Navštíveno: 19. 3. 2023
Historie: První písemná zmínka o Hlubočepích pochází z roku 1257. Během husitských válek byl zdejší majetek zkonfiskován husity a byl pronajímán. Nakonec v roce 1486 se stal zdejší majetek vlastnictvím Pražských měšťanů. Ti zde vystavěli v 16. století renesanční tvrz. V roce 1547 byly Hlubočepy Pražanům zkonfiskovány za protihabsburské povstání. Během této konfiskace je zde prvně zmíněná zdejší tvrz. V roce 1552 zakoupil tuto tvrz Pražský měšťan Hanuš Falk. Tento muž v roce 1570 prodal Janu Kutovcovi z Úrazu. Jan udělal z Hlubočep své rodové sídlo, jelikož se začal psát seděním na Hlubočepích. Jan zemřel roku 1586 a majetek přešel na jeho syny a v roce 1599 na jeho vnuky Kašpara a Albrechta. V této době bylo zdejší panství značně zadlužené, a tak tito muži roku 1604 prodali. Následně tvrz několikrát měnila své majitele, až do roku 1623, kdy ji koupil císařský rada Pavel Michna z Vacínova. Jeho syn Václav Michna (ve finanční tísni) dal celou ves Hlubočepy do zástavy staroměstským jezuitům, od nichž si půjčil peníze. Byli to právě jezuité, kdo přestavěl v roce 1669 původní tvrz na barokní zámeček. Zámeček se pak stal v této oblasti jezuitským hospodářským centrem. Jezuité získali roku 1717 celou ves do držby (vlastnictví) a po zrušení řádu v roce 1773 připadly Hlubočepy studijnímu (náboženskému) fondu, ze kterého ho zakoupil roku 1790 hrabě František A. Desfours. Tento muž statek následně prodal Garbrielovi z Trautmannsdorfu-Wintersberku, ale již mezi lety 1822 – 1853 opět držel tento zámek hrabě František. Pravděpodobně v této době byl zámek přestavěn do své současné klasicistní podoby s arkádami a pavlačemi. Celý Hansfalkovský dvůr je tvořen komplexem budov soustředěných kolem nepravidelného dvora se vstupní (segmentově zaklenutou) branou, která pochází z 19. století. Renesanční i barokní části byly při přestavbách spojeny do jednoho celku. Obytná budova je barokního původu (s nádvorními pavlačemi a zasklenými arkádami). Byla klasicistně upravena v polovině 19. století. V prvním patře se dochovalo barokní vybavení, původní jsou i parkety a dřevěné obložení oken a dveře. V přízemí zůstala hřebínková klenba a psaníčkové sgrafito. Hospodářské budovy jsou většinou mladší. V interiéru zámečku je zachován prostor bývalé domácí kaple, která pochází ze 17. století. Součástí Hansfalkovského dvora je i bývalá sýpka s oktogonální věžičkou a cibulovitou bání. Po druhé světové válce byl uživatelem Hansfalkovského dvora Státní statek hlavního města Prahy a zámeček byl obýván. Část areálu byla novodobě asanována. V roce 2004 zde proběhla velká rekonstrukce. Objekt je dále využíván jako filmové studio.
Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/hansfalkovsky-dvur-13341462
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hansfalkovsk%C3%BD_dv%C5%AFr
Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - František Holec
Dojmy: Krásný areál zámku, kde část byla bohužel asanována.
