Navštíveno: 27. 2. 2016
Historie: Kladské rašeliny, národní přírodní rezervace v CHKO Slavkovský les, je rozdělena na pět částí: Tajga (133 ha), Paterák (93 ha), Lysina (43 ha), Husí les (15 ha) a Malé rašeliniště (7 ha). Tyto rašeliny se nacházejí v nadmořské výšce 798 až 953 metrů a celková plocha chráněného území je 305,6484 ha.
Historicky byla tato oblast konzervativně obhospodařována. V 19. století byl původní genofond smrku "zředěn" jiným sadebním materiálem, ale původnost porostů blatky je považována za evidentní. Avšak její porost byl z dávné historie ohrožen odvodňováním. Odvodňovací kanály, které byly zbudované vystřílením trhavinou, se staly skutečně vážným ohrožením na konci 50. let 20. století při ukončení existence rozsáhlého VVP v Slavkovském lese. Jejich odvodňovací vliv negativně působil na přirozenou obnovu blatky a způsobil její částečný úbytek. A proto úseky s dominancí smrku se rozšířily dál, než byl původní stav.
Značný stav vysoké zvěře měl velký negativní vliv na zmlazení a sníženou plodnost borovice blatky s ohledem na její již dosti vysoký věk, což konstatuje vážné ohrožení. V poslední době pokračuje vliv výše zmíněných faktorů. K zdržení vody byly budovány přehrádky na odvodňovacích kanálech, ale stav není ještě zcela uspokojivý ve všech částech přírodní reservace. Celostátní pokles stavů vysoké zvěře byl v poslední době příznivý.
Díky přísné ochraně NPR je v porostech minimální rušení lidmi a rezervace se stává komorou zvěře, kde se zvláště v době říje a kladení mláďat soustřeďuje. V části Tajga je však tento faktor slabší, protože tam leží často navštěvovaná naučná stezka Kladská a zámeček Kladská. Rušení zvěře by v úseku Tajga přesto bylo jevem příznivým, vyloučení lovecké činnosti z ní by bylo vyslovené nesprávné. Zatím v Tajze nebylo překročeno ani pokusně k umělé obnově, či k ochraně zmlazení blatky oplocením.
Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny byla vyhlášena již v roce 1933 výnosem č. 143.547/33 Ministerstva školství a národní osvěty, na pěti částech rašelinišť´ Slavkovského lesa a to Glatzfilz, Birkfilz, Zangfilz, Gansenwaldfilz a Schachtwiesfilz. Nyní je známe pod jmény Tajga, Lysina, Paterák, Malé rašeliniště a Husí les.
Tajga, Husí les a Malé rašeliniště, části Kladských rašelin, jsou postaveny na podloží tvořeném středně zrnitou až hrubozrnnou muskovitickou krušnohorskou žulou typu Kladská. Lysina je na lithno-topazové hrubozrnné krušnohorské žule typu Jelení. V rezervaci se hojně vyskytují grafitické břidlice a rohovce, kontaktní rohovce, amfibolity a kvarcity.
Půda v rezervaci je pokryta vrchní organozemí typickou (glejovou), která je lemována organozemními gleji (nebo rašelinnou varietou typického gleje). V okolí rašelin se na svazích vytvořila vývojová stadia půd od silně kyselé kambizemě dystrické po kambizemní (humusové) podzoly, místy typické kryptopodzoly.
Kladské rašeliny Tajga jsou významnou lokalitou Česko–bavorského geoparku. Zdejší rašeliniště, která vznikla před více než 10 000 lety, tvoří vrchovištní typ s maximální dosaženou mocností rašeliny 6 metrů. Rašeliniště jsou pro rostliny extrémním prostředím. Jsou to ekosystémy velice kyselé a proto jsou půdy a vody na rašeliništích velmi chudé na dusík a fosfor. Z toho důvodu si některé rostliny vyvinuly mechanismus, jak tyto látky získat jinak, konkrétně se jedná o masožravost. Na Kladských rašelinách proto hojně rostou nejznámější druhy masožravých rostlin – rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifola) a tučnice obecná (Pinguicula vulgaris l.)
