Navštíveno: 29. 4. 2020
Historie: Vernéřov, známý také jako Wernersreuth v němčině, je malebná vesnice vzdálená asi 4 km východně od města Aš. Historie osídlení této oblasti sahá až do roku 1150, kdy sem přišli první osadníci z Horní Falce. Ale první písemná zmínka o Vernéřovu pochází až z roku 1395, kdy byl zmíněn první obyvatel, jistý Cinner.
Ve 15. století byl ve Vernéřově objeven cín, což vedlo k rozvoji těžby. V roce 1490 bratři Vít a Oldřich Zedtwitzovi získali od českého krále Vladislava Jagellonského povolení těžit zlato, stříbro a cín. Těžba kovů na Ašsku pokračovala až do přelomu 17. a 18. století. Dnes jsou pozůstatky vernéřovských dolů chráněnou přírodní památkou.
Po úpadku těžby obyvatelé Vernéřova velmi zchudli. Kolem roku 1820 se zde objevil místní hrdina, krejčí Johann Künzel. Tento muž byl zlodějem a pytlákem, který bohatým bral a chudým usedlíkům rozdával. Nakonec byl tento krejčí chycen a obviněn z vraždy, kterou údajně neprovedl. Byl odsouzen k smrti a v roce 1833 byl popraven na Zlatém vrchu u Chebu. Na jeho popravu přišli všichni zdejší obyvatelé a zachovala se i jeho poslední slova: „Boháči nechť krájí maso napříč, aby jim nezůstalo v zubech.“
Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se Vernéřov stal samostatnou obcí. Na konci 19. století zde žilo okolo 1000 obyvatel a v roce 1930 dokonce 1151 obyvatel. Po 2. světové válce, kdy bylo německé obyvatelstvo vysídleno, se počet obyvatel radikálně snížil. V roce 1947 zde žilo 336 obyvatel a v roce 1961 dokonce již jen 186 obyvatel. Prázdné domy byly následně zbořeny.
V roce 1976 Vernéřov přišel o svou samostatnost a stal se součástí města Aš, kam spadá do současnosti. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 54 obyvatel. A tak pokračuje příběh Vernéřova, vesnice s bohatou historií a nezvratnými změnami.
Zdroj: Naučná tabule
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vern%C3%A9%C5%99ov_(A%C5%A1)
Dojmy: Dnes již velmi malá vesnička, kde je řada zajímavostí.
