Navštíveno: 13. 9. 2021
Historie: Údlice (hebrejsky איידליץ, Ajdlic) mají dlouhou historii židovského osídlení, svého času se jednalo o jednu z významných židovských obcí v severních Čechách. První židovské rodiny se zde začaly usazovat již v první polovině patnáctého století, později sem přicházejí i Židé vypovězení roku 1464 z královského města Mostu a v roce 1517 i z blízkého Chomutova. Od šestnáctého do dvacátého století zde existovala židovská čtvrť. Tvořily ji dvě ulice v severozápadní části města. Židé tak žili v uzavřeném ghettu, jež tvořily řady domů okolo náměstíčka se synagogou, na starých mapách stabilního katastru se lze setkat s označením Judenstadt. To de iure zaniklo v roce 1849, stavebně však až o sto let později v letech 1954–1958 při výstavbě základní školy. Roku 1694 dostali místní Židé svolení ke stavbě školy, která zároveň sloužila jako synagoga a byt rabína. V listopadu roku 1938 byly zničeny náhrobky na židovském hřbitově a část z nich využita k vydláždění dvora radnice, odkud byly vyzvednuty až v roce 1990. Téměř celá čtvrť byla zbořena v padesátých letech dvacátého století a na jejím místě byla postavena škola. Částečně se zachoval pouze mladší židovský hřbitov. Z Údlic pochází i typické aškenázské příjmení Eidlitz, v současnosti rozšířené zejména v USA, Kanadě či Izraeli, jehož nositeli byli například česko-americký architekt Leopold Eidlitz či pražský rabín Moše Zara Eidlitz. Tato početná židovská komunita pak potřebovala své pohřebiště. Staré židovské pohřebiště bylo založeno již v 16. století asi 300 metrů jihovýchodně od nového židovského hřbitova. Na tomto hřbitově se pak pochovávalo až do roku 1870, kdy jej nahradil právě nový židovský hřbitov. Během 2. světové války starý židovský hřbitov kompletně zanikl, kdy jeho náhrobky byly použity jako dlažba. Ze starého hřbitova se tak zachovala jen márnice, která slouží jako stodola. Nový židovský hřbitov v Údlicích se nachází na severovýchodním okraji obce Údlice, asi 400 metrů severně od obecního úřadu. Založen byl v roce 1864, a to nedlouho po uzavření starého židovského hřbitova. Rozkládá se na celkové ploše 2634 m2 a do dnešní doby se dochovalo jen asi 16 náhrobků a hromadný hrob s poničeným památníkem obětem holocaustu. Během druhé světové války a za minulého režimu byl hřbitov zdevastován. Část náhrobků ze hřbitova byla rozřezána a použita jako dlažební kostky v pražské ulici Na příkopě. Na sklonku druhé světové války zde bylo pohřbeno 23 vězňů z pochodu smrti, který tudy procházel v noci ze 17. na 18. dubna 1945 a který směřoval pravděpodobně z Buchenwaldu přes Horu Sv. Šebestiána a mířil na Postoloprty. Po válce (12. května 1946) byla těla exhumována, totožnost žádné z obětí nebyla zjištěna.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_%C5%BEidovsk%C3%BD_h%C5%99bitov_v_%C3%9Adlic%C3%ADch
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%BD_%C5%BEidovsk%C3%BD_h%C5%99bitov_v_%C3%9Adlic%C3%ADch
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Adlice
Dojmy: Zachovaný židovský hřbitov, který byl v době mé návštěvy v dezolátním stavu.
