Vinohrady - Husův sbor

Informace

Navštíveno: 13. 7. 2020

Historie: Husův sbor na Vinohradech je modlitebna Československé církve husitské v Dykově ulici v Praze 10 poblíž Základní školy Kladské a Velvyslanectví Lotyšské republiky. Byl postaven v letech 1930–1935 podle návrhu architekta Pavla Janáka v konstruktivistickém stylu. Stavitel se inspiroval evangelickými studiemi kostelů německého architekta Otto Bartninga, hlavně proskleným kostelem na výstavě Pressa v Kolíně nad Rýnem z roku 1928. Vinohradská obec CČS zakoupila v roce 1925 pro stavbu sboru parcelu v blízkosti bývalé vodárny. Ještě před tím byly vytvořeny dva ideové návrhy Husova sboru na Vinohradech arch. Hanušem Hladíkem a arch. Tomášem Šaškem. Velmi pokrokové radě starších, vedené farářem Šimšíkem, se však žádný z návrhů nezdál pro jejich záměry vyhovující, a proto zadala (bez veřejné soutěže) projekt stavby přímo arch. Pavlu Janákovi. První návrh vypracovaný arch. Janákem v roce 1929 ještě nepočítal s obytným traktem a věž (zvonice) měla kruhový půdorys. Rada starších byla s prvním návrhem plně spokojena, ale Státní regulační komise jej zamítla s tím, že samostatně stojící sbor by narušoval kontinuitu stávající uliční zástavby. Druhý návrh, předložený arch. Janákem v roce 1931, s připojeným činžovním domem a čtyřbokou šestipatrovou věží byl již bez větších změn realizován. Symbolický základní kámen byl položen 26. 10. 1930, ale stavební práce započaly až o 14 měsíců později 1. 7. 1932. Stavbu provedla firma Bohumila Belady formou dozdívaného železobetonového skeletu a 1. 10. 1933 proběhlo slavnostní vysvěcení a první bohoslužba. Ze stavebního hlediska tvoří Husův sbor na Vinohradech tři provozní jednotky: modlitebna, věž (zvonice) a obytný dům, spojené v jeden funkční celek. Pod modlitebnou, ve sníženém přízemí se nacházel divadelní sál, který byl podle návrhu arch. Jiřího Jakuba přestavěn v roce 1938 na kolumbárium. Během bojů o Český rozhlas v roce 1945 bylo v objektu zdejšího Husova sboru zřízeno náhradní rozhlasové studio, které ve dnech 7.– 9. května vysílalo zprávy a volání o pomoc Pražskému povstání. Pro rozhlasové vysílání bylo použito zařízení určené k přenosu varhanních koncertů, další potřebná technika se z českého rozhlasu převezla tajně v noci 6. května 1945. Akci zorganizovali: rozhlasový technik Verner a rozhlasový hlasatel Zdeněk Mančal s pomoci faráře Arnošta Šimšíka. Za zmínku stojí i to, že Zdeněk Mančal byl po únoru 1948 z rozhlasu propuštěn a v roce 1949 byl obviněn z velezrady. Trest si odpykával v uranových Jáchymovských dolech. Květnové události roku 1945 připomíná památník a pamětní deska na severní stěně stavby. Z důvodů nedostatečné kapacity bylo ke kolumbáriu v roce 1947 přistaveno další patro, jehož střecha tvoří terasu. Na terasu vedou dvě schodiště a je zde vchod do předsíně modlitebny. Nejvýraznějším prvkem celého komplexu je bezesporu 34,5 m vysoká šestipatrová věž zbudovaná v konstruktivistickém slohu. Původně byla zamýšlena jako zvonice, kdy v každém z posledních tří pater měl být umístěn jeden zvon. Tvoří ji čtyři nárožní pilíře bez vnitřní výplně a zděný přízemek, kde měl být umístěn památník padlým z 1. světové války. Pro nedostatek finančních prostředků však tento záměr nebyl realizován. Do poloviny věže vede vnitřkem točité litinové schodiště, další patra jsou přístupná pouze po speciálně upravených žebřících. Na vrcholu věže je umístěn 2,35 m vysoký měděný kalich, vážící 700 kg. Věž se stala dominantou okolní zástavby upozorňující na existenci kostela husitské církve v této lokalitě. Poslední rekonstrukční práce probíhaly po etapách od roku 1999 do roku 2006 podle projektu architektonického atelieru MCA. V roce 2011 byly do věže umístěny tři nové zvony, a tak byl naplněn původní záměr autora projektu. Vnitřní umělecká výzdoba prostor kostela je dílem sochaře Jana Znoje a tvoří ji 2,60 m vysoká plastika Ježíše Krista v čele kněžiště. Po stranách jsou reliéfy starozákonních proroků Mojžíše, Ámose, Izajáše a Jeremjáše, ve druhé skupině jsou Cyril s Metodějem, Jan Hus, Jan Amos Komenský a první patriarcha ČCH Karel Farský. Reliéfy jsou vyrobeny z kolorované pálené hlíny a svým naturalistickým pojetím vystihují charakter husitské víry. V předsálí byly (do května 2022) tři sádrové reliéfy a jedna soška Jana Blahoslava, dílo sochaře Františka Bílka. Schodiště kolumbária zdobí Poslední soud od akademického sochaře Jaroslava Horejce. V kolumbáriu je na stěně umístěna freska Cesta ke světlu, znázorňující převoz očištěných duší přes moře zapomnění, od ak. malíře Františka Jakuba, otce architekta Jiřího Jakuba. Unikátem kostela jsou starobylé píšťalové varhany od firmy „Bratří Riegrové z Krnova“, které byly opraveny v roce 1987.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hus%C5%AFv_sbor_(Vinohrady)

Dojmy: Nezajímavý kostel, který je zajímavý spíše svou historií.

Mapa

a

Fotografie

×