Navštíveno: 25. 2. 2022
Historie: Tento hostinec s příznačným jménem Velká hospoda začal být budován původně jako klášter Servitů na Bílé Hoře. Výstavba kláštera řádu servitů a budoucího mariánského kostela na počest vítězství císařského vojska v bitvě na Bílé hoře byla slavnostně zahájena položením základního kamene 25. dubna 1628, tedy ještě v době třicetileté války. Události se zúčastnil sám císař Ferdinand II., pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch kardinál z Harrachu a generál řádu servitů, Jindřich. Výstavba probíhala v barokním slohu podle plánů pro mě neznámého autora. Nedlouho poté, v roce 1631 kdy obsadili Prahu Sasové, však byla výstavba zastavena. Důvodem byla jednak častá tažení vojenských skupin těmito místy a nakonec obsazení Prahy saskými vojsky. Dalším neméně podstatným důvodem byl nedostatek vodních zdrojů na bělohorské plošině. Řád se rozhodl přemístit do nového kláštera při kostele sv. Michala na Staré Město pražské, kde se usídlil a bělohorský pozemek byl prodán. Nedokončený areál, jenž se postupně měnil v ruinu, poté serivité roku 1673 s povolením arcibiskupa prodali Maxmiliánu Valentinovi, hraběti z Martinic. Ten zde nejdříve vybudoval v letech 1673-89 špitál, pro nějž byl dokončen kostelík sv. Martina. Západní průčelí kaple pochází až z roku 1719, jak dokládá zachovalé datum. Špitál či spíše chudobinec, nalézající se snad po severní straně kaple, měl sloužit pro šest žen. Patrně současně se špitálem došlo k úpravě někdejšího rozestavěného konventu na zájezdní hospodu (tzv. Velká hospoda). Postupně docházelo k několika barokním úpravám areálu, jak ukazuje také vstupní portál hostince, vzniklý někdy během 18. století. Po požárech v letech 1740 a 1757 došlo k dílčím opravám (roku 1751 doložena obnova kaple), další tentokrát klasicistní se uskutečnily roku 1840, krátce před požárem v roce 1842, který stavbu poškodil. Po tomto požáru byl hostinec obnoven tentokrát v klasicistním slohu, čímž získal svou současnou podobu. Patrně do roku 1862 špitál zanikl a kaple sv. Martina byla předělena novým patrem, i když se zachovala původní klenba ze 2. poloviny 17. století. Od této doby celý areál sloužil již jen jako hostinec. Samotná budova hostince má podobu písmene L a je vystavěna jako patrová zděná stavba z opuky krytá polovalbovou střechou. Do hostince se pak vchází barokním portálem. Hostinec zde pak sloužil až do roku 2008, kdy byl uzavřen.
Zdroj: https://www.hrady.cz/klaster-servitu-s-kapli-sv-martina
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/velka-hospoda-na-bile-hore-s-kapli-sv-martina-13375934
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_servit%C5%AF_na_B%C3%ADl%C3%A9_ho%C5%99e
Dojmy: Obrovský a rozsáhlý areál hostince, který měl být původně klášterem.
