Navštíveno: 13. 7. 2020
Historie: Koncem 16. století a začátkem 17. století vznikla Horní Landhauska (č.p. 59) a Dolní Landhauska (č.p. 60). V době vzniku se nazývaly Halířovský grunt. Horní Landhauska se původně nalézala v blízkosti místa, kde je dnes Gröbova vila. Po třicetileté válce patřila jezuitskému řádu. Spolu s Dolní Landhauskou sloužil objekt jako letní dům pro nemocné a přestárlé členy řádu. Po jezuitech získal objekt, spolu s přilehlými poli a vinicí, Antonín Haniš z Greifenthalu. Na začátku 19. století přešly tyto nemovitosti do držení Františka Václava Pachty z Rájova a následně do majetku Kašpara Vintra. Dalším majitelem se stal Jakub Wimmer, poté získal nemovitost dvorní rada dr. Josef Lumbe (1801–1879). Lumbe učil na Pražské polytechnice zemědělské disciplíny a působil také jako poslední ředitel této instituce. Nechal Horní i Dolní Landhausku stavebně upravit a část vinice a zahrad přeměnil na sady. V 60. letech 19. století koupil od Lumbeho Dolní Landhausku Moritz Gröbe, následně v roce 1870 koupil i Horní Landhausku a k tomu i části některých zahrad v okolí (vinice Vondračku, Hamáčkovku a Gründwaldku) a rozhodl se na pozemcích vybudovat stavební a krajinářské dílo, které by mu zajistilo věčnou památku. Při rozsáhlých úpravách areálu Grébovky na konci 19. století došlo ke zboření objektu bývalé usedlosti Dolní Landhauska. Na jeho místě vyrostl v roce 1871, spolu terasovitými zahradami, také novorenesanční dvoupatrový objekt dle návrhu Antonína Barvitia. Objekt je slohově příbuzný s Gröbeho vilou. Po druhé světové válce přešel objekt Dolní Landhausky do správy Obvodního podniku bytového hospodářství a bylo zde zřízeno sedm bytových jednotek. V rámci rekonstrukce v roce 2007 získala budova novou střechu a fasádu a došlo i k opravě okolní opěrné zdi.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Havl%C3%AD%C4%8Dkovy_sady
Dojmy: Krásná neorenesanční stavba, která vypadá jakoby nebyla součástí zahrady.
