Městský erb:
Navštíveno: 7. 9. 2022
Historie: Karlovice, známé také jako Karlowitz v německém jazyce, je kouzelná vesnička ležící v Libereckém kraji, okrese Semily, přibližně pět kilometrů od Turnova směrem na jihovýchod. První písemný záznam o Karlovicích se datuje do roku 1514, resp. 1543, kdy byly po požáru na Pražském hradě v roce 1541 obnoveny Zemské desky.
V těchto deskách byl v roce 1543 obnoven zápis o vkladu na panství Hrubá Skála, který byl již dříve učiněn zápisem z 28. července 1514. Tento zápis učinil Jan Svojanovský z Boskovic, který byl nucen pro dluhy celé hruboskalské panství prodat. Mezi statky, které byly předmětem prodeje, byly vyjmenovány i vsi Radvanovice, Karlovka (Karlovice), Svatoňovice a Roudný.
Jeden z nabyvatelů části panství Hrubá Skála, Zikmund Smiřický ze Smiřic, odkoupil od bratří Jana a Bernarda z Valdštejna jejich podíly zapsané v dluhu Janem Svojanovským z Boskovic a zbývající část v roce 1518 od Radslava Beřkovského ze Šebířova. Do roku 1524 postupně shromáždil do svého držení celý statek příslušný k hradu Hrubá Skála. Po celé následující století byli držiteli uvedeného panství potomci Zikmunda Smiřického.
Nicméně, dějiny Karlovic jsou mnohem starší než první zmínky z roku 1514. Na katastru obce kdysi stávala ves Přáslavice, která je v historických pramenech poprvé uvedena v roce 1352. Dnes je jediným svědkem existence této vsi kostel sv. Jiří. Tento původně gotický farní kostel je poprvé zmiňován v roce 1358. Zánik vsi v 15. století mohl být způsoben válečnými operacemi (husitské války), epidemií (mor) nebo kombinací těchto událostí. Příčiny zániku obce je nutné hledat jinde.
Podle záznamů o historii obce Karlovice se uvádí, že vesnice Přáslavice, která se nachází v obci Karlovice, mohla existovat již v roce 1270 podle předpokladů historika Františka Palackého. Toto tvrzení je však pravděpodobně nesprávné, pokud je tím míněno Palackého konstatování uvedené při popisu krajů v Království českém, že pro Boleslavsko a jeho arciděkanát není pro starší dobu nic známo o děkanátu Jičínském a Bydžovském až teprve od dob kralování Přemysla Otakara II.
Je také nesprávné tvrzení, že „Přaslavice vznikly před tisíciletím v době knížecí (Přeslav)“, které vychází pouze z etymologického výkladu významu názvu vsi od osobního jména Přaslav. Existence uvedeného osobního jména je krom jiného dokladována jménem vsi Přáslavice u Olomouce, doložené k roku 1131. Ačkoli je pravděpodobné, že ves Přáslavice existovala dříve než je její první zmínka v roce 1352, nelze bez dalších důkazů tvrdit, že její historie sahá ještě dále do minulosti.
Po bitvě na Bílé Hoře byly vsi Karlovice, Radvánovice, Roudný a Svatoňovice, které sdílely osudy hruboskalského panství, konfiskovány Albrechtovi Janovi Smiřickému ze Smiřic, nejmladšímu synovi výše zmíněného Zikmunda. Albrecht Jan jako významný exponent povstalých stavů sice zemřel v roce 1618, přesto byl konfiskační komisí 26. dubna 1621 zbaven majetku a cti.
Ve výčtu konfiskovaného majetku je i panství Skály (Hrubá Skála), u kterého jsou zmíněny vsi Radvanovice, Svatoňovice a Roudné, tak jak je získal v roce 1514 Zikmund ze Smiřic od Zikmunda ze Šebířova. Majetku zbavený Albrecht Jan Smiřický byl nedílným vlastníkem statků se svým starším bratrem Jindřichem Janem. Ten však byl choromyslný. O konfiskovaný majetek usilovala Markéta Salomena Smiřická, vdova po Jindřichovi Slavatovi z Chlumu a Košumberka, které pečovala o blbého bratra. Spor, který vedla proti nárokům Albrechta z Valdštejna byl ukončen rozhodnutím císaře ze 16. září 1622, který určil Albrechta z Valdštejna poručníkem Jindřicha Jana Smiřického a dědicem statků za vyjmenovaných podmínek.
Jako poručník koupil v roce 1623 statky Semily, Návarov, Skály a Trosky, Kumburk, Hořice, Český Dub a Frýdštejn. Albrecht z Valdštejna, vévoda z Frýdlantu byl 25. února 1634 zavražděn v Chebu a jeho majetek konfiskován. Statek Skály (Hrubá Skála) získal v roce 1635 Maxmilián z Valdštejna na Mnichově Hradišti. Jeho potomci drželi statek Hrubá Skála až do roku 1821. Tehdy panství od Františka Adama hraběte z Waldstein-Wartenbergu koupil Jan Antonín Lexa z Aehrenthalu (1733 – 1824). Svobodní páni a nakonec hrabata z Aehrenthalu byly vrchností na Hruboskalsku do konce patrimoniální správy v roce 1850 a pak držiteli velkostatku až do roku 1945.
Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato ves stala samostatnou obcí a svou samostatnost si udržela do současnosti. Dle sčítání z roku 2023 zde žilo celkem 911 obyvatel. Tato informace dodává další vrstvu k bohaté historii obce Karlovice. Od svého vzniku v dobách feudálního systému, přes změny vlastnictví a politických režimů, až po současnost, kdy je domovem pro více než devět set obyvatel, Karlovice pokračují v psaní své jedinečné historie. Každý obyvatel představuje další kapitolu v pokračujícím příběhu této obce.
Zdroj: http://www.karlovice-sedmihorky.cz/obec/historie/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovice_(okres_Semily)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%A1slavice_(Karlovice)
Dojmy: Velká obec, nacházející se jihovýchodně od Turnova, kde je několik zajímavostí.
