Navštíveno: 10. 9. 2022
Historie: Historie fary v Semilech je fascinující a sahá až do poloviny 14. století. Již v té době byla fara součástí turnovského děkanátu v rámci arciděkanátu boleslavského.
Záznamy v registrech papežských desátků ukazují, že fara odváděla 12 grošů, což naznačuje, že nebyla příliš bohatou institucí. Příjmy fary pramenily nejen z obvyklého desátku, ale také z majetku za bývalým dvorem, záduší a tzv. železné krávy. Pokud přijmeme předpoklad, že papežský desátek činil pouze 1/20 až 1/35 příjmu fary, pak by roční příjem fary v Semilech činil 240 až 420 grošů.
Tento výnos pravděpodobně postačoval k tomu, aby bylo možné brzy splatit dluhy, které na faráři Mikulášovi uvázly v roce 1381 při jeho návštěvě Prahy. Prvním doloženým farářem byl Havel, který je doložen v letech 1375 a 1376. Další záznam v soudních aktech konzistoře pak potvrzuje i faráře Mariana, který svědčil na listině z 23. září 1397.
Marian na faře působil ještě téměř 10 let, než byl v roce 1407 nahrazen Benešem z Ostroměře, druhým kazatelem od sv. Víta, kterého podal Jarek ze Železnice, pán na Pecce. Beneš však na faře působil pouze rok, protože ho už 4. října 1407 nahradil Vít z Libčic. Ten však brzy zemřel, a tak už 27. září 1409 sem konzistoř potvrdila kněze Prokopa, bývalého mříčenského faráře.
Až k roku 1425 máme zprávy o instalaci nového faráře Matyáše z Jeseníku, kterého tentokrát dosadil Hynek z Valdštejna. Posledním známým farářem 15. století byl Pavel, syn Klimenta ze Žitavy, který byl ještě 22. května 1435 vysvěcen na kněze Václavem z Pecky a 3. dubna 1436 instalován na faře.
Ve druhé polovině 16. století byli katolíci nuceni postavit nový kostel, když jim podobojí ovládli farní chrám. Nový kostel byl postaven na kopci směrem k Benešovu a byl věnován sv. Janu Křtiteli. Tento kostel byl nazýván Koštofrank (castellum francum).
Další informace jsou dostupné až od počátku 17. století, kdy je zmiňován farář, který však nebyl katolický, ale podobojí. Tímto farářem byl Jan Birin Chotětovský. Po čtyřech letech ho nahradil Jan Jiří Mathiades Račenský a později Pavel Tychistes Černovický.
Po pádu stavovského povstání došlo k ukončení legální nekatolické církevní organizace, zvláště když se novým pánem na panství stal Albrecht z Valdštejna. To potvrdil dekret z 6. května 1624, který vypovídal všechny nekatolické kněze z panství. Přesto neklidná doba umožnila přežití faráře pod obojí až do roku 1627.
Fara v Semilech byla obnovena až v roce 1631, kdy se novým plebánem stal Tomáš Paulinus z Tompy, bývalý farář v Lomnici. Situaci však nadále komplikovaly válečné události, které vyhnaly nejprve v roce 1639 faráře Jakuba Ignáce Frische a v roce 1643, po novém vpádu, přivedly do města problematického administrátora minoritu Kašpara Ridelia, který byl již záhy odvolán. Rozjitřené poměry, které s sebou přinášely nutnost spravovat více farností jedním plebánem, však neodrazovaly od pokusů farní hranice rozšířit.
V roce 1643 přišel do Semil z Zdíkova u Sušice kvalifikovaný farář Jan Jiří Schönwald. Jeho schopnosti jsou dokládány jeho účastí v následujícím sporu o turnovský děkanát, kde získal silnou podporu místní komunity. V letech 1648 až 1649 se Schönwald utkal se soboteckým děkanem Capliciem. Přestože měl podporu místní obce, nakonec prohrál, protože Maxmilián z Valdštejna již podporoval Caplicia, který nakonec získal i podporu pražského arcibiskupa.
Jan Karel Benedikt byl úspěšnější ve svém pokusu z 4. června 1661, jak dokládá jeho dopis turnovské obci z 13. listopadu téhož roku. Toto úsilí možná vysvětluje, proč fara nebyla zvlášť hmotně zajištěna. Fakt, že byla umístěna v poměrně odlehlém koutě Čech, mohl oslabit ambice a kulturní snahy místních plebánů, kteří pak místo přijímali spíše jako dočasné.
Původní fara stála západně od dnešní radnice. V roce 1797 byla postavena nová fara na současném místě, jejíž stavbu provedl ředitel panství Jan Ferdinand Heckerle. V zadní části nové fary byla umístěna třída semilské farní školy, dokud se v roce 1861 nepostavila obecná škola na Komenského náměstí. Fara byla postavena v barokním slohu jako patrová zděná stavba s mansardovou střechou. Tato stavba se do značné míry v této podobě zachovala až do současnosti.
Zdroj: http://farnost.semily.net/historie/prehled.htm
Dojmy: Mladší stavba, která má za sebou mnohem starší historii.
