Navštíveno: 28. 8. 2014
Historie: Původně bylo na tomto místě založeno hradiště Chebských slovanů, kteří zde jsou doložení již v 5. – 6. století našeho letopočtu. Samotné hradiště bylo založeno pravděpodobně na konci 9. či na začátku 10. století. Toto hradiště se pak nenacházelo jen na území hradu, ale sahalo až po současnou mlýnskou a růžovou ulici, jak dokládá archeologický průzkum z 1. poloviny 20. století. Přímo na hradě pak bylo objeveno slovanské pohřebiště, které je z části odkryté, a tak návštěvník může vidět dva hroby s pohřebním kamenem na nich. Zdejší hradiště pak vzniklo na křižovatce velkých obchodních cest, z nichž jedna vedla do Itálie a druhá vedla z Erfurtu do Prahy. Původní slovanské hradiště se dočkalo někdy na přelomu 10. a 11. století přestaveb, během kterých začali vznikat 2 m široké zděné hradby a kruhové věže, z nichž jedna se nacházela z části i pod černou věží. O tomto vzniklém hradě ale moc nevíme. Jisté je že v průběhu 11. století dochází k postupné kolonizaci zdejšího slovanského Chebska bavorskými obyvateli a stává se tak postupem součástí Bavorské marky. Již na počátku 12. století pak přebírají vládu nad tímto krajem Vohburkové, kteří vlastní také Bavorskou marku. Německá kolonizace Chebska pak byla dokončena někdy v průběhu 12. a 13. století. Někdy kolem roku 1125 přestavěl postupně Děpold II. z Giengen a Vohburgu přestavět zdejší slovanské hradiště definitivně na hrad. Když zdejší Bavorskou marku zdědil římský císař Friedrich I. Barbarossa po svém bratranci Friedrichovi z Rothenburgu někdy v 60. či 70. letech 12. století, nechal celý tento hrad výrazně románsky přestavět a rozšířit. Tímto krokem se stal z Chebského hradu český unikát a to nejvýchodnější Falc, což je sídlo pro císaře. V tomto románském slohu tak byl vystavěn honosný palác, černá věž či naprosto unikátní patrová kaple. Tento hrad je pak jediným příkladem falce rodu Štaufů, kam Barbarossa patřil na českém území. Samotná Černá věž byla vystavěna z lávového kamene z nedaleké komorní hůrky a sloužila k obraně vstupní brány. Palác pak byl vystavěn jako patrová honosná stavba vybudována z žuly, mramoru a břidlice a zachoval se v podstatě v původní podobě do současnosti. Poslední a nejzajímavější částí románského paláce byla hradní kaple zasvěcená sv. Martina, Erharda a Uršuly. Tato kaple byla vystavěna jako patrová románská stavba a svůj románský vzhled si zachovala do současnosti. Menší zajímavostí je to že na sloupech podpírajících je bohatá plastická výzdoba, která ale nemá náboženské motivy, ale nýbrž světské jako je například onanující muž a podobné.
Po smrti Friedricha Barbarossy zdědil tento hrad jeho nástupce Jindřich VI., který zde často pobýval a v roce kdy tento vladař zemřel, tak na Chebském hradě zemřel i český kníže a biskup Jindřich Břetislav, který byl vyhnán z české země králem Přemyslem Otakarem I. V roce 1213 pak na tomto hradě seděl říšský sněm, který rozhodoval o vztazích mezi rodem Štaufů a papežem. Na počátku 13. století se město Cheb částečně osamostatnilo a stalo se říšským městem, které odkud spravovali Fojtové a později purkrabí. V roce 1265 bylo město Cheb dobyto během války o Štafské dedictví českým králem Přemyslem Otakarem II., a tak bylo město Cheb poprvé připojeno k českým zemím. V roce 1276 však Chebsko-vídeňskou kapitulací zase bylo připojeno k německu a vlády se zde ujal císař Rudolf I. Habsburský. Tento muž provdal svou dceru Gutu v roce 1285 za Českého krále Václava II. a král tak dostal jako věno Chebsko, které se tak připojilo opět pod českou korunu. Následně město Cheb ještě několikrát vyměnilo státní příslušnost a to až do roku 1322, kdy zastavil německý král Ludvík z Bavor českému králi Janu Lucemburskému a součástí Čech již město zůstalo. Někdy na konci 14. století za purkrabího Ctimíra ze Sedlce byl na hradě odstraněn most, který spojoval hrad s druhým břehem řeky Ohře. Během doby kolem roku 1440 byl hrad upravován. Během této úpravy byla kaple a palác navýšeny o hrázděné patro, ale také přibyla gotická věž nacházející se pod hradním palácem. V roce 1634 byl v Chebu zavražděn Albrecht z Valdštejna, který sice nezemřel na zdejším hradě, ale na zdejším hradě zemřeli jeho generálové a to hrabě Erdmann Trčka z Lípy, Hrabě Vilém Kinský a rytmistr Niemann, kteří byli zavražděni v kuchyňské budově zdejšího hradu. Nakonec byl hrad upravován v letech 1673 – 1699 kdy vzniklo dodnes zachované cihlové barokní opevnění. V roce 1742 byl tento hrad dobyt Mořicem Saským, který zde svedl těžké boje po boku pruského krále Fridricha II. proti Marii Terezii. Aby získalo Rakousko opět město Cheb, tak proti Mořici vytáhl v roce 1743 hrabě Kajetán z Kolovrat, který Cheb oblehl a za těžkých bojích město doby. Bohužel během této bitvy zdejší hrad vyhořel a románský palác byl zpustošen. Hrad se postupně stal zříceninou a teprve v roce 1843 byl tento hrad přidělen okresní komorní správě, kdy sloužil civilním a vojenským orgánům a hrad byl definitivně zpustošen. V roce 1958 se stal správcem tohoto hradu městské muzeum a nakonec v roce 2012 získalo hrad město Cheb, které jej postupně zrekonstruovalo do podoby v jaké jsem jej navštívil.
Zdroj: http://www.hrad-cheb.cz/cz/pribeh-chebskeho-hradu
Zdroj: https://www.hrady.cz/hrad-cheb-cheb/
Dojmy: Nádherný a unikátní románský hrad, který si zachoval nejen svůj románský vzhled, ale také unikátní románskou kapli.
