Navštíveno: 26. 7. 2016
Historie: Hrad byl postavěn v roce 1517 Janem Münichem pro šlechtice Štěpána Šlika, který od roku 1519 začal razit v Jáchymově vlastní minci tolar. Hrad měl obdélný půdorys o rozměrech 65 x 50 m a v severovýchodním a jihovýchodním rohu stáli dvě obranné věže. K jednotlivým hradbám přiléhali hospodářská a obytná stavení. Vchod do hradu byl umístěn v západní hradbě. V průběhu 16. století však severovýchodní věž kromě funkce obranné získal také funkci obytnou a vyrostla do výšky oproti věži jihovýchodní. Na hradě v té době žili především horní hejtmani, ale i Šlikové.
Město Jáchymov bylo v roce 1520 povýšeno na horní město králem Ludvíkem Jagellonským, což zapříčinilo příliv německých horníků. To způsobylo mnoho sociálních konfliktů, ale také revolucionizované horníky, kteří, když se Štěpán Šlik přidal ke spolku říšských knížat proti selskému povstání, v roce 1525 zaútočily na novou radnici a zajali purkmistra, následně se dav vydal na hrad, který dav vytloukl a zpustošil. Šlika potlačení vzpoury stálo několik sociálních ústupků a pomoc okolních feudálů. Následně byl hrad opraven a sídlil na něm horní hejtman Jindřich z Könritzu.
Když mocný Štěpán Šlik padl v bitvě u Moháče v roce 1526 a současně nastoupil na trůn Ferdinand I. začala válka moci mezi rodem Šliků a habsburskou monarchií. V roce 1528 odebral Ferdinand Šlikům mincovní právo a následně v roce 1545 uvěznil pod záminkou porušení zákazu pět předních Šliků v bílé věži na pražském hradě. Tam je nakonec donutil vzdát se Jáchymova. Během povstání stavů v roce 1547 ve kterém se angažovali Šlikové i město Jáchymov, které pustilo v roce 1547 saského velitele Thumshirna do města, byl odebrán tímto krokem Šlikům i horní desátek a na hradě se usídlil královský hejtman Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Tou dobou ale již byla stříbrná ložiska dosti vyčerpána, tuto situaci dovršila třicetiletá válka, která ukončila stříbrnou slávu Jáchymova. V roce 1618 – 1620 drželi hrad Mansfeldovi vojáci, po jejich odchodu se na hradě usídlila císařská posádka a následně v roce 1634 byl Švédy hrad dobit a značně poškozen dělostřeleckou palbou. Od té doby byl ponechán svému osudu a byl použit jako stavební materiál. Jihozápadní věž sloužila v 18. a 19. století jako prachárna horního úřadu, a severozápadní věž sloužila jako obydlí městského hlásného, který troubil nástup a ukončení šichet. V dnešní době se dochovali obě dvě věže, a kousky hradeb, u jihovýchodní věže je zachovaný pozůstatek polokruhové předsunuté bašty, ale také malý domek napojený na hradby. Skrz celý hradní areál v současnosti vede silnice.
Zdroj: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=65
Dojmy: Při příchodu po turistické stezce jsme objevili i základy stavení, která byli pod hradbami.
