logo prehis.cz Cestování Okres Karlovy Vary Potůčky kostel Navštívení Panny Marie

Potůčky - zaniklá obec Háje

Informace

Navštíveno: 5. 7. 2018

Historie: Háje (německy Zwittermühl) jsou zaniklá vesnice nacházející se přibližně 5 km jihovýchodně od Potůčků. Německé jméno Zwittermühl znamená ruční mlýn na drcení cínové rudy, který se v oblasti Slavkovského lesa a Krušných hor používal pouze do počátku 16. století. První písemní zmínka o této obci pochází z roku 1536, kdy se zde nacházel pouze jediný dům a to právě tento mlýn. Podle tohoto typu mlýnu víme že tato vesnice byla založena nejpozději na přelomu 15. a 16. století, možné je ale že byla založena i dříve, jelikož již v roce 1380 je doložena těžba cínu na nedalekém vrchu Pískovci. Tak či onak je tato vesnice jednou z nejstarších vesnicí v oblasti Krušných hor. Zdejší vesnice se živila především na počátku těžbou a rýžováním cínu ve zdejších dolech a potoce. Po většinu doby patřili Háje ke Schwarzenberskému panství a leželi na historické spojnici mezi městy Schwarzenberg a Ostrovem. Zdejší oblast patřila od roku 1212 k Českému království a následně se střídala mezi českým královstvím a saským kurfiřstvím. V roce 1459 na základě chebské smlouvy mezi králem Jiřím z Poděbrad a saským vévodou Vilémem vznikla pevná hranice, ale jižní strana Schwarzenberského panství připadla Sasku jako věno při svatbě dcery krále Jiřího Zdenky s vévodou Albrechtem III.. V letech 1425 až 1532 patřilo Schwarzenberské panství pánům z Tetova, ti jej roku 1532 prodali saskému kurfiřtu Johannu Friedrichovi, který téměř ihned založil Horní Blatnou a Boží Dar. V té době byl také vyměřen blatenský a božídarský důlní revír a háje leželi přesně na hranici těchto dvou revírů. Během šmalkaldských válek donutil český král Ferdinand I. saského vévodu později kurfiřta Moritze k podepsání pražské dohody ze dne 14. října 1546, v níž bylo stanoveno že jižní část Schwarzenberského panství spolu s městy Horní Blatná a Boží Dar připadne české koruně. V této době se v okolí Háje hojně těžilo jak stříbro tak cínovec, jednotlivé doly se nacházeli v celém okolí této vesnice. Mezi nejvýznamnější stříbrorudným dolům patřily doly známé již z konce 16. století a to Boží požehnání (Segen Gottes), který se nacházel na severozápadním okraji Hájů a důl Svatá Trojice (Heilige Dreifaltigkeit), který se nacházel přímo v Hájích. Dále se zde také těžili kobaltové rudy, ze kterých se již od 70. let 16. století v této vesnici vyráběla modrá barva.

Zdejší nejbohatší ložiska byly vyčerpány již na konci 16. století čímž započal úpadek. Následně přišla ale pro tuto obec pohroma ve formě třicetileté války v 1. polovině 17. století a následné násilné rekatolizaci, která měla za důsledek obrovský odchod zdejších protestanských obyvatel do Saska, čímž se úpadek ještě umocnil. Z toho důvodu se zde postupně započali v průběhu 17. století objevovat náhradní živnosti jako krajkářství, řezbářství či zpracování kůží. Oživení hornické činnosti nastalo až ve 2. polovině 18. století kdy byla v údolí říčky Černé zaražena významná štola Gotthold roku 1758. Následně hornictví nějakým způsobem pokračovalo. V 2. polovině 19. století se místo původních surovin těžili převážně bizmutové rudy. V roce 1869 je zde uváděno že ve vesnici bylo 29 domů a v nich žilo 302 obyvatel. U dolu Segen Gottes byla vytvořena stoupovna a gravitační úpravna a uvádí se že v této době zde byla výtěžnost 10 tun bismutu ročně. V tomto dole byli zaměstnáni v roce 1885 dva dozorci a 27 dělníků, následně v roce 1890 zde již bylo 57 dělníků a následně nastal úpadek kdy v roce 1913 zde pracovalo již jen 32 horníků. V té době trpěla úpadkem i vesnice dle sčítání z roku 1910 zde byl počet obyvatel 290 a v následných letech již jen klesal, v roce 1930 je zde uváděno již jen 233 obyvatel. Následně přišla ale velká rána ve formě 2. světové války a následným odsunem německého obyvatelstva, kdy do roku 1950 zde žilo jen 21 obyvatel. O zdejší uranové ložiska se ihned po válce začali zajímat Jáchymovské doly, které obnovili většinu zdejších důlních děl, a dokonce od března 1947 postavili pracovní tábor u budovy bývalé školy, ve kterém byli němečtí váleční zajatci. Po roce 1946 byli zdejší jámy dolu Segen Gottes zasypány a zdejší vesnice také tak definitivně zanikla.

Zdroj: http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=1437581

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Háje_(Potůčky)

Dojmy: I když vesnice zde již dávno nestojí, tak i tak je toto místo naprosto úžasné.

Mapa

Fotografie

×