Navštíveno: 29. 4. 2020
Historie: Těžba v okolí Vernéřova je prvně doložena do dne 9. března 1490, kdy si nechali bratři Vít a Oldřich Zedtwitzové potvrdit povolení otevřít a vlastnit doly na zlato, stříbro a jiné kovy králem Vladislavem Jagelonským. Nejdříve zdejší těžba probíhala sběrem z potoků a následně se přesunula do dolů. Jistá těžba je pak doložena v průběhu 16. století v dopise Adama Zedwitze, který zmiňuje že zdejší těžba cínu upadá, a tak povoluje přestavět stoupu na drcení rudy na mlýn. Ještě v roce 1700 pak si nechal Kryštof Karel Ludvík Adam Zedtwitz zapsat do obchodního rejstříku zdejší doly a těžbu nerostů. Ale zdejší těžba následně postupně utichla. V letech 1954 až 1958 se zde prováděl pak geologický průzkum s cílem ověřit zásoby rud, a popřípadě obnovení těžby, práce však byly pro malý rozsah zrudnění zastaveny. V roce 1999 nakonec byla vyhlášena o celkové rozloze 0,26 ha přírodní památka Vernéřovské doly, která chrání unikátní horninu, ze které je tvořen zdejší odval, který zůstal po zdejší těžbě. Toto mineralogicky velmi zajímavé ložisko lithných a cínových rud je tvořeno křemen-amblygonit-mikroklinový žilníkem uloženým v pararulách . V České republice představuje ložisko zcela výjimečný paragenetický typ. Většina českých geologů jej řadí k pegmatitům se zvláštními rysy. Tím zvláštním rysem je obohacení pegmatitu pozdějšími hydrotermálními procesy s přínosovou periodou cínu, mědi, železa, zinku a molybdenu. Zmíněný amblygonitový pegmatit s rudními minerály, konkrétně například kasiteritem, zde byl v minulosti předmětem těžby.[7] Hlavní žíla má mocnost 50 až 70 cm a celkovou délku přibližně 1 km. Podobný typ ložiska je známý pouze z Portugalska a z Uralu v Rusku.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vern%C3%A9%C5%99ovsk%C3%A9_doly
Zdroj: http://www.soupispamatek.com/okres_as/vernerov/vernerov_historie.htm
Dojmy: Zajímavá přírodní památka, která chrání zdejší ložiska a odval.
