Navštíveno: 31. 9. 2021
Historie: Úhošť je vrch v Doupovských horách chráněný jako národní přírodní rezervace. Nachází se v jižní části Ústeckého kraje tři kilometry jihozápadně od Kadaně. Hora vznikla třetihorní sopečnou činností a tvoří ji horniny čedičového typu s brekciovými kontakty. Předmětem ochrany přírody je vlastní těleso stolové hory se souborem přirozených skalních, křovinných, lesních, travinných a vodních ekosystémů.August Sedláček v roce 1882 publikoval článek, v němž na základě jazykové podobnosti na Úhošť situoval Wogastisburg. Od té doby je jedním z často zmiňovaných míst, kde se v roce 631 nebo 632 mohla odehrát bitva mezi Sámovým kmenovým svazem a Franskou říší. Podobného názoru jako Sedláček byli později např. Václav Novotný (1912), Lubor Niederle (1919), Rudolf Käubler (1937) či Gerard Labuda (1949). Vrcholová plošina byla osídlena od neolitu, ale existence pravěkého ani raně středověkého hradiště na Úhošti nebyla potvrzena. Z období sedmého až desátého století nebyly nalezeny žádné artefakty, které by spojení lokality s Wogastisburkem potvrdily. Od středověku na vrcholové plošině stála vesnice Úhošť zmiňovaná poprvé roku 1401. Žilo v ní okolo 30–50 obyvatel, kteří se živili pěstováním obilí a chovem dobytka. Po roce 1950 vesnice zanikla postupným vysídlením. Se zánikem vesnice ustalo zemědělské využívání území. Pouze po krátkou dobu se dřívější zemědělské plochy využívaly k letní pastvě skotu, kvůli které bylo vybudováno letní ustájení dobytka a do míst jižně od vesnice se svážel hnůj. Pastviny nebyly zabezpečeny a dobytek narušoval i stepní svahy. Ukončení zemědělské činnosti vedlo také k postupnému zarůstání pastvin a luk, které se proměňují ve středoevropský opadavý les, jenž nahrazuje původní cenná xerofilní stanoviště s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Chráněné území poprvé vyhlásilo Ministerstvo kultury ČSR dne 4. října 1974 v kategorii státní přírodní rezervace. Nově bylo přehlášeno ministerstvem životního prostředí s účinností od 1. února 2016. Přitom došlo k rozšíření chráněného území o vrcholovou plošinu (do té doby bylo součástí rezervace jen úbočí) a bývalé vojenské cvičiště Naše radost, které se nacházelo mezi vrchem, Pokuticemi a Kadaňskou Jesení. Na západě se rezervace rozšířila do pravostranné části údolí Donínského potoka. Menší oblasti byly připojeny i na severním a jižním úpatí. Správcem chráněného území je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Chráněné území měří 344,9124 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 320–593 metrů v katastrálních územích Pastviny, Pokutice, Suchý Důl u Klášterce nad Ohří, Úhošť, Úhošťany a Zásada u Kadaně. Úhošť představuje pozůstatek samostatného vulkanického tělesa. Jeho geologickou stavbu tvoří silná vrstva oligocenních tufů v podloží, na kterých leží 120 metrů mocná vrstva devíti lávových příkrovů. Střídání vrstev láv a tufů bývalo do devadesátých let považováno za doklad stratovulkanického charakteru Doupovských hor. Většina tzv. tufových poloh je nověji považována za brekciové povrchy lávových proudů. Jednotlivé lávové proudy jsou tvořené čedičovými horninami nefelinitem, tefritem, pikrobazaltem a bazaltem. Zdrojem lávových proudů byl nejspíše rezervoár se dvěma magmatickými krby, které sdílely stejnou přívodní dráhu, kterou magma pronikalo k povrchu. Nejstarší proudy jsou staré přibližně 29 milionů let a tvoří je tefrit nebo bazanit. Překrývají je bazalty, nad nimiž se nachází polohy lávy pikrobazaltového složení staré asi 27 milionů let. Vrcholové vrstvy jsou nejmladší (asi 22 Ma) a tvoří je bazaltové lávy. Podložní tufy obsahují polohy vápenců a seladonit, který se jako tzv. kadaňská hlinka těžil v drobných šachtách v okolí Úhošťan a ve větším hlubinném dole u Brodců. Polohy seladonitu měly mocnost až jeden metr a získaný materiál se používal jako hnojivo a k výrobě zelené barvy určené pro fasády budov, tapet, dřevěných hraček ale i k nátěrům lodí. Těžba skončila v padesátých letech dvacátého století. V oblasti Úhoště se vyskytuje zhruba 560 cévnatých rostlin. K nejcennějším rostlinným formacím patří stepi, travnaté porosty stepního charakteru a lesostepi. V těchto formacích se nachází mnoho zvláště chráněných rostlin – tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), několik druhů kavylů (Stipa sp.). Vzácný je kavyl olysalý (Stipa smirnovii). V listnatých lesích a křovinách roste kruštík širolistý pravý (Epipactis helleborine), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta), a medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum). Úhošť je velmi významná zoologická lokalita. Hnízdí zde výr velký (Bubo bubo), vyskytuje se ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka hladká (Coronella austriaca), užovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). Můžeme zde nalézt i významné bezobratlé živočichy: oblovka drobná (Cochlicopa lubricella) a drobnička (Pupilla triplicata).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Aho%C5%A1%C5%A5
Dojmy: Nádherná národní přírodní rezervace, odkud je krásný rozhled.
