Záhořice - hradiště Vladař

Navštíveno: 18. 5. 2018

Historie: Toto rozsáhlé opevněné hradiště bylo vybudováno někdy ve střední době bronzové, což je někdy ve 14. století před naším letopočtem. Nejstarší doklad zdejší přítomnosti člověka pochází z let 8 000 – 5 500 před naším letopočtem a je to úlomek industrie z doby mezolitu. Hradiště vladař se svou mohutností a opevněním stalo jedním z největších na našem území a je tak srovnatelné pouze s hradištěm Závist u Zbraslavi. Nejstarší části opevnění pocházejí ze střední doby bronzové. Následně někdy v době 6. – 5. století před naším letopočtem bylo opevnění obnoveno a posíleno tak že bylo 8 metrů široké a místy 4,2 metrů vysoké. Největšího rozkvětu se dočkalo hradiště někdy v období 6. – 3. století před naším letopočtem. V této době se již předpokládá že na akropoli již bylo trvalé osídlení s trvalou zástavbou. Také se předpokládá že ve středu akropole žila především společenská elita. Díky hojným ložiskům zlata v tomto okolí se za chvíli stal Vladař významným obchodním centrem na stezce mezi jižní a severní Evropou.

Někdy kolem roku 400 před naším letopočtem byla vybudována uprostřed plošiny umělá vodní nádrž na dešťovou vodu. Díky archeologickému průzkumu víme že založení jezírka doprovázeli rituály, to nám vypovídají zbytky jmelí, spálený plevel a zlomky keramických nádob. Zdejší lid se živil převážně zemědělstvím a pastevectvím. Tento zdroj obživy měl za následek to že celý vrchol Vladaře a okolí bylo odlesněno. Obydleno tak nebylo ale pouze jen hradiště, na celém blízkém odlesněném okolí se nacházeli různé výrobny, pole, či pohřebiště. Někdy v době okolo roku 245 před naším letopočtem došlo ale k částečnému opuštění této lokality, a tak zdejší osídlení prořídlo a svahy Vladaře tak zase byli částečně zalesněny. Kolem roku 200 před naším letopočtem nastala další tragédie, a to velký požár, díky kterému zdejší osídlení opět prořídlo, a nakonec někdy kolem roku 30 před naším letopočtem byla tato lokalita úplně opuštěna a vrchol postupně pohltil les.

Od 6. století již našeho letopočtu započala postupná těžba dřeva, a tak se vrchol Vladaře opět obnažoval a okolní krajina se začínala opět kolonizovat a osidlovat. V průběhu 10. století byl vrch úplně odlesněn a byl započato s jeho zemědělským využíváním. Výhodného strategického postavení vladaře a jeho prastarých kamenných valů a příkopů využívali i středověké a novověké armády. Již ve 2. polovině listopadu roku 1421 tudy ustupovala Husitská vojska od hradu Krasíkova a na paty jim šlapala vojska Jindřicha z Plavna. Tehdy již slepý Jan Žižka usoudil že se na tomto opevnění budou dobře bránit početné přesile, a tak se stalo po tři dny se husité bránili výpadům obrovské armády a nakonec když hrozil již největší hladomor, tak prorazili nepřátelské opevnění a prchli do Žatce. Vladař je také zmiňován roku 1541 v kronice Václava Hájka z Libočan, který vypráví pověst o Rohovicovi synu Hrozislava z Vršovic, který si tu našel místo a oblíbil si jej a nechal zde vybudovat město jménem Vladař.

Roku 1639 během třicetileté války využila prastaré valy také švédská armáda kterou vedl generál Banner. Ten na vrcholu vladaře vybudoval fortifikační linie a srovnal valy aby se na ně dalo postavit těžké dělostřelectvo. Od 17. století pak probíhalo na vrcholu vladař především zemědělství. V roce 1802 se ve vsi Záhořice objevili hroby s kostrami a keramickými nádobami. První archeologický průzkum lokality byl tak proveden roku 1851, kdy vladaře prošel a zaměřil historik Jan Erazim Vocel. V průběhu 2. poloviny 19. století tak byla lokalita zařazena mezi významná pravěká hradiště. Následně byl vrchol vladaře zaměřen a zakreslen díky III. vojenskému mapování. Kolem roku 1900 byla na svazích vladaře nalezená bronzová spona, která je dnes již ztracená. Někdy po roce 1945 přestal být vrchol vladaře zemědělsky využíván a postupně zarůstal řídkým lesíkem. Na počátku 50. let 20. století nalezl Eugen Pochitonov ve vyhozené hlíně bronzovou plastiku muže s helmou typu Negau pocházející z roku 450 před naším letopočtem, která byla vytvořena někdy na území dnešní Itálie či východních Alp. Roku 1962 zde byli nalezeny A. Benešem zlomky keramických nádob. Roku 1980 bagrista Jan Reseteri na černo pomáhal rozšířit malý rybníček, když narazil na spoustu lidských kostí a dřevěných chodeb. Tyto práce ale velmi narušili statiku tohoto objektu a sám bagrista to nahlásil až roku 2007. Následně v 90. letech 20. století probíhali archeologem Mgr. Jiřím Klsákem sondy, které objevili množství střepů a mazanice. Bohužel na počátku 21. století stále zde nebyl proveden řádný archeologický průzkum a lokalita byla ničena hledači pokladů. Díky tomu vzniklo v roce 2001 občanské sdružení Vladař, které se snaží udělat tuto oblast atraktivní pro odborné instituce. Díky tomu byl roku 2002 zahájen systematický archeologický průzkum ve spolupráci s katedrou archeologie Západočeské univerzity v Plzni a krajským muzeem v Karlových Varech. Díky tomu byla v letech 2002 – 2004 zaměřeno kompletní opevnění vrchu Vladař. Během tohoto výzkumu bylo zjištěno že nejstarší část opevnění na vladaři vznikla roku 1350 před naším letopočtem +- 35 let.

Po zjištění objevu bagristy zde byl proveden výzkum, který objevil roubené konstrukce s provázanými komorami, které byli utěsněny jílem. Nádrž byla vydlážděna říčními kameny a na dně se nacházeli zbytky keramiky. Ze zbytků zachování ale již nemohlo být určeno k čemu vlastně objekt sloužil jisté podle datace je že tyto roubené konstrukce vznikly někdy v době kolem roku 480 – 463 před naším letopočtem. Roku 2010 byli tyto dřevěné konstrukce odvezeny do Švýcarska, kde budou zakonzervovány a následně umístěny do archeologické expozice Západočeského muzea v Plzni.

Zdroj:

Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/zahorice-hradiste-vladar