Navštíveno: 29. 4. 2016
Historie: Historie této minerálky sahá až do 19. století. Již v 17. století o tomto pramenu věděli lidé, a chodili si sem pro vodu, avšak známost tohoto pramene se roznesla až v roce 1813, když zdejší Bečovské panství koupil Hrabě Jindřich Beaufort – Spontin, který jej začal ihned využívat a zkrášlovat. Po Hraběti získal zdejší pozemek místní obyvatel jménem Engelbert Zuleger. Následně začal již v roce 1893 zdejší minerálku stáčet do lahví a vyvážet do širokého okolí. V roce 1896 proběhl důkladný rozbor vody, a ten ji zařadil mezi zemité kyselky, s vysokým obsahem hořčíkových iontů. Díky tomuto výsledku zdejší majitel rozšířil zdejší stáčení minerálky, a vybudoval zde kamennou stáčírnu. Výše zmiňovaný majitel je uváděn naposledy v roce 1914, následně pramen vlastnila firma Zinke a Samz až do 1921, kdy jej koupila Julie Dürrová. Následně dne 1. prosince 1928 koupily zdejší pramen manželé Andreas a Marie Löserovi. Hned na to v roce 1929 zde nechali udělat rozbor vody, a vybudovali zde malé lázně. Vedle pramene založili kavárnu, která byla vyhlášená po celém okolí. Byla pojmenována "Café Almbrünnl". Původně byla jímka pramene v jámě hluboké 6 m, proto se manželé rozhodli to zde trochu zvelebit a postavili nad jámou šestiboký pavilon, ze kterého vedlo k prameni 21 schodů. V té době byla jáma neustále elektricky odvětrávaná, a hořel zde neustále oheň, který indikoval množství kysličníku ve vzduchu. Vedle kavárny vznikla časem dokonce i malá terasa s tančírnou, v té době zdejší pramen byl již ta známí, že sem byla zavedena autobusová doprava z nedalekých Mariánských lázní.
Celou slávu pramene ale ukončila 2. světová válka. Vojáci SS pramen zabavily a pokračovali v jímání pramene, minerálku následně posílali Rommelovým jednotkám v Africe. Po válce a odsunu německého obyvatelstva začali minerálku jímat českoslovenští vojáci, ti se přitom nestarali o zdejší objekty, a tak restaurace i altán zanikly. Od poloviny 50. let nebyl pramen vůbec využíván a odtékal do blízkého potoka, následně byli zde v letech 1965 a 1976 vyhloubeny dva hydrogeologické vrty. Následně v roce 1979 bylo zdejší okolí vyhlášeno ochranným pásmem vodního zdroje. Následně zdejší chátrající prameny zachránil ing. Ivan Baťa, který zdejší prameny v okolí zastřešil altány, a začal je jímat a odvážet cisternami do nedalekého Mnichova pro firmu Mattoniho kyselka. Následně zde bylo pro účel jímání postaveno potrubí, které vede do blízkého Mnichova a vzniká tak minerálka Magnesia. Poblíž Grünské kyselky byl vytrořen malý přepad s přebytečnou minerálkou, kde si mohou zdejší návštěvníci a turisté ochutnat zdejší výbornou vodu, a nebo si ji natočit na doma.
Zdroj: http://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/grunska-kyselka
Dojmy: Velmi výborný pramen v poklidné přírodě. Rád sem jezdím pro minerálku. :-)
