Navštíveno: 1. 7. 2017
Historie: Původní dřevěný gotický kostel byl vystavěn již na počátku 13. století cisterciánským klášterem v Oseku. První zmínka o tomto kostelu pochází z listiny krále Jana Lucemburského ze dne 21. března 1341, kterou potvrdil privilegia Oseckému klášteru. V roce 1352 byl následně vybudován nový gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který ještě v roce 1384 spadal pod kostel sv. Václava v Lokti. Zdejší kostel zůstal pod patronátem Oseckého kláštera až do roku 1465, kdy postoupil opat Jan svatobor s ostatními vesnicemi králi Jiřímu z Poděbrad, které tyto statky připojil pod Andělskou Horu a tím se tento kostel stal filiálním ke kostelu sv. Archanděla Michaela v Andělské Hoře. V 70. letech 16. století nechal zde v kostele Kryštof Šlik vybudovat rodovou hrobku. V roce 1721 je zdejší gotický kostel uváděn ve velmi špatném stavu. V roce 1728 byla při kostele založená samostatná farnost a zdejší kostel byl povýšen na farní kostel. Prvním zdejším farářem se zde stal Mikuláš Nowotnig z Horky, který zde byl až do roku 1751. V roce 1729 nechal udělat hrabě František Černín všechny přípravné práce k stavbě nového kostela a farář Nowotnig dne 3. března 1730 odeslal dopis s textem:
„Ježto se nejvznešenější pán pan hrabě Černín, pohnut duchovní horlivostí, na moje ustavičné prosby dobrotivě rozhodl můj malý, temný a zřícením hrozící farní kostel, který mně milostivě svěřila nejdůstojnější konzistoř, zároveň s farou, jež také velmi hrozí zřícením, vybudovat od základů, ke kteréžto stavbě se následovně také dějí nutné přípravné práce, její plán pak bude dodán stavitelem Kaňkou, žijícím v Praze, a protože se toto nemůže dít bez vědomí a milostivého svolení nejdůstojnější konzistoře, proto o to pokorně prosím a zároveň poníženě žádám, aby patrocinium tohoto právě řečeného kostela mohlo být přeneseno na svátek Narození Panny Marie, i když dříve bylo a nyní je patrociniem Nanebevzetí - jelikož zde v bezprostředním sousedství jsou čtyři jiné kostely téhož patrocinia a kromě toho není v mém kostele nic, co by bylo na překážku patrociniu Narození Panny Marie - a to z té příčiny, aby lid mohl být častěji účasten odpustků a mohl tam spíše přijít, i kdyby byl zaměstnán jinde.“
V letech 1731 – 1736 tak započnula výstavba nového barokního kostel Nanebevzetí Panny Marie podle plánů architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Na kostele se podílel kamenický mistr Jakob Raytzner, truhlář Franz Wolff, kovář Christoph Klier, mlynář Andreas Nürnberger a sklenář Franz Ullman a již na podzim roku 1732 klempíř Nuckolaus Müller utvořil novou střechu kostela, zámečník Franz Pähr vytvořil okenní mříže a kříž na střechu kostela a následně je pozlatil malíř Johann Georg Müntzer. Mezitím Chebský odlévač děl a zvonař Franz Vidal ulil zvon pro tento kostel a již 22. října 1732 kysiblský hejtman Temler oznámil toto vrchnosti:
„Vaší hraběcí Excelenci nejpoddaněji sděluji, že svatoborský kostel, který bylo milostivě rozhodnuto postavit, nyní stojí pod střechou a také věž už tesaři přikryli, pročež karlovarský klempíř čili flašnýř ji pokrývá bílým plechem. Dá-li Bůh dobré počasí, doufám, že za rok bude kostel z největší části hotov.“
V roce 1733 byla stavba kostela dokončena a začalo se pracovat na vnitřním zařízení kostela, kdy sochař Johann Karl Stilp vytvořil hlavní oltář, který byl doplněn malířem Peterem Wenzlem Pergerem. Truhlář Franz Felbler vytvořil kazatelnu a byla zahájena výstavba nové fary. V 50. letech 18. století zasáhla kostel silná vichřice, která poškodila věž, a ta byla opravována. V roce 1884 byl zdejší kostel sešlí, a tak jej v roce 1884 nechal zdejší farář Josef Mesner v roce 1885 opravit. V roce 1892 byla pak zahájena výstavba nového hřbitova, jelikož ten, co se rozkládal kolem kostela, tak již nedostačoval. V letech 1903 – 1904 pak probíhali další opravy kostela. V roce 1916 byli odevzdány zdejší zvony na válečné účely a ve věži zůstal pouze zvon ze 14. století. Ve 20. letech 20. století pak byla v kostele osazena pamětní deska padlích občanů v 1. světové válce. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války, byl svatobor částečně dosídlen, ale zdejší farnost byla zrušena. Po začlenění Svatoboru do vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byl zdejší kostel uzavřen a převeden do správy československé armády. V roce 1953 byl z kostela odvezen zvon kapitulní konzistoří na neznámé místo a roku 1954 byli přeneseny varhany. Od roku 1956 do roku 1957 probíhal převoz inventáře zdejšího kostela. Tento kostel začal následně sloužit jako skladiště a v roce 1966 byl úmyslně zapálen a odůvodnění vojenskými statky bylo samovznícení. Na počátku 21. století se kostel s farou a kostnicí nacházeli v dezolátním stavu, kdy z kostela se dochovalo v podstatě jen obvodové zdivo. V roce 2003 zahájila armáda jednotlivé kroky k záchraně tohoto kostela, kdy odstranila náletové dřeviny a dostavěla zbořené zdivo. V roce 2011 byl kostel provizorně zastřešen a bylo zamezeno vstupu do kostela. Na počátku roku 2016 byl kostel převeden na nově vzniklou obec Doupovské Hradiště, která se spolu se spolkem pro dokumentaci a obnovu památek pokouší zachránit tento kostel před zřícením a devastací.
Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/svatobor-kostel-nanebevzeti-panny-marie
Dojmy: Kostel je ukryt mezi vysokými listnatými stromy, sice není vidět, ale možná to je zatím dobře, než bude opraven.