Na Lysině a Tajze se částečně nachází otevřené vrchovištní plochy s vodními ploškami (flarky). Z typických rostlin dominujících bylinnému patru roste na Tajze řada keříčku – především vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Vaccinium vitis – idaea). Méně častá je kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), šicha černá (Empetrum nigrum) a poměrně vzácným druhem je i drobný keříček klikva bahenní (Oxyxoccus palustris), jejíž nápadné plody mají velice vysoký obsah vitamínu C.
V létě v území nelze přehlédnout také suchopýry – nápadné rostliny s chomáčky bílých ochmýřených nažek. Na Tajze najdeme dva druhy suchopýrů – hustě trsnatý suchopýr pochvatý (Eriopborum vaginatum) a netrsnatý suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). V laggových partiích rašelinných smrčin roste prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata). Pravidelně se vyskytují sedmikvítek evropský (Trientalis europea) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa)
V NPR Kladské rašeliny roste také řada vzácných mechorostů a lišejníků. Patrně nejvzácnějšími mechorosty jsou drobné mechy z rodu baňatka (Splachnum sp.) Tyto rostliny jsou ekologicky velice úzce specializované – rostou pouze v exkrementech jelení zvěře zdržující se uvnitř vrchovišť. Jsou tam také rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum), r. červený (S. rubellum) a r. Russowov (Sphagnum russowii). Čistotu zdejšího ovzduší dokládá výskyt vzácných, až 30 cm dlouhých lišejníků rostoucích na kůře starých bříz. Jedná se o provazovku (Usnea filipendula) a vousatec (Bryonia fusescens)
Území rezervace zahrnuje čtyři těžbou nenarušená blatková, včetně komplexu podmáčených smrčin.
Většina plochy vrchovišť Kladských rašelin je pokryta blatkovými bory pralesovitého charakteru s dominantní borovicí blatkou. Na Lysině ji nahrazuje rašelinná kleč a vzácně s přimíšenou břízou karpatskou a s olší lepkavou. Zbytek plochy porůstají velmi kvalitní rohozcové a rašelinné smrčiny s přirozeným cyklem obnovy za účastí kůrovce.
V oblasti Kladských rašelin se vyskytuje mnoho různých druhů živočichů. Na prostředí rašeliniště jsou specializované především některé vzácné druhy bezobratlých živočichů vázané na rašeliništní rostliny. Rozsáhlé a nedostupné lesní hvozdy Kladských rašelin jsou také domovem řady obratlovců vyhledávajících skryty způsob života. Z běžných druhů např. jelen evropský, srnec obecný, jelen sika, prase divoké, liška obecná, veverka obecná, z bezobratlých střevlík lesní a střevlík zlatolesklý. Kromě nich zde žije i rada vzácných živočichů, obratlovců i bezobratlých.
Mezi nejvzácnější a zároveň nejnápadnější bezobratlé živočichy Kladských rašelin patří dva zástupci motýlů – žluťásek borůvkový a perleťovec severní. Z obojživelníků je zastoupené pouze skokan hnědý a čolek horský a z plazů zmije obecná. Ve zdejších rašeliništích žijí poslední exempláře tetřeva hlušce a tetřívka obecného. Datlík tříprstý je vzácný datlovitý pták, který je vázán pouze na vysokohorské smrčiny s větším množstvím odumřelých stromů. Nedávný průzkum Slavkovského lesa ukázal, že se stále jedná o poměrně častého obyvatele zdejších lesů kuliška nejmenšího, který je nejmenší evropskou sovou, velikou asi jako špaček.
Čáp černý je věrný obyvatel Kladských rašelin a Slavkovského lesa. Je to plachý pták, který hnízdí skrytě v lesích. Na zimu odlétá až do střední a jižní Afriky. Pravidelně zde hnízdí i jestřáb lesní. Na Kladském rybníce je možné zahlédnout ledňáčka říčního, který zde loví malé rybky. Vzácné lze potkat vodouše kropenatého. Rys ostrovid je druh, který se od roku 1996 usídlil v nepřehledných koutech rašelin.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kladsk%C3%A9_ra%C5%A1eliny
Dojmy: Nádherná, unikátní a nespoutaná příroda, která se zde nachází je běžnému návštěvníku nepřístupná, ale naštěstí z části může člověk nakouknout skrze naučnou stezku.
