy mezi lety 1488 - 1494. A to tak že Oldřich získal Himlštejn a Václav získal Hauenštejn.
V roce 1497 král Vladislav Jagellonský daroval oběma bratrům zdejší panství do dědičného manství, v témže roce nechal Oldřich od základů přestavět hrad Himlštejn. Bohužel ale bratrská láska moc dlouho nevydržela a již v roce 1503 pohnal Oldřich svého bratra k soudu za to, že nechal kosit jeho louky. Hned po tomto soudu pohnal Václav svého bratra že poddaní, kteří se chtěli přestěhovat na Václavův majetek, tak že Oldřich jim nechce vydat výhostní listy. Po tomto soudu však nastal závažnější spor, kdy v roce 1504 nechal Oldřich vložit do zemských desek Himlštejn i Hauenštejnské zboží spolu s hradem Hauenštejnem. To se Václavu nelíbilo, a tak jej pohnal k soudu, kde jej obvinil i tím, že do zemských desek vložil manský majetek, což bylo v rozporu se zemským právem. Tento spor pokračoval až do roku 1510, ale jeho výsledek je bohužel neznámí. Po smrti Oldřicha roku 1528 jeho synové prodali za 4 000 kop zlatých grošů Jindřichu Šlikovi, ten ale ještě téhož roku zemřel na následky bitvy u Moháče. Celé toto panství pak přešlo na jeho syny Jindřicha a Kašpara, kde Jindřich získal Hrad Hauenštejn a Kašpar hrad Himlštejn. Následně Jindřich převedl na svého bratra i hrad Hauenštejn, kam se Kašpar Šlik přesunul, ale hrad Himlštejn začal pustnout. Po nezdařilém stavovském povstání proti králi Ferdinandovi I. byl nucen přijmout 30. července 1547 manskou povinnost. Kašpar Šlik tak držel hrad Hauenštejn jako manství, ale hrad Himlštejn jako alod. Následně v roce 1588 získal zpustlý hrad Himlštejn Šimon Ungnad ze Sonnecku a po něm získal zdejší panství Krištof Vitztuma z Vitztumu na Neu Schönbergu a Klášterci, který jej roku 1592 připojil k panství Klášterec nad Ohří, a od té doby zdejší hrad jen chátral.
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/straz-nad-ohri-hrad-himlstejn
Dojmy: Malebná zřícenina, na kterou je sice náročný výšlap, ale výsledek si myslím stojí za to.
