Navštíveno: 23. 6. 2020
Historie: Palác Sylva-Taroucca, dříve též Nostický, zvaný také palác Piccolomini nebo Savarin (výsl. [savarén]), je pozdně barokní palácová stavba stojící v ulici Na příkopě 852/10, na Novém Městě, Praha 1. Na místě dnešního paláce stávalo několik středověkých gotických domů, postupně sloučených v jeden celek a průběžně přestavovaných v 16. a 17. století. V roce 1668 objekt získala kněžna Marie Benigna Františka Piccolomini. Současná podoba paláce z let 1743–1752 má formu rozlehlého vnitrobloku na protáhlé parcele se dvěma čtvercovými dvory, k němuž kdysi přiléhala zahrada a jízdárna. Autorem barokní úpravy vytvořené původně pro knížete Ottavia Piccolominiho je snad Kilián Ignác Dientzenhofer, po jehož smrti v roce 1751 stavbu dokončil jeho zeť Anselmo Lurago. Roku 1766 palác koupil hrabě Bedřich Mořic Nostic-Rieneck, po něm byl dlouholetým uživatelem jeho synovec Jan Nepomuk Nostic-Rieneck. V letech 1846–1892 (před postavením vlastní budovy) byly v paláci uloženy sbírky Národního muzea. V roce 1878 stavbu upravil Achille Wolf. Roku 1885 přešel sňatkem na poslední šlechtické majitele z rodu Silva-Tarouca, jehož původ byl španělsko-portugalský. Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, veliký milovník botaniky, zakladatel dendrologické zahrady Průhonice a předseda Rakousko-uherské dendrologické společnosti, jej od roku 1895 pronajímal (např. po dobu deseti let tu mělo umístěny své sbírky Národopisné museum). Začátkem 20. století tu v přízemí bývala vinárna, tržnice a papírnický obchod. Od roku 1908 byl palác v majetku pražské obce, která jej upravila na společenské a kulturní středisko, kvůli čemuž ve 20. století proběhla řada přestaveb. Od roku 1925 měl palác pronajatý Společenský klub a v roce 1927 byla na místě bývalé barokní zahrady paláce založena slavná kavárna Savarin, pojmenovaná po proslaveném právníkovi a labužníkovi Brillat-Savarinovi. Podle názvu kavárny bývá nazýván někdy i samotný palác. Jízdárna byla pronajata Sokolu. Po roce 1948 využíval palác stát; v roce 1960 byla provedena generální oprava a úpravy interiérů pro Ústřední kulturní dům zaměstnanců školství, vědy, kultury a tisku. V roce 1970 byla jízdárna upravena na kotelnu. V 80. letech 20. století tu sídlil např. Klub pracovníků ve školství a kultuře. Po roce 1989 byl celý objekt privatizován a je využíván komerčně (např. jako restaurace a kasino). Pozdně barokní hlavní průčelí do ulice Na Příkopě je devítiosé, symetrické. V jeho středu je portikus na čtyřech dvojicích toskánských sloupů, které podpírají balkon s ozdobným kovaným zábradlím. V patře jsou osy odděleny pilastry s jónskými hlavicemi. Tři prostřední osy mají okna zakončená segmentově a nad nimi jsou segmentové frontony, nad prostředním vstupem na balkon dominuje fasádě plastika s erbem Nosticů. Krajní trojice oken jsou pravoúhlé a frontony nad nimi trojúhelné. Půdní polopatro má okna čtvercová. Fasáda je ve střední části završena trojúhelným štítem, po jehož stranách jsou nad druhou a osmou osou menší segmentové štíty. Za štíty je umístěna sochařská výzdoba. V interiéru je dochováno jednoramenné schodiště, vedoucí do vstupního sálu zdobeného skulpturami Ignáce Františka Platzera a nástropní malbou Václava Bernarda Ambrosiho. Sály v patře mají štukovou výzdobu stropů.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pal%C3%A1c_Sylva-Taroucca
Dojmy: Krásný a velmi bohatě zdobený palác.
