Navštíveno: 9. 9. 2022
Historie: Na západním kraji vesnice Košťálov v okrese Semily se nachází přírodní rezervace známá jako Kovářův mlýn. Tato lokalita, která je starým lomem na břidlici, se rozkládá na levém břehu malé řeky Olešky a leží ve výšce 350 metrů nad mořem. Je chráněna kvůli svému stratigrafickému nalezišti zkamenělin z období spodního permu, což je v regionu Podkrkonoší neobvyklé.
V době permu (asi před 300 miliony let) byla celá severní část podkrkonošské pánve pokryta anoxickým jezerem, které se v teplém a vlhkém klimatu značně rozšířilo. Když se později snížila vlhkost a srážky, jezero zaniklo a bylo zaneseno hrubším materiálem z toků.
Z geologického hlediska je oblast tvořena sedimentárními horninami spodního permu až k hranici svrchního karbonu a patří do vrchlabského souvrství. Vrchlabské souvrství má na některých místech mocnost až 500 metrů a má transgresivní charakter. Nejdůležitější částí vrchlabského souvrství je rudnický obzor, ve kterém se nachází Kovářův mlýn.
Původní využití lokality bylo těžba tzv. hořlavých lupků, které místní obyvatelé těžili až do začátku 20. století. Geologické a paleontologické práce zde začaly již v polovině 19. století. Nejvýznamnější osobností, která v této lokalitě prováděla výzkum, byl profesor Antonín Frič, který své nálezy publikoval v knize Fauna der Gakohle.
Kovářův mlýn byl vyhlášen chráněným územím 1. listopadu 1990 a v roce 1994 byl převeden do kategorie přírodní památka. Jeho významnost dokládá i to, že v roce 1997 byl cílem exkurze světového herpetologického kongresu. Zkameněliny z Kovářova mlýna jsou vystaveny v Národním muzeu v Praze a v Muzeu Českého Ráje v Turnově.
V období, které je zachyceno v Kovářově mlýně, se dochovalo jen málo ukázek flóry, pravděpodobně se jedná o úlomky splavené vodou. Mezi nimi jsou především druhy kapradin, přesliček a jehličnanů. Kapradiny zastupují druhy jako Odontopteris subcrenulata, Mixoneura sp., Callipteris conferta a Pecopteris sp. Mezi přesličkami můžeme najít Annularia sphenophylloides a mezi jehličnany Lebachia sp. a Ernestiodendron sp.
Naopak zkamenělin živočichů se našlo mnohem více než rostlin. Malí bezobratlí živočichové, jako je škeblovka rodu Pseudestheria tenella, sloužili jako potrava pro paprskoploutvé ryby, které zde pravděpodobně žily v největším počtu. Z těchto ryb byly nalezeny zkameněliny druhu Paramblypterus rohani už v roce 1861 nebo dvojdyšná ryba Ctenodus tardus nalezena v roce 1889. Jeden exemplář Ctenodus tardus o délce 50 cm pochází právě z Kovářova mlýna. Z novějších nálezů je to Neslovicella elongata (2010).
Další evidovanou skupinou jsou trnoploutví a druh Acanthodes gracilit (1848) nebo sladkovodní žraloci a druh Bohemiacanthus carinatus (1890). Zajímavé jsou nálezy fosilních výkalů, které mají na povrchu spirální vinutí, způsobeny spirální řasou ve střevech žraloků, a proto i tyto nálezy můžeme řadit k druhu Bohemiacanthus carinatus.
V tehdejším jezeře žili i obojživelníci, nalezena byla juvenilní stádia Ptyonius bendai (1895) a Melanerpeton sp (1990). Krokodýlovitého obojživelníka reprezentuje Archegosaurus dyscriton (1838), který byl v Košťálově také nalezen.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kov%C3%A1%C5%99%C5%AFv_ml%C3%BDn
Dojmy: Velmi zajímavá přírodní památka, ke které není moc přístup.
