Citice

Informace

Městský erb:

Citice_znak

Navštíveno: 25. 2. 2017

Historie: Nejstarší písemné zmínky o vesnici jméne Citice jsou z druhé poloviny 14. století, přesněji mezi lety 1360 - 1379 se objevuje tvar slova Czyticz. Dalším záznam je z 15. století, který vypovýdá o tom že Citice spolu s okolními panstvímy spadali lenního vlastnictví vysoké říšské šlechty z Horní Falce, lantkrabí z Leuchtenbergu a šlechtického rodu Nothaftů, který se velmi významě podílel na osídlení zdejších oblastí.

Slované přesněji řečeno kmen Sedlčanů postupně osidloval toto území již v polovině 6. století, ale až do 12. století byli tyto kraje téměř liduprázdné, protože zde na karlovarsku byla velmi hornatá krajina s hustými neprostupnými lesy, tak se sem moc lidem nechtělo. V té době se slované živili hlavně zemědělstvím, pastevectvím a včelařstvím, kdy ale samozřejmě také lovili zvěř a provozovali rybolov. Muži byly údajně zruční kováři a ženy tkadleny, ale také se tou dobou vyrábělo hliněné nádobí, které je asi dodnes nejcenějším dokladem toho, že tu byli. Ve druhé polovině 12. století dochází v této olbasti ke kolonizaci německými osadníky, kteří sem přicházeli na pozvání českého krále, aby pomohly osídlit pohraničí. Díky tomu se v tomto kraji začalo velmi rozvíjet hutnictví a těžba nejruznějších surovin.

V době pobělohorské zdejší kraj velmi trpěl, jelikož tímto krajem neustále přicházeli a odcházeli vojska žoldnéřů, kteří většinou kardli, znásilnňovali a vypalovali. Jakmile se po 30. leté válce začala evropa uklidňovat začal se vracet život do normálu i zde. Okolí sokolova nabízelo obrovská velmi úrodná pole a tak se zde začal pěstovat v 17. století velmi kvalitní chmel, který byl srovnatelný kvalitou s chmelem žateckým a přitom zapříčiňoval to že pivo nebylo žluto-oranžové ale červené. Tato odrůda chmele ale bohužel díky následné těžbě byla vyhubena.

Na konci 19. století pro Sokolovsko začíná ekonomický boom. Dříve se topilo levným dřevem, ale jakmile se zde objevili ložiska hnědého uhlí na konci 18. století, tak lidé začínají upřednostňovat jej. Nejdříve zde bylo primitivní ruční kutání, ale poté následovala pomalu modernizace, kdy se začalo těžit pomocí strojů. Pro těžbu uhlí byli zabírány novější a novější pozemky, ze začátku sice mohl těžit uhlí každý kdo ho měl na svém pozemku, podobně jako hlínu, písek atd. tomuto stylu těžby se říkalo "selské dobývání" Teprve knížecím dekretem z 16. března 1793 bylo tomuhle těžení učiněno přítrž a ttěžba uhlí byla podřízena hornímu řádu. Díky rozšiřujícím se dolům a několika špatným letům úrody chmele, bylo v roce 1880 jeho pěstování ukončeno. Prvním velkým podnikatelem své doby byl na sokolovsku Jan David Starck z Kraslic, který se různými koupěmi a zakládáním chemických závodů, stal ve 30. letech 19. století nejbohatším mužem Karlovarska. Byl prvním kdo začal v pecích používat místo dřeva uhlí, dále již v 90. letech byla téměř celá těžba uhlí v jeho rukách, a nebo v rukách jeho akciovích firem. Po roce 1918 to byly např. společnosti: Wiener Kohlen-Industrie-Vereine v Citicích a Bukovanech, Zieditz-Haberspirker Kohlengewerkschaft (Citicko-habartovské těžařstvo - zkratka C.H.T.) též v Citicích a Bukovanech, Dionys-Laurenzi v Citicích atd. Díky těžbě uhlí se v tomto kraji začal ve velkém rozvíjet průmysl a firmy začali stavět své budovy poblíž dolů, rozvíjel se průmysl od hutního, sklářského přes textilní až po výrobu hudebních nástrojů.

Zdroj: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/1172/citice/historie/

Dojmy: Maličké městečko, u kterého leží obrovská elektrárna a je obklopeno doly.

Mapa

Informace

IMG_9625
IMG_9621
IMG_9617
„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde